Prezident Miloš Zeman se pomalu vrací do politického života. Období jeho hospitalizace opět poodkrylo lidské charaktery a na povrch vyplula špína, o které by člověk někdy nejradši nevěděl. Sama jsem uvažovala, že při četbě nechutných komentářů na svém Facebooku asi provedu čistku přátel, ale nakonec jsem se rozhodla to nedělat. Koneckonců je nakonec vždy dobré vědět, kdo je kdo.
Dá se tak předpokládat, že v následujících týdnech bude politická hra kompletní, prezident zůstane prezidentem, přijme demisi a jmenuje novou vládu Petra Fialy, který se na pozici premiéra těší jak malý kluk už několik let.
Ač si o něm člověk může myslet politicky cokoli, ač k němu může mít stovky výhrad, po lidské stránce je až dojemné sledovat plnění jeho snu. Jenže z každého snu se jednou probudíte. A občas je to probuzení velice, velice nepříjemné… Realita bývá tvrdá, a ta politická jakbysmet.
Už jsem psala v minulém komentáři, že nová vláda to nebude mít vůbec snadné. Každým dnem se to ukazuje jasněji. Piráti mají slušně našlápnuto k naštvanému odchodu do opozice, starostům narostlo sebevědomí do závratných výšin, kandidáti na ministry se předhánějí v siláckých slovech, ve vzduchu už jsou cítit první koaliční nesrovnalosti, kdy jeden říká to, a druhý ono… Ano, nová vláda to bude mít těžké a běžní občané ještě těžší. Nejlíp se tak opět budou mít flexibilní chytráci, zákulisní hráči a samozřejmě političtí komentátoři – na ty čekají opravdu bohaté žně.
Nový Babiš
Je evidentní, že situaci nejlíp vyhodnotil Andrej Babiš, který se stáhl a tváří se, jako by s vládou už neměl nic společného. Jeho rétorika nabrala podobu, kterou bychom čekali spíš u člověka, který si dláždí cestu na Hrad… A že se o to pokusí, o tom není pochyb. Jakkoli může teď do médií tvrdit, že to není jeho ambice, pravdou je, že jinou možnost nemá. Je zahnaný do kouta. V politice musí zůstat, jinak se rapidně zvyšuje riziko, že půjde do tepláků…
Petr Fiala se mezitím snaží dusit doutnající potíže ve vlastních řadách, a i nadále působit jako stabilní racionální bezemoční síla. Nově vznikající vláda se v médiích poplacává po ramenou, jak jsou rychlí a jak se umí dobře dohodnout… Jistě, dohodnout se na obsazení postů, výborů, míst asistentů a asistentů asistentů, to jsou všechno příjemné starosti. Však ještě, aby se nedohodli!
Flek chce každý
Lidí, kteří na kampani makali (nebo měli aspoň pocit, že makali), je spousta, a dobrý flek chce každý. O praktickém fungování vlády a jejím prospěchu pro tuto zemi nám to ale neřekne nic.
Abych však byla spravedlivá, jedna věc se fakt musí nechat: Je velice příjemné po čtyřech letech slyšet budoucího premiéra, který mluví česky a v souvislých větách. Na některé členy vlády se pak dokonce dá i dívat! V tomto ohledu si nové osazenstvo Strakovy akademie zaslouží palec nahoru.
Jenže v konečném důsledku je to stejně jen pozlátko…
Andrej Babiš prostě dobře pochopil, že vládnout v této době by chtěl jen sebevrah. V klidu si tak může ladit strategii pro další politické kroky a zodpovědnost předat těm, kteří se čtyři roky kasali, že to budou dělat líp. Kéž by jim to šlo tak dobře, jak hezky umí mluvit a vypadat. Budiž jim přáno.