SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
FOTO: archiv PressPort Magazínu

Dystopie Konec civilizace je jedna z nejdůležitějších knih, které jsem četla

Aktualizace:
Hodnocení čtenářů2 Hlasování
94
94

Různé spisovatele mám ráda pro různé vlastnosti a styly psaní, ale asi jen jednou se mi stalo, že by na mě nějaký spisovatel skrze svoje díla mluvil v tak širokém kontextu. 

Aldous Huxley byl mimo spisovatele i filozof, a zdá se mi, že na to, že zemřel před šedesáti lety, máme hodně myšlenkových pochodů velice podobných. Jeho díla se dnes bohužel shánějí už velmi těžko, a vlastně ani nevím, jestli bych vám doporučila víc než jeho klasiky Konec civilizace a Brány vnímání; myslím, že jeho ostatní díla dokážou zaujmout jen užší skupinu čtenářů a mně zrovna hodně sedl.

Huxley byl jedním z prvních intelektuálů, kteří se věnovali fenoménu psychedelických látek.

Huxley byl neuvěřitelně vzdělaný. Jeho styl psaní, přechody k francouzštině a všeobecný rozhled v jeho textech to napovídají dost zřetelně. Zajímaly ho východní filosofie a mysticismus. Když umírala jeho manželka, předčítal jí k odchodu z Tibetské knihy mrtvých. Sám k tomuto svému zájmu napsal dílo Věčná filosofie, což je tedy jedno z nejnáročnějších děl, které jsem kdy četla, ale v pár drobnostech mě postrčila v přemýšlení dopředu. Hledání smyslu života se věnoval i v románu Raněný slepotou, ve kterém se racionální a cynická hlavní postava mění v humanistu a pacifistu, román má lehce autobiografické prvky.

Byl kritikem tehdejších společenských pravidel a poměrů, zejména pózy a pozlátka. Román Kontrapunkt popisuje honosný život anglické smetánky, která je ve skutečnosti prohnilá až na kost špatnými charaktery a nevěrami. Tohle dílo mělo ve své době docela ohlas.

Huxley byl jedním z prvních intelektuálů, kteří se věnovali fenoménu psychedelických látek. O tom již zmíněné Brány vnímání, které popisují jeho zkušenost s mescalinem. Na rozdíl od tehdejších hlavních celebrit psychedelik (třeba Timothy Learyho) však k celé problematice přistupoval zdrženlivě a s přísně intelektuálním zaujetím, látky chtěl zkoumat primárně vědecky. 

A v neposlední řadě se věnoval sledování politických událostí ve světě a společenskému uspořádání. Jeho dystopie Konec civilizace je jedna z nejdůležitějších knih, které jsem kdy četla. Tato dystopie ovlivnila i pozdější vznik Orwellova románu 1984. Vypráví o tom, že totalita může vypadat i velice přátelsky a udržovat se za široké podpory zmanipulované masy. Tuhle knihu doporučuji už léta a z Huxleyho děl rozhodně nejvíc.

PODPOŘTE
PressPort Magazín
DĚKUJEME

Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět, v prvním překladu Konec civilisace, v originálu Brave New World, je antiutopický sci-fi román anglického autora Aldouse Huxleyho. Autor román sepsal roku 1931 a vydal v roce 1932. V češtině vyšel o rok později pod názvem Konec civilisace, ale většího zájmu se dočkal až pozdější překlad od překladatelské dvojice Josef Kostohryz a Stanislav Berounský v roce 1970. Děj se odehrává v Londýně v roce 2540 (632 po F. v knize), kde se objevují motivy pokroku v reprodukční medicíně, učení ve spánku a jejich dopad na společnost. Autor popisuje společnost, která uměle zvyšuje svoji spokojenost za cenu ztráty citů a emocí. Tuto společnost následně konfrontuje s člověkem, který tímto vývojem neprošel (Divoch). Myšlenky z knihy autor později doplnil a rozvinul v eseji Brave New World Revisited (1958) a ve svém posledním románu Ostrov (1962).

Dystopie Konec civilizace je jedna z nejdůležitějších knih, které jsem četla
Hodnocení čtenářů2 Hlasování
94
94

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018. Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Investigativci ověšení cenami by nás přivedli do války, říká Šándor