Minsk druhou neděli po sobě zažil mohutnou demonstraci proti autoritářskému režimu. V centru hlavního města se podle tiskových agentur více než 100 000 demonstrantů domáhalo odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka; některé zdroje informovaly o dvojnásobném počtu lidí.
Úřady tlampači vyzývaly účastníky akce k rozchodu a varovaly před použitím síly ze strany početných policejních i vojenských jednotek. Nakonec se ale vše odehrálo v klidu. Protesty se konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a v dalších běloruských městech.
Dav s bílo-červenými vlajkami, které se staly barvami protestu, zaplnil minské náměstí Nezávislosti a přilehlé ulice a skandoval hesla jako „Odejdi!“, „Svoboda!“ či „Lukašenka do antona (vozu pro přepravu vězňů a zatčených, pozn.)“, vylíčil reportér agentury AFP. Podle něj Lukašenko, který vládne 26 let, se ještě nikdy nestřetl s tak početným a vytrvalým odporem.
„Bělorusko se změnilo. Lukašenko dokázal všechny sjednotit, od dělníků po inteligenci,“ řekl agentuře AP jeden z demonstrantů. Agentura DPA psala o „bezprecedentní soudržnosti občanů všech tříd v zemi, ovládané v sovětském stylu i třicet let po pádu komunismu“. Protesty v Minsku podle ní nejsou ani protiruské, ani proevropské. „Půjdeš do práce pro diktátora? Stávka – to je naše odpověď,“ prohlásil na demonstraci vůdce stávkového výboru v minské továrně na traktory.
Během statisícové demonstrace se na internetu objevily záběry, zachycující pětašedesátiletého Lukašenka v neprůstřelné vestě a se zbraní v ruce. Server Tut.by poznamenal, že Lukašenkovu kalašnikovu chyběl zásobník.
Lukašenko v sobotu při návštěvě vojenské jednotky v západoběloruském městě Grodno varoval před revolucí, kterou se podle jeho slov v zemi snaží rozpoutat cizina. Podle agentur oznámil, že pověří ministra obrany, aby přijal „nejtvrdší opatření“ na ochranu celistvosti státu. Nařídil také od pondělka uzavřít stávkující továrny.
Severoatlantická aliance popřela, že by se na polské a litevské hranici s Běloruskem shromažďovaly její jednotky, jak tvrdil Lukašenko v Grodně, které je blízko hranic s Polskem i s Litvou.
Obvinění popřel i litevský prezident Gitanas Nauséda, který se i se svou předchůdkyní Dalií Grybauskaitéovou a desítkami tisíc dalších Litevců zapojil do lidského řetězu, sahajícího z Vilniusu až po hranice s Běloruskem. Akce na podporu běloruského volání po demokracii se odehrála v den výročí lidského řetězu v Pobaltí v roce 1989, kdy statisíce Estonců, Litevců a Lotyšů takto daly najevo touhu po nezávislosti. V Rize na akci na podporu Bělorusů přišlo podle ruské redakce BBC asi 400 lidí, včetně lotyšského prezidenta Egilse Levitse. Podobné akce se uskutečnily i v dalších městech po světě, v Praze symbolický lidský řetěz vytvořily v neděli večer na Karlově mostě asi dvě stovky lidí.
Protesty v Bělorusku propukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala deset procent. Hodně Bělorusů pokládá tento výsledek za zfalšovaný. Opozice, stejně jako Evropská unie, výsledek voleb neuznává. Protesty, které nepotlačily ani brutální policejní zákroky v prvních dnech po volbách, v neděli pokračovaly patnáctým dnem.
