SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
KOLÁŽ: archiv PressPort Magazínu

Češi se v celonárodním průzkumu vyslovili proti promlčení vražd

Přibližně tři čtvrtiny Čechů odmítají promlčení znásilnění

PPInfo Aktuality
Promlčeno
Rubrika PressPort Magazínu Promlčeno se zabývá závažnými kriminálními případy, které byly promlčeny, anebo kterým hrozí promlčení.

V průzkumu veřejného mínění se výzkumná agentura Ipsos zaměřila na postoj Čechů k promlčení závažných trestných činů, zejména vražd (promlčují se po patnácti letech, v případě závažných vražd, například vraždy těhotné ženy, po třiceti letech). Výsledky mohou být pro zákonodárce zneklidňující: přibližně 4 z 5 Čechů odmítají promlčení vraždy jako nemorální, přesto však institut promlčení v zákonu přetrvává.

Z výzkumu vyplynulo, že většina Čechů institut promlčení zná. 73 % ví, že existuje. Znalost roste s věkem lidí. Češi se celkově k institutu promlčení staví negativně. Vadí jim především u vražd a znásilnění. Promlčení vražd odmítá 83 % lidí, striktnější jsou v této oblasti ženy. Výsledky indikují, že k promlčení vraždy mají menší výhrady lidé s vyšším vzděláním, kteří také ve srovnání s ostatními skupinami častěji navrhovali prodloužení promlčecí lhůty.

Přibližně tři čtvrtiny Čechů odmítají promlčení znásilnění. I v této oblasti mají opět silnější názor ženy. Podíl „odmítaček“ je vyšší o cca 10 procentních bodů oproti mužům. S možností promlčení podvodů nesouhlasí necelá polovina lidí. Mladší lidé jsou o něco smířlivější. O něco častěji odmítají možnost promlčení podvodů Pražané.

Považují ho za nemorální

Češi většinou odmítají institut promlčení, protože jej považují za nemorální (kolem 60 procent odmítačů udává tento důvod), třetina respondentů je přesvědčená, že promlčení nemá prevenční vliv ani nejde počítat s tím, že se pachatel napravil.

Výzkum proběhl na reprezentativním vzorku 1100 respondentů napříč celou populací ČR formou strukturovaného dotazníku o délce cca 5 minut. „Nedivím se, že je široká veřejnost proti institutu promlčení. Proč by také měla být pro promlčení vraždy, promlčovat je nedává smysl, mrtvý přeci nevstane z hrobu a dnešní kriminalistické metody dokáží odhalovat vrahy i hluboko do minulosti,“ říká Zuzana Kosová, pozůstalá po oběti promlčené vraždy a zakladatelka spolku Nepromlčíme, který bojuje za prodloužení krátkých promlčecích lhůt.

„Spousta zemí již promlčení vraždy vůbec neumožňuje a je smutným faktem, že máme v porovnání s mnoha zeměmi Evropy nejkratší promlčecí lhůty, jsme někde na úrovni Rumunska.“ 

Kde se promlčení vlastně vzalo?

„Poprvé se institut promlčení objevuje v hrdelní řádu Ferdinanda III., dále pak v roce 1803 v trestním zákoníku Rakouském a plynule přechází do rakouského trestního zákoníku z roku 1852. Tento pak platil až do roku 1950, to už jsme časově na půdě prvního československého trestního zákoníku a tam je institut promlčení v zásadě v takové podobě, jako ho známe dnes,“ vysvětluje prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. 

Zachování promlčecí doby u vražd zdůvodňují její zastánci třemi hlavními argumenty: že společnost nepociťuje potřebu trestat po takové době, argumentují oslabováním důkazů v čase, a nakonec uvádějí předpoklad, že se viník s časem napravil.

S tím ovšem nesouhlasí řada kriminalistů, zejména s ohledem na moderní forenzní techniku – nedávno například policie po 33 letech objasnila díky otisku dlaně vraždu 46letého muže z Barrandova. Odmítají také i hypotézu o nápravě viníka. Také přední čeští psychiatři připouštějí, že traumata obětí trvají i proto, že vrah nebyl nikdy – byť třeba i jen symbolicky – potrestán. „Trestné činy se pachateli nesmějí vyplácet ani po mnoha letech. Trest viníka skutečně pro pozůstalé obětí vražd plní také jakousi psychoterapeutickou funkci principem satisfakce, zadostiučinění,“ říká známý český psychiatr MUDr. Cyril Höschl

Proč promlčení vražd v zákoně máme?

„Tady je zajímavá věc,“ vysvětluje dále prof. Jelínek „Staré Rakouské právo hrdelní zločiny z promlčení vylučovalo. Může být tedy u nás legislativní cesta taková, že by z promlčení byly vyloučeny takové trestné činy, kde by následek spočíval v úmyslném usmrcení jiného. Je to ovšem otázka trestní politiky. Potom by bylo možné zákon upravit například tak, že by se určité trestné činy způsobující následek v úmyslném usmrcení jiného vyloučili z promlčení.“

Tvrdým zastáncem promlčení ovšem zastává resort spravedlnosti. Jak se k tématu vyjádřila ministryně spravedlnosti Marie Benešová: „Promlčecí lhůty jsou u nás vyhovující a neplánujeme je měnit.“ Jako jediné nepromlčitelné zločiny v Česku tedy zatím zůstávají genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, které definuje mezinárodní právo. 

Pochyby o novelizace zákonu

Na podzim loňského roku vstoupila v platnost novela trestního trestního zákona, která však posunula promlčecí lhůtu pouze u zvlášť závažných vražd a těch „běžných“ se bohužel netýkala a jako nepromlčitelné definovala nově pouze zločiny z doby privatizace. Server Česká Justice ji dokonce označil za „schválený nedodělek“.

„Já si ovšem nejsem jistý, jestli to ten zákonodárce udělal kvůli trestnému činu vraždy, nebo mu spíše ležely na srdce spíše jen ty privatizační projekty,“ pokračuje dále Jelínek. „Je pravda, že nový zákon není vyvážený z hlediska trestních sazeb.“ Nadále tak patříme mezi menšinu zemí, kde jsou závažné trestné činy promíjeny v porovnání s vyspělými státy po krátké době.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME

Češi se v celonárodním průzkumu vyslovili proti promlčení vražd
Hodnocení čtenářů1 Hlas
99
99

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Účelové stíhání? Analýza existuje