Kormidlo otáčející naši českou lodičku směrem k progresívní politice se zadrhlo hned na začátku, a to při nepodařeném startu kampaně Pirátů a STAN. Fotografie čtrnácti mužů a Olgy Richterové, kterou na obrázku nelze od muže rozeznat, zahltila sociální sítě a vysloužila si mnoho vtípků.
Celá lapálie má ovšem i vážnější aspekty.
Zejména je na pováženou, že progresivisté, mezi něž se Piráti počítají, nejprve vymyslí problém („máme málo žen v politice“), aby vzápětí selhali v jeho řešení, a to zjevně v situaci, kdy to řešení bylo naprosto v jejich rukou. Při výběru svých lidí na kandidátky se nemusí s nikým domlouvat, je jenom na nich, koho ze svého středu zvolí.
Mne to samozřejmě nechává chladnou, neboť nižší účast žen v politice vůbec nepovažuji za problém; spíše naopak. Když si uvědomím, jaké zářné političky nás v uplynulých třiceti letech reprezentovaly, upřednostňuji v politice rozhodně muže. Je mi úplně lhostejné, kolik žen která strana postaví na kandidátky. Pirátům to ovšem lhostejné není – a ani takovou triviální záležitost nejsou schopni vyřešit.
Zajímavější je ale jiná okolnost. V pirátských diskusích se rozpoutalo běsnění, zejména ze strany žen Pirátek, jak je tohle možné. Jde totiž už o několikátou kampaň, která je představována výlučně muži, ačkoliv to bylo v minulosti zevnitř strany kritizováno. K žádnému poučení, reflexi nebo dokonce nápravě evidentně nedošlo a Pirátky, ale i někteří Piráti a příznivci této strany jsou z toho rozladění.
Ukazuje to podle mého názoru na naivitu členek této strany. Ony se zřejmě skutečně domnívaly, že je jejich spolustraníci pustí do nějakých významných funkcí, na volitelná místa kandidátek, zkrátka že budou hrát jinou úlohu než křoví, jenom proto, že tyto úmysly muži deklarují slovně. Jak vidíme, byl to omyl.
Piráti-muži sice navenek zastávají feministické myšlenky, klidně budou souhlasit, že gender je sociální konstrukt, a uznávají, jak jsou ženy v politice přínosné. Ale když dojde na věc, tak co? Tak nic. Do funkcí se navolí muži, a to ještě tak šikovně, že ženy mají oprávněný dojem, že na tomto výsledku participovaly a přispěly k němu. Muži byli zkrátka lepší.
Musím poznamenat, že nepochybuji o legitimitě zvolených pirátských lídrů; stranické primárky jsou otevřené, hlásit se mohou i ženy, objektivně neexistuje k nerovnému zastoupení jednotlivých pohlaví v čele kandidátek absolutně žádný důvod. Přesto to dopadlo takto.
Skoro by mi těch Pirátek bylo líto, ale není. Dohnalo je to, co vehementně popírají, totiž přirozené rozdělení rolí. Přirozený vyšší zájem mužů o politické posty a přirozená ženská zdrženlivost, pokud jde o usilování o veřejné funkce. Jsou konfrontovány s fakty, za jejichž prezentaci se svým názorovým odpůrcům vysmívají.
Zkrátka, feministky uvěřily vlastní propagandě a nadto propadly bludu, že muži je budou v politice „podporovat“. Zahájení kampaně představuje tvrdé vystřízlivění. Teď už si snad i Pirátky musejí přiznat, jak se věci mají.
Ale klid, nic není ztraceno. Kampaň teprve začala. Mohou na ulici rozdávat noviny a letáčky. Určitě se tam píše něco pěkného o rovnosti mužů a žen a o tom, že ženy jsou v politice úžasným přínosem.
