SPECIÁL COVID-19: AKTUALIZOVANÉ PODROBNÉ STATISTIKY Z ČESKÉ REPUBLIKY A SVĚTA →
FOTO: archiv ppmagazínu.com

ADHD sužuje školáky. Ve vyspělých zemích je léčeno 70 procent dětí, u nás jen sedm

Aktualizace:
Hodnocení čtenářů2 Hlasování
53
86
Naše hodnocení

Počet lidí, kteří potřebují pomoc psychiatrů, za posledních patnáct let narostl o 80 procent; zkušenost s psychiatrickým onemocněním má dneska každý pátý Čech. Odborníci řeší, zda je nárůst dán lepší diagnostikou a osvětou, anebo vlivy prostředí, například chemickými barvivy.

Nejhorší dostupnost péče je každopádně v dětské psychiatrii. „Nefunkční“ dětská psychiatrie má podle profesora Ivo Paclta i dalších lékařů mimo závažné zdravotní problémy dětí i vážný sekundární dopad na školství.

Defektní systém pedopsychiatrie bude též v krátké době jistě příčinou vysoké invalidity pro duševní poruchy neléčené v dětství. „A bohužel časem vygeneruje i obrovské náklady na řešení kriminality a drogové problematiky v dospělosti,“ míní Paclt.

ADHD (zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“ – hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí.

Ve vyspělých zemích je léčeno 70 procent dětí s ADHD, u nás jen sedm procent. Až 70 procent lidí ve výkonu trestu má tudíž v Česku v anamnéze neléčenou ADHD; to se následně projevuje v trestné činnosti všeobecně, přičemž většinou jde o činy, jejichž projevem je agresivita, nikoli tedy sofistikovaná trestná činnost (tu tito lidé nezvládají, neboť jejich intelekt je často podprůměrný).

Co radí odbornice?

Současně s počátkem nového školního roku, který se pomalu, ale jistě blíží navzdory pandemii koronaviru, stoupá počet psychiatrických vyšetření dětí. Podle lékařky Nikol Přibilové, která pracuje v Centru dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty UK, je nejčastější diagnózou právě hyperkinetická porucha neboli ADHD. Školáky ale trápí i úzkosti. Nabízíme vám rozhovor s touto lékařkou.

Sledujete s počátkem školního roku nárůst počtu žádostí o psychiatrická vyšetření dětí, třeba prvňáčků?

Ano, počet vyšetření se skutečně zvyšuje. Netýká se to však pouze prvňáčků, nýbrž i starších žáků, dokonce středoškoláků. Podle závažnosti problémů se rodiče mohou obrátit buď na speciálního pedagoga, školního psychologa, nebo přímo na dětského psychiatra, ať už v ambulancích, či ve specializovaných pracovištích. Například v Praze jsou tři. 

S jakým problémem se rodiče na lékaře obracejí nejčastěji?

Nejčastěji přicházejí s dětmi, které trpí hyperkinetickou poruchou. Ta má tři základní projevy: hyperaktivitu, impulzivitu a poruchy pozornosti. Rozlišují se dva základní typy této poruchy. Zaprvé typ s převládající hyperaktivitou, za druhé s převládající poruchou pozornosti. 

Jak se tyto děti projevují?

Jde především o neklid, o neschopnost vydržet na jednom místě, kdy vyučovací hodina je pro dítě nepřekonatelný problém. Impulzivní jednání, tedy další projev, lze charakterizovat tím, že děti bezmyšlenkovitě a okamžitě reagují na podněty. A co se týká poruch pozornosti, dítě nedokáže vnímat výklad školní látky, soustředit se na něj, stejně tak na domácí přípravu. Učitelé často popisují projev této poruchy tak, že žáci mají nepřítomný výraz. Typickým projevem je rovněž zapomínání pomůcek a domácích úkolů. 

Co tuto poruchu vlastně způsobuje?

Vedle genetiky, na kterou je v současné době upírána ve světovém výzkumu velká pozornost, jde například o předčasné porody, o hypoxii plodu (přidušení) a roli hraje také užívání návykových látek matkou v průběhu gravidity. Nejde pouze o drogy, ale i o alkohol a kouření cigaret. 

Jak dítě vyšetříte?

Základní psychiatrickou vyšetřovací metodou je rozhovor jak s dítětem, tak s jeho rodiči. Takže při prvním kontaktu si povídáme všichni dohromady, pak pouze s dítětem, nato s jeho rodiči. Ptáme se rodičů na problém, který je u jejich potomka nejvíc tíží a který by rádi vyřešili. 

Stává se, že se nakonec ukáže, že děti problém nemají, ale naopak ho mají rodiče?

Není to opravdu příliš časté. Ale je nutno také dodat, že hyperkinetická porucha dětí není jediná, s níž se na nás rodiče obracejí.

Jaké jsou další důvody návštěvy dětského psychiatra?

Časté jsou i úzkostné a depresivní poruchy, poruchy chování, setkáváme se i s bipolární poruchou (maniodepresivitou) a ojediněle s psychotickým onemocněním. Co se týká současného fenoménu, kterým jsou takzvané poruchy učení jako dysgrafie, dyskalkulie, dyslexie a další, ty, byť mají také vlastní psychiatrickou diagnózu, stanovují a řeší pedagogicko-psychologické poradny. Poruchy učení se rovněž často vyskytují v kombinaci s psychiatrickými onemocněními. Zde by bylo dobré poznamenat, že choroby se nevyskytují odděleně. Ve velkém procentu případů netrpí děti například pouze hyperkinetickou poruchou, ale také poruchami chování, úzkostnou poruchou a podobně.

Úzkosti jsou dnes u školáků časté?

Jakékoli úzkostné poruchy se dnes vyskytují celkem u 8 až 10 procent dětské populace. Bohužel většině z nich se nedostane odborné péče, protože tato porucha je nezřídka přehlížena, neboť nepředstavuje tak velký společenský problém jako výše uvedená porucha hyperkinetická. A přitom kvalitu života dětí ovlivňuje velkou měrou, stejně tak ovlivňuje i jejich další život. 

Stanoví-li lékař hyperkinetickou poruchu, je nasazována medikace? A pokud ano, může mít nějaké vedlejší účinky?

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace je medikace nasazena. Jako lék první volby je v Česku podávána látka, která zvyšuje pozornost dětí a mírní hyperkinetické příznaky. Při jejím podávání nejsou tedy děti utlumené, jak se někteří rodiče domnívají, ale více soustředěné. Samozřejmě jako každý lék může mít nežádoucí účinky, bolest hlavy či žaludku. Lék dítěti nenutíme, musí se rozhodnout sami rodiče. 

Jestliže se rozhodnou, jak dlouho musí dítě lék užívat? Anebo se po jeho vysazení projevy poruchy vrátí?

Lék působí pouze čtyři hodiny, takže je podáván ve škole a při domácí přípravě. Jak dlouho musí dítě léky užívat, je individuální. Porucha se během dospívání a puberty upravuje a do dospělosti přetrvává asi jen u 40 procent pacientů. Ale každé psychiatrické onemocnění je samozřejmě individuální. 

Co se musí stát, aby bylo dítě přijato k dlouhodobější hospitalizaci v dětské psychiatrické nemocnici?

Záleží na základním onemocnění pacienta. Může jít o děti po sebevražedném pokusu, o pacienty s psychotickým onemocněním – schizofrenií, schizoafektivní poruchou, o děti se závažnějšími poruchami chování, například velmi agresivní. Dále jsou mezi našimi pacienty i ti s poruchami příjmu potravy, autismem či mentální retardací. Umístění dítěte do zařízení je závislé na rozhodnutí právoplatného zástupce. V případě, že je nebezpečné sobě nebo okolí a souhlas rodiče není k dispozici, rozhoduje o hospitalizaci soud. 

Je-li dítě v nemocnici, navštěvuje školu?

Ano, školy jsou součástí dětských psychiatrických nemocnic. 

V současnosti jako kdyby se s různými poruchami, ať už učení, či pozornosti, roztrhl pytel. Čím to?

Někteří lékaři tvrdí, že je to vlivem zhoršujícího se stavu životního prostředí, které působí negativně na plod. Jiní se naopak přiklánějí k teorii, že zde poruchy byly vždycky, pouze je tehdejší diagnostika nebyla schopna zachytit. Osobně se domnívám, že jde o kombinaci obou teorií. 

Hodnocení čtenářů2 Hlasování
53
86
Naše hodnocení

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018. Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Exkluzivně: Také berete zvířecí léčiva? Lékárny je v Česku běžně prodávají k užívání lidem