Je to politický proces, sděloval včera Andrej Babiš z obrazovky během televizní reportáže o hlavním líčení v jeho kauze.
Přiznávám se: nesleduji to. Z mého hlediska je to nuda, nuda, šeď, šeď. Hrabat se v nějakých formulářích a fakturách z doby před patnácti nebo kolika lety, nimrat se v různých výkladech pojmu malý a střední podnik, to vše za situace, kdy dotace byla dávno vrácena – koho to zajímá?
V daném kontextu mne jen pobavil ministr průmyslu Jozef Síkela, který prý velkým podnikům doporučil, ať se tváří jako malé a střední, aby dosáhly na cenový strop stanovený pro energie. Moc pěkné. Tohle asi obhájci u soudu obratem použijí.
Ale, když už to probíhá, řekněme si: má Andrej Babiš pravdu? Je to politický proces?
Ano.
Je to politický proces.
Kdyby Andrej Babiš nevstoupil do politiky, je každému nějaká dotace úplně jedno. Takových dotací se tady čerpalo spousty a Babiš určitě nebyl jediný, kdo si realitu trochu zoptimalizoval. Jenže jako politik vzbuzuje velké vášně; to, co u jiného prošlo bez povšimnutí, jemu odpuštěno není. Mimochodem, trestní oznámení bylo podáno až v roce 2015.
V obecné rovině nechápu ten systém, kdy vedle sebe stojí dva hotely a jeden dostane peníze z veřejných rozpočtů a druhý ne. Kde je spravedlnost a rovnost podnikatelského prostředí? A proč mají nějaký hotel platit daňoví poplatníci?
Z mého hlediska je tedy dotace a priori nespravedlivá záležitost a netrápí mne, že tuhle si uzmul zrovna Andrej Babiš. Bylo by špatně, ať by ji dostal kdokoliv, protože špatně je samotný systém přidělování dotací.
Ale to asi není právě populární názor.
Veřejnost zřejmě s napětím sleduje, zda bude někdejší premiér a nyní nejvýraznější opoziční politik odsouzen.
I když nevím proč.