ILUSTRACE: archiv PPM

Češi se v celonárodním průzkumu vyslovili proti promlčení vražd

Přibližně tři čtvrtiny Čechů odmítají promlčení znásilnění.

V průzkumu veřejného mínění se agentura Ipsos zaměřila na postoj Čechů k promlčení závažných trestných činů, zejména vražd. Přibližně 4 z 5 Čechů odmítají promlčení vraždy jako nemorální. Jako jediné nepromlčitelné zločiny v Česku zatím zůstávají genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, které definuje mezinárodní právo.

justice
Rubrika Justice se zabývá nezávislostí justice a vším, co s tématem souvisí.

Češi většinou odmítají institut promlčení, protože jej považují za nemorální (kolem 60 procent odmítačů udává tento důvod), třetina respondentů je přesvědčená, že promlčení nemá prevenční vliv ani nejde počítat s tím, že se pachatel napravil.

S promlčitelností vražd se nikdy nesmíří Zdeňka Přikrylová, dcera zavražděné Marie Nesetové (†51) a ani se s tím nedokáže srovnat Vítězslav Man, otec zavražděné Evy Manové. „Že jsme ztratili dcerku, s tím se člověk po těch 26 letech musí srovnat, i když nechce. Ale že v tomto státě existuje promlčenost vraždy, s tím se nikdy nesrovnáme,“ říká Vítězslav Man. „Bylo to strašné. Musela umírat ve strašných bolestech. Vražda Evy je už šest let promlčena a vztahuje se na ni už jen nebeská spravedlnost,“ dodává.

Zdeňka Přikrylová říká: „Chtěla bych apelovat na zákonodárce, kteří mohou v tomto něco ovlivnit. Zkusit si představit sebe na našem místě, a zkusit si představit, že by se něco takového strašeného stalo někomu, koho oni mají rádi. A pak přemýšlet nad tím, jestli je nějaká promlčecí lhůta vůbec smysluplná.“

Pouhých 15 let

Česko má v kontextu Evropy jedny z nejkratších promlčecích lhůt trestných činů, zejména vražd. Možnost promlčet trestné činy navíc opouští čím dál více zemí – v Evropě například Švédsko, Spojené království nebo Norsko. V Rakousku stejně jako Irsku se vražda nepromlčuje.

V rámci české legislativy funguje takzvaná promlčecí lhůta, která stanovuje, za jak dlouho přestane být trestný čin trestný – čili postihnutelný. U vraždy je v ČR promlčecí doba 15 let. U výjimečných typů vraždy (dle § 140 odst. 3 Trestního zákona – např. zvlášť surová vražda, vražda na těhotné ženě, na dítěti mladším 15 let) je to 30 let (od loňského letošního října, předtím to bylo 20 let). Česko se tedy pohybuje – a leckdy i hluboce – pod evropským průměrem.

Nejedná se však jen o vraždy. U ostatních trestných činů se délka promlčení v Česku odvíjí od jejich závažnosti. Kupříkladu po znásilnění musí pachatel na svou bezúhonnost čekat 5 až 15 let, a to podle toho, na kom se znásilnění pachatel dopustil, zda se zbraní a s jakými následky pro oběť.

Většina lidí institut zná

Z výzkumu vyplynulo, že většina Čechů institut promlčení zná. 73 % ví, že existuje. Znalost roste s věkem lidí. Češi se celkově k institutu promlčení staví negativně. Vadí jim především u vražd a znásilnění. Promlčení vražd odmítá 83 % lidí, striktnější jsou v této oblasti ženy. Výsledky indikují, že k promlčení vraždy mají menší výhrady lidé s vyšším vzděláním, kteří také ve srovnání s ostatními skupinami častěji navrhovali prodloužení promlčecí lhůty.

Přibližně tři čtvrtiny Čechů odmítají promlčení znásilnění. I v této oblasti mají opět silnější názor ženy. Podíl „odmítaček“ je vyšší o cca 10 procentních bodů oproti mužům. S možností promlčení podvodů nesouhlasí necelá polovina lidí. Mladší lidé jsou o něco smířlivější. O něco častěji odmítají možnost promlčení podvodů Pražané.

Výzkum proběhl na reprezentativním vzorku 1100 respondentů napříč celou populací ČR formou strukturovaného dotazníku o délce cca 5 minut. „Nedivím se, že je široká veřejnost proti institutu promlčení. Proč by také měla být pro promlčení vraždy, promlčovat je nedává smysl, mrtvý přeci nevstane z hrobu a dnešní kriminalistické metody dokáží odhalovat vrahy i hluboko do minulosti,“ říká Zuzana Kosová, pozůstalá po oběti promlčené vraždy. „Spousta zemí již promlčení vraždy vůbec neumožňuje a je smutným faktem, že máme v porovnání s mnoha zeměmi Evropy nejkratší promlčecí lhůty, jsme někde na úrovni Rumunska.“ 

Kde se vlastně vzalo?

„Poprvé se institut promlčení objevuje v hrdelní řádu Ferdinanda III., dále pak v roce 1803 v trestním zákoníku Rakouském a plynule přechází do rakouského trestního zákoníku z roku 1852. Tento pak platil až do roku 1950, to už jsme časově na půdě prvního československého trestního zákoníku a tam je institut promlčení v zásadě v takové podobě, jako ho známe dnes,“ vysvětluje prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. 

Zachování promlčecí doby u vražd zdůvodňují její zastánci třemi hlavními argumenty: že společnost nepociťuje potřebu trestat po takové době, argumentují oslabováním důkazů v čase, a nakonec uvádějí předpoklad, že se viník s časem napravil.

S tím ovšem nesouhlasí řada kriminalistů, zejména s ohledem na moderní forenzní techniku – nedávno například policie po 33 letech objasnila díky otisku dlaně vraždu 46letého muže z Barrandova. Odmítají také i hypotézu o nápravě viníka. Také přední čeští psychiatři připouštějí, že traumata obětí trvají i proto, že vrah nebyl nikdy – byť třeba i jen symbolicky – potrestán. „Trestné činy se pachateli nesmějí vyplácet ani po mnoha letech. Trest viníka skutečně pro pozůstalé obětí vražd plní také jakousi psychoterapeutickou funkci principem satisfakce, zadostiučinění,“ říká známý český psychiatr MUDr. Cyril Höschl

Proč promlčení v zákoně máme?

„Tady je zajímavá věc,“ vysvětluje dále prof. Jelínek „Staré Rakouské právo hrdelní zločiny z promlčení vylučovalo. Může být tedy u nás legislativní cesta taková, že by z promlčení byly vyloučeny takové trestné činy, kde by následek spočíval v úmyslném usmrcení jiného. Je to ovšem otázka trestní politiky. Potom by bylo možné zákon upravit například tak, že by se určité trestné činy způsobující následek v úmyslném usmrcení jiného vyloučili z promlčení.“

Tvrdým zastáncem promlčení ovšem zastává resort spravedlnosti. Jak se k tématu rezort vůbec naposledy vyjádřil, a to ještě ústy někdejší ministryně Marie Benešové: „Promlčecí lhůty jsou u nás vyhovující a neplánujeme je měnit.“

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PPMagazín
DĚKUJEME
Češi se v celonárodním průzkumu vyslovili proti promlčení vražd
Hodnocení čtenářů1 Hlas
99
99
Redaktorka | překladatelka

Základní informace

PressPort Magazín (na doméně ppmagazin.com) je nezávislá celostátní publicistická platforma s orientací na tradiční hodnoty, která ctí svobodu slova a zakládá si na slušnosti, konstruktivní debatě a přitažlivé vizuální formě. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a všechny práce byly vykonávány bez nároku na honorář. PressPort Magazín si od té doby vybudoval slušnou pozici, kdy naše články přebírají i mainstreamoová tuzemská média. Z pohledu mediálního trhu jde o hotový produkt.