Stovky policistů budou dohlížet na demonstrace, které pořadatelé svolali na středu 28. října do centra Prahy. Protesty či recesistické akce by se měly konat na náměstí Republiky, na Staroměstském náměstí a na Klárově. Demonstranti se chtějí především vyslovit proti vládním opatřením zavedeným kvůli koronavirové epidemii.
„Vzhledem k současné epidemické situaci a vládním nařízením apeluje pražský magistrát na veřejnost, aby zvážila účast na těchto shromážděních, a pokud se lidé plánují akcí zúčastnit, aby důsledně dodržovali omezení daná usnesením vlády,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Pět minut před polednem má začít demonstrace na náměstí Republiky nazvaná Manifestace za svobodu a pravdu. Pořadatelé uvedli, že vládní opatření proti epidemii covidu-19 nefungují, zato ale likvidují životy a devastují stát. Stát podle nich lidi šikanuje a straší.
Na Staroměstském náměstí nahlásili pořadatelé shromáždění, které se mělo následně vydat na pochod k Hradčanskému náměstí. Průvod však magistrát kvůli omezením zrušil, ponechal pouze počáteční akci. Stejně dopadla recesistická oslava Slavíme s Milošem!, jejíž účastníci se měli později vydat stejným směrem. Omezením se nevyhnul ani protest svolaný na Klárov, který měl následně dojít před Strakovu akademii. Účastníci zde chtěli předat požadavky občanů ČR vládě premiéra Andreje Babiše (ANO).
Poslední protest v Praze, který se uskutečnil 18. října na Staroměstském náměstí, skončil násilně. Část demonstrantů se po oficiálním konci akce střetla s policií. Házeli na policisty lahve, kameny, odpadkové koše i petardy. Policie použila slzný plyn, vodní dělo a zásahové výbušky, vytlačovala je koňmi i vozidly. Po demonstraci bylo zajištěno přes 140 lidí, dva byli obviněni z trestného činu. Zranění si odnesli policisté i protestující, mnozí bez roušek.
Nejde jen o nenosiče
V souvislosti s odpíráním nošení roušek a nárůstem onemocnění, a dokonce i úmrtí lidí a snad i nestíháním osob, které roušky bez závažného důvodu nenosí, mne napadají některá ustanovení zákonů.
Nejde přitom jen o nenosiče, ale možná více o ty, co to tolerují a nestíhají osoby ohrožující jiné. Každý má právo na život. Lidé mají i další práva, ale nejdůležitějším právem je právo na život a tomu musí vše ostatní ustoupit.
Imperativ ochrany lidského zdraví a životů i jiných nás všechny zavazuje a omezuje jakékoliv naše jiné právo.
a) § 152 Šíření nakažlivé lidské nemoci
(1) Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, c) poruší-li takovým činem důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(3) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt.
(4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nejméně dvou osob.
(5) Příprava je trestná.
b) § 153 Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti – trestní zákoník
(1) Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, b) poruší-li takovým činem důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, neboc) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 proto, že hrubě porušil zákony na ochranu veřejného zdraví.
(5) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil předpisy na ochranu veřejného zdraví.
c) § 2 trestního řádu
Základní zásady trestního řízení
(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon, přímo použitelný předpis Evropské unie nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.
d) § 330 trestního zákoníku
Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti
(1) Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo d) zajistí-li takovým činem jinému značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) zajistí-li takovým činem jinému prospěch velkého rozsahu.
