SPECIÁL COVID-19: AKTUALIZOVANÉ PODROBNÉ STATISTIKY Z ČESKÉ REPUBLIKY A SVĚTA →
ILUSTRAČNÍ FOTO: archiv ppmagazínu.com

ČT odvysílala nezákonné odposlechy

Jaká je právní úprava odposlechů

Hodnocení čtenářů1 Hlasování
93

Nejvyšší soud (NS) označil odposlechy v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové) za nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauz, které spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a které přispěly k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Uvedla to ve čtvrtek Česká televize (ČT). Informace se záhy potvrdila.

Paradoxní je, že ta samá stanice tyto odposlechy pouštěla ještě týž den divákům, a to v hlavní zpravodajské relaci, což u leckoho na sociálních sítích vyvolalo jisté pohoršení a údiv. „Nemám slov,“ řekl reportér Jan Hrbáček.

K celému případu ohledně rozhodnutí NS se později vyjádřil i někdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta: „Ve sporu jde o to, zda jsou inkriminované odposlechy v tomto případu přípustné a mohou být použity jako důkaz. Musím říci, že takovéto rozhodnutí jde naprosto proti dosavadní soudní praxi, byl by to naprostý precedens, který by se mohl dotknout stovek obdobných případů.“

A dodal: „Zajímavé také je, že tyto odposlechy byly postupně hodnoceny několika právními institucemi a byly tam desítky jednotlivých soudních rozhodnutí o povolení těchto odposlechů a najednou jsou po sedmi letech nezákonné?“

Naopak autor portálu Česká justice Petr Dimun konstatoval: „Podle soudců NS není totiž přípustné, aby teprve až na základě odposlechů byly indicie opatřeny a odposlech byl povolen pouze na základě nejasných a neurčitých konstrukcí orgánů činných v trestním řízení. Jako podklad pro rozhodnutí soudu musí sloužit dostatečně konkrétní a důvodný podklad z relevantního a určitého zdroje. Soud nesmí být veden toliko užitečným záměrem, že takové dostatečné důkazy budou teprve opatřeny v další fázi trestního řízení.“

Právní úprava

Ve stručnosti a po odhlédnutí od norem mezinárodního i ústavního práva lze připustit, že sledovat lze kohokoliv nejen prostřednictvím telefonních odposlechů, ale i kontrolou korespondence, ale zejména prostřednictvím institutu sledování osob lidově označovaném jako tzv. prostorové odposlechy.

Při případném policejním sledování prostřednictvím tzv. prostorových odposlechů se uplatní úprava §158d trestního řádu, kdy „Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.“, tj. bez ingerence soudu a bez ohledu na velikost případně hrozícího trestu. Zneužití tzv. prostorových odposlechů (§158d trestního řádu) je reálnější než zneužití telefonních odposlechů.

Přitom i u telefonních odposlechů při přezkumu dle § 314l trestního řádu Nejvyšší soud konstatoval v řadě případů porušení zákona, na což, byť poněkud zkresleně, upozornil i tisk. Utajované a v jistém smyslu téměř nekontrolovatelné prostorové sledování tak probíhá pouze na základě písemného povolení státního zástupce bez kontroly ze strany sledovaného či soudu. Sledovaná osoba nemá právo zjistit, že byla sledována. U tzv. prostorových odposlechů dle §158d trestního řádu tak není garantováno, že se odposlouchávaný dozví, že byl takto monitorován.

Pro telefonní odposlech se dle § 88 trestního řádu na rozdíl od prostorových odposlechů vyžaduje předchozí souhlas soudu: „Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let…“. U  telefonních odposlechů právní úprava dále stanoví: „Pokud při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je policejní orgán po souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce povinen záznamy bezodkladně zničit po třech letech od pravomocného skončení věci… Státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa.“

Zeman: Přiznám, že jsem značně nejistý

Podpořte
PressPort Magazín a naše autory
děkujeme

Po rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu JUDr. Jiřího Pácala ve věci odposlechů se vyjádřil pro Reflex i nejvyšší žalobce Pavel Zeman. Uvedl: Přiznám, že jsem značně nejistý v otázce, kdy a za jakých podmínek vlastně lze odposlechy telekomunikačního provozu v trestním řízení použít. Pokud vycházím z předpokladu, že odposlechy lze nasadit až v případě, kdy je věc již dostatečně důkazně podložená, pak vlastně už nejsou potřeba, a dokonce by z hlediska zásady subsidiarity jejich použití ani neměly být nasazeny. V opačných případech, kdy v daném případě není dostatek důkazů ani indicií k prokázání podezření z trestné činnosti a je zde důkazní nouze, pak mám za to, že rozhodnutí JUDr. Jiřího Pácala nám říká, že v takové situaci odposlechy nelze ani nasadit.

ČT odvysílala nezákonné odposlechy
Hodnocení čtenářů1 Hlasování
93

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018. Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Kvůli novináři Kroupovi policie nasadila odposlechy na nezletilou dívku