Milí čtenáři, jistěže není nijak dobře, že byl policajt Vladislav Husák hostem v teplickém hotelu Prince de Ligne, kde se konala jakási narozeninová party, doslova prý žranice, když na různých místech země právě nepochybně umírali lidé; bohužel včetně mého nezlomně optimistického strýce, jenž už také zvýšil statistiky zesnulých.
Jistěže není nijak dobře (anebo ano?), že je lidem opět vmeteno do obličeje, připomenuto, že si nejsou rovni a že je nade vše jasné, že politiky někde zezadu ovládá kdejaký loutkoherec, srozumitelněji kmotr bez funkcí, a že jiné to nikdy ani nebylo, ani nebude. Ale stejně tak jako Husákova účast na sedánce potentátů a papalášů (normalizační výraz), kteří jsou mi lhostejní cele a jejichž sebestředností si absolutně nehodlám nechat kazit den, se mi příčí disproporce.
Nepoměr ve smyslu vytváření mediální pověsti s velkým zaujetím novinářů neboli nálepkování: Svého času jsem znal policii dobře, ale srovnám-li toho či onoho médii opěvovaného policejního hrdinu XY (hosta mnohých televizních show) anebo jiné krajské policejní šéfy s nenáviděným – pohledem sdělovacích prostředků – vlastně „skorokmotrem“ Vladislavem Husákem, jenž z toho všeho skončil po převozu vrtulníkem v nemocnici, nevím, mám-li se smát, anebo brečet. Je mi ho tak trochu líto. A je naprosto jasné, že spravedlnost a pravda jsou pojmy, které se uplatňují různě, na každého jinak.
A pak ve mně vzbuzuje zvláštní směs odporu, když ultimativní soudy v Deníku N (ale nejenom tam) vykřikuje nad policejním kmetem coby autor jakýsi mladíček s mateřským mlékem od koulí po bradu, když kádruje v titulku slovy: Husák musí skončit. Policie je kvůli němu k smíchu. Co asi mohl tak v životě tento hoch zažít, není-li si s to uvědomit (ani kvůli lákavosti výdělku, bohužel), že jeho myšlení vskutku rozum nebere a je ukázkově trapné?
Že je podobně směšné, jako když Paroubek poznamená: Na mejdanech se obvykle pije alkohol a já už pět let žádný alkohol nepiji. Maximálně si nechám na přípitek nalít do skleničky víno, omočím rty a skleničku po přípitku odložím. Dávat mě do souvislosti s nějakou alkoholickou oslavou je proto velmi nekorektní.
Celá ta událost je tak, myslím si, o dvojí trapnosti: papalášské a svazácké (také normalizační termín). Jaká je horší či nebezpečnější, na to už si musí každý odpovědět sám.
Příjemný týden.
