Česko se zapojí do kosmické mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) zaměřené na zkoumání gravitačních vln a zachycení dávných a vzdálených srážek superhmotných černých děr.
Start jedné z misí Evropské kosmické agentury (ESA) má být v roce 2034. Vědci v Česku pro ni připraví a otestují mechanismus přepínání mezi dvěma laserovými svazky. Vyplývá to z informací astrofyzika Jiřího Svobody z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV).
„Mise bude sestávat ze tří modulů, které od sebe budou vzdáleny dva milióny kilometrů a budou mezi sebou posílat laserový paprsek,“ řekl Svoboda. Vzdálenost je podle něj důležitá. „Když potom projde gravitační vlna, tak vlastně zpozdí jeden laserový paprsek, a potom, o něco později, zase změní laserový paprsek mezi dvěma jinými moduly té družice. Tak bude možné změřit intenzitu a frekvenci gravitační vlny, která prošla,“ řekl vědec. Vysvětlil, že díky tomu lze zachytit například srážku dvou superhmotných černých děr daleko ve vesmíru.
„Cílíme na to podívat se hodně daleko do vesmíru, vlastně do raných fází vesmíru, kde superhmotné černé díry vznikaly. A právě pomocí těch gravitačních vln bychom měli být schopní detekovat četnost těchto srážek a jak těžké černé díry se srážely a jak vlastně vznikaly superhmotné černé díry v centrech galaxií,“ popsal záměr vědec. V souvislosti s tím odkázal i na supermasivní černou díru uprostřed naší galaxie, o níž by vědci díky misi mohli zjistit více. Právě za dlouholetý výzkum a poskytnutí důkazů o její existenci v úterý získali Němec Reinhard Genzel a Američanka Andrea Ghezová Nobelovu cenu za fyziku.
Svoboda podotkl, že mise je nyní ve studijní fázi. „Je třeba vyřešit ještě několik technických detailů. Třeba jak udělat to, aby na takovou vzdálenost byl laserový svazek přesně namířen,“ uvedl.
