Nyní čtete
Čapí hnízdo nad propastí? Žalobce váhá a advokát odhaluje, co média neřeší
 
 

Naposledy jsme pojednali o analýze právničky Anny Dolejské, v níž se na zadání Pirátů věnuje údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Ve sdělovacích prostředcích se také objevila řada zpráv o analýze advokáta Karola Hrádely.

Příběh dokumentu, který probírá možnosti, zda a jak se dá v Česku objednat trestní stíhání, se stal jedním z důvodů, proč se v posledních týdnech lidé sešli na náměstích, aby protestovali proti Babišovi a jmenování Marie Benešové novou ministryní spravedlnosti.

Právě Benešová o možnosti stíhání na objednávku na veřejnosti mluví a popsala ji i ve své oponentní zprávě; tu vypracovala letos na jaře pro schůzku justičních expertů u prezidenta.

Materiál Benešové zmiňuje podle Seznam Zpráv v této souvislosti dvě konkrétní kauzy, a to případy Beretta a Neograph, avšak ministryně sama prozradila, že na zmíněnou schůzku přinesla k tomuto tématu obsáhlý dokument, k jehož autorství se hlásí advokát Karol Hrádela.

Jak rozhodne žalobce?

Byl to Jaroslav Šaroch, kdo šel spolu s komisařem Pavlem Nevtípilem obhajovat do sněmovny žádost o vydání premiéra do rukou policie. Nemůže tvrdit, že by případ detailně neznal.
Pokud by žádosti policie nevyhověl a odmítl premiéra poslat k soudu, bylo by to podle novinářky Sabiny Slonkové krajně překvapivé. | KOLÁŽ: ppmagazín.com

Dokončil ho v roce 2018 a tehdy o něm informoval internetový deník novinářky Sabiny Slonkové neovlivni.cz, který uvedl, že se v něm píše také o kauze Čapí hnízdo.

,,Určitě pojednává i o kauze Čapího hnízda, protože je tam řada velmi zajímavých aspektů, které v tisku vlastně nebyly zatím řešeny,“ řekl nyní Karol Hrádela v rozhovoru pro Seznam zprávy. „Vezměme si to, že například v kauze Čapího hnízda se hovoří o tom, že se dělo něco, ale přitom když se podíváme do obchodního rejstříku, tak zjistíme, že věci byly připravovány prokazatelně mnohem dříve, než vůbec bylo vyhlášeno to grantové řízení nebo něco podobného, takže i touto věcí se zabýváme, ale řekl bych, že je relativně okrajová,“ uvedl advokát.

Řekl také, že svoji analýzu psal jako součást obhajoby klienta, jehož jméno odmítá sdělit. Seznamu však sám od sebe sdělil, že zadavatelem není Babiš. S příslušným svolením část analýzy týkající se Čapího hnízda níže publikujeme.

Neovlivní.cz: Šaroch stále na vahách

Zmíněný deník neovlivní.cz též naposledy (21. května) informoval v článku Obžaloba v kauze Čapí hnízdo? Žalobce stále váhá, že je státní zástupce Jaroslav Šaroch stále na vahách ve věci obžaloby v Babišově kauze. K soudu chce předsedu vlády a jeho blízké dostat policie. „Nebudu vám na nic odpovídat, nezlobte se. Zavolejte mluvčího,“ sdělil deníku. Mluvčí Aleš Cimbala následně potvrdil, že Šaroch zatím nerozhodl. „Zatím tu nic není,“ uvedl.

Jak mluvčí dodal, návladní Šaroch nemá žádný termín, do kdy by měl rozhodnout. Zákon nic takového nestanoví, pravidlem ale bývá, že státní zástupci se snaží s návrhy policie vypořádat co nejdříve. Zejména v těch případech, kdy byli u trestního řízení celou dobu a případ dobře znají.

Kolik dní zbývá

8

do konce května

Kolik hodin zbývá

192

do konce května

Kolik minut zbývá

11 520

do konce května

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedávno uvedl, že očekává Šarochovo rozhodnutí během během května: „Byl tam proveden vnitřní dohled, orientační datum je na začátku května. Bylo by dobré to dodržet. Mělo by padnout už nějaké rozuzlení.“

ANALÝZA MOŽNÝCH ÚČELOVÝCH TRESTNÍCH STÍHÁNÍ V ČR | ČÁST K ČAPÍMU HNÍZDU | JUDr. KAROL HRÁDELA | r. 2018

1. Čapí hnízdo

Dne 24. listopadu 2015 propuká aféra Čapí hnízdo. Celá záležitost byla známá dlouhodobě z článku v časopisu Respekt zveřejněném dne 19. 10. 2013 těsně před volbami konanými od 25. října 2013. Nějaké trestní oznámení mělo být podáno již v září roku 2015. Tato aféra mohla stát i u případného nařízení sledování (nahrávání) Andreje Babiše, což by mělo význam i v záležitosti údajných nahrávek na tzv. účtu Šuman. Její hodnocení vychází pouze z veřejně známých zdrojů a nelze vyloučit, že tyto zdroje neuvádí všechny relevantní informace. Informace mohou být jak ve prospěch obviněných, tak i státní moci.

Při šetření kauzy Čapí hnízdo se nicméně vyskytla na základě veřejných zdrojů řada skutečností vyvolávajících podezření na účelové trestní stíhání nežádoucího politika.

2. Právní úprava v kauze Čapí hnízdo 

2. 1. Právní úprava utajovaného sledování

Ve stručnosti a po odhlédnutí od norem mezinárodního i ústavního práva lze připustit, že sledovat lze kohokoliv nejen prostřednictvím telefonních odposlechů, ale i kontrolou korespondence, ale zejména prostřednictvím institutu sledování osob lidově označovaném jako takzvané prostorové odposlechy.

Při případném policejním sledování prostřednictvím tzv. prostorových odposlechů se uplatní úprava §158d trestního řádu, kdy „sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce“, tj. bez ingerence soudu a bez ohledu na velikost případně hrozícího trestu.

Zneužití tzv. prostorových odposlechů (§158d trestního řádu) je reálnější než zneužití telefonních odposlechů. Přitom i u telefonních odposlechů při přezkumu dle §314 trestního řádu Nejvyšší soud konstatoval v řadě případů porušení zákona, na což, byť poněkud zkresleně, upozornil i tisk. Utajované a v jistém smyslu téměř nekontrolovatelné prostorové sledování tak probíhá pouze na základě písemného povolení státního zástupce bez kontroly ze strany sledovaného či soudu. Sledovaná osoba nemá právo zjistit, že byla sledována. U tzv. prostorových odposlechů dle §158d trestního řádu tak není garantováno, že se odposlouchávaný dozví, že byl takto monitorován.

Pro telefonní odposlech se dle § 88 trestního řádu na rozdíl od prostorových odposlechů vyžaduje předchozí souhlas soudu: „Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let…“ U  telefonních odposlechů právní úprava dále stanoví: „Pokud při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je policejní orgán po souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce povinen záznamy bezodkladně zničit po třech letech od pravomocného skončení věci… Státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa.“

Realizací prostorového odposlechu mohlo též dojít k zjišťování státního a obchodního tajemství i osobních údajů při šetření trestního oznámení v kauze Čapí hnízdo. To je zvlášť závažné při četných únicích informací z živých policejních spisů, když je navíc více než pravděpodobné, že došlo k úniku z jiného policejního spisu například v neprospěch novináře M. Přibila (viz kauza Šuman).

2. 2. Právní kvalifikace trestního řízení v kauze Čapího hnízda

Věc Čapí hnízdo byla šetřena jako zvlášť závazný zločin dotačního podvodu dle ustanovení § 212 odst. 1, 6 trestního zákoníku s trestní sazbou 5 až 10 let odnětí svobody a zvlášť závažný zločin Poškození zájmů Evropské unie dle ustanovení § 26 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku se stejnou trestní sazbou. 

Zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let (§13 odst. 3 trestního zákoníku).  Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch (§66 odst. 1 trestního zákoníku). 

Výše trestní sazby v kauze Čapí hnízdo je zásadní nejen pro možnost nasazení odposlechů, ale zejména pro to, že v případě uznání viny nelze uložit podmíněný trest dle § 81 trestního zákoníku. (Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.) 

3. Podezření o správnosti postupu státních orgánů při šetření Čapího hnízda

Podezření z účelového šetření kauzy Čapí hnízdo vyvolává na základě údajů dostupných z veřejných zdrojů:

(1)

Zdlouhavé šetření oznámení, které se zdálo, že směřuje uzavřením do volební kampaně k termínu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 20. 10. 2017, kdy toto podezření nevyvrátila ani vrchní státní zástupkyně svým tvrzením, že „jde nepochybně o trestní věc komplikovanou a rozsáhlou, když současně lze zaznamenat procesní neochotu k součinnosti ze stran některých privátních subjektů, která zpomaluje postup řízení.“ Neuvedla ve sdělovacích prostředcích přitom jeden jediný konkrétní příklad prokazující její závěr o procesní neochotě k součinnosti. Při existenci skutečných průtahů by měl policejní orgán uložit příslušné pokuty. Trestní řád stanoví: „Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; …“ a dále v §66: „Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč.“ Bez uložení pokut buď nebyly průtahy, nebo nejednal orgán činný v trestním řízení urychleně z úřední povinnosti.

Také čtěte

(2)

To, že ihned poté, co bylo zveřejněno, že Ing. Babiš chce, aby lithium zůstalo ve vlastnictví státu, informoval policejní orgán státního zástupce o tom, že bude žádat o vydání Babiše.

(3)

Že je sporné, jak unikla samotná zpráva OLAF a jak se k ní nakladatelství Economia, a. s. dostalo a zda opětovně nedošlo k úniku z policejního spisu.

(4)

Pokud překlad zprávy OLAF zveřejněný nakladatelstvím Economia, a. s. odpovídá realitě, tak neuvádí Ing. Babiše s Ing. Faltýnkem jako dotčené osoby.

(5)

Kroky k prodeji společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o., IČ 62508873, později transformované na Farmu Čapí hnízdo, a. s. byly prokazatelně uskutečněné před tím (například posudek z listopadu 2007 k 31. 10. 2007, transformace k 1. 12. 2007), než byla zveřejněna 20. prosince 2007 Výzva č. 4, takže v době zahájení transformace nemohli Ing. Babiš a Ing. Faltýnek vědět, že jakákoliv výzva bude zveřejněna a co v ní bude.

(6)

Že žádost o vydání Ing. Babiše a Ing. Faltýnka, pokud její zveřejněné znění odpovídá pravdě, neprokazuje zřejmě subjektivní stránku trestného činu ze strany Babiše, Faltýnka a dalších osob, ale i nelogičnosti typu, že prodej akcií byl fiktivní a ryze účelový (takže byl fiktivní, tj. nebyl, nebo byl, ale účelový?), velmi malé množství relevantních zveřejněných důkazů, sporná právní kvalifikace, pokud by se i stalo to, co je tvrzeno (jednočinný souběh trestného činu dotačního podvodu s trestným činem poškození finančních zájmů Evropské unie).

4. Závěry k Čapímu hnízdu

Pokud bychom připustili, že prostorové odposlechy byly nasazeny cíleně na základě povolení státního zástupce (Ing. Babišem či novinářem M. Přibilem nezjistitelným) a později došlo k úniku těchto informací k anonymní skupině Šuman (zveřejnila je na internetu) a k sestřihání těchto informací, došlo by zde zřejmě k závažnému trestnému činu. Pokud by nějaká osoba zneužila prostorového odposlechu, šlo by o zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku, kterou by měl úřední orgán stíhat z úřední povinnosti. 

Pokud není vůbec zřejmé, jak státní orgány řešily buď neoprávněné nahrávání ústavního činitele, či spíš pravděpodobněji únik z úředních spisů, měly by se tím zabývat i kontrolní orgány Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Tuto možnost však omezují politické hrátky ohledně obsazení předsedy komise pro kontrolu GIBS související se snahou o odstranění (byť sporného) profesionála z čela komise a jeho nahrazení neprofesionálem s vhodnými vazbami. 

Nedostatek veřejných informací o šetření vzniku nahrávek vicepremiéra a jejich úniku do veřejného prostoru vyvolává podezření, že státní moc cíleně postupovala proti tehdejšímu vicepremiérovi a novinář se stal pouze obětí takovéto snahy. 

⇣ Všechny články k tématu nezávislosti justice, stíhání na objednávku i protivládních protestů:

Vzhledem k tomu, že jsme mj. k tématu účelových trestních stíhání publikovali vícero článků, zařazujeme pro přehlednost do rubriky Projekty.

⇣ Všechny články k tématu nezávislosti justice, stíhání na objednávku i protivládních protestů:

⇣ Všechny články k tématu Čapí hnízdo:

⇣ Všechny články k tématu Čapí hnízdo:
2 komentáře
  • Zastavení trestního stíhání je jediná cesta, jak se vyhnout velké blamáži před soudem a ostudou v Evropě. Mám zato, že už toho bylo dost a chce-li něco policie, ještě to neznamená, že se tak stalo.

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, publicistika a dalších. Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176