Rozumím tomu, že věci se někdy vyvíjejí nelogicky a život není vždy racionální. Ale teď už začínám mít pocit, že události přestávají dávat smysl.
Denně se setkávám se skutečnostmi, výroky a názory, které postrádají kontakt s realitou a logikou. Vybírám několik příkladů.
1) Za mrtvé může premiér
Nejsem sice příznivcem vládní strany, ale nad tímto tvrzením zůstává rozum stát. Pokud se například nakazí senior S v domově D v některém kraji, je převezen do nemocnice, dostane se mu intenzívní péče, ale jeho organismus přesto útok viru nezvládne, jak za to může premiér? Za situace, kdy jsou už rok všude prezentována opatření proti nakažení? Co mělo být učiněno jinak, aby se senior nenakazil? Kde je příčinná souvislost mezi konáním vlády a nákazou konkrétního člověka?
2) Povinné platby
Loni na jaře vláda plošně odpustila živnostníkům placení záloh na sociální a zdravotní pojištění, část pojistného potom úplně prominula. Tentokrát takové opatření přijato nebylo. Není mi zřejmé, z čeho mají lidé, kteří přišli v důsledku vládního „boje s epidemií“ o příjmy, tyto částky hradit?
Přitom jde o povinné platby, které mají zákonnou minimální hranici. Jak budou později vymáhány? Co tomu řeknou soudy, až jim bude předložena otázka spravedlnosti těchto povinných odvodů od živnostníků, kteří přišli o obživu? Jak vůbec může někoho napadnout tyto platby po lidech požadovat, když nemají jak si peníze vydělat?
3) Děti
Teď už je zcela evidentní, že vzdělávání a aktivity mladé generace byly boji s virem dlouhodobě obětovány. Nikdo to absolutně nijak neřeší. Jak je možné, že společenské náklady epidemie má nést takto významná část společnosti, která za to vůbec nemůže a nemá ani právo participovat na řešení, například prostřednictvím hlasování ve volbách?
Už jen lidé zcela odtržení od reality se domnívají, že mladé lidi to nijak nepoškodí. A co? Nic.
4) Hejtmani a nouzový stav
Opozice odmítla podpořit další prodloužení nouzového stavu, a protože souhlas odepřeli dosud vládu podporující komunisté, v neděli tento stav skončil (jak se později ukázalo, tak neskončil). Proč ale měli hejtmani, kteří jsou vesměs z opozičních stran, žádat jeho prodloužení? To se nemohou v partajích domluvit předem?
5) Roušky
Z metodického pokynu ministerstva zdravotnictví plyne, že látková rouška už není považována za dostatečnou ochranu před virem. To je taková drobná ministerská facka lidem, kteří tyto roušky šili, disciplinovaně je nosili, přesvědčovali k témuž ostatní a hlásali, že „moje rouška chrání tebe“. Tak tahle ne.
To jsou jen takové každodenní připomínky, že okolní realita přestává dávat smysl. Ale upřímně, sousloví „řízení epidemie“ postrádalo smysl vždy.
Epidemie se totiž řídit nedá.
