Práce na plynovodu Nord Stream 2 poblíž Lubminu (Německo). | FOTO: Getty

Energetické mučednictví

Snad se může každý legitimně rozhodnout, že se stane mučedníkem. Ale – je člověk oprávněn učinit toto rozhodnutí za někoho jiného? Dokonce mu takové rozhodnutí mocensky vnutit?

Glosy
Publicistická rubrika Glosy sestává z názorových článků autorů, kteří spolupracují s PressPort Magazínem.

Tak plynovody Nord Stream jsou prý poškozené. Zřejmě jsme k tomu, abychom zůstali bez dodávek plynu, odsouzeni, ať chceme, nebo ne.

Východiska dnešní úvahy jsou tato:

  • válka Ruska proti Ukrajině je útočná a neospravedlnitelná;
  • je správné, že Ukrajině pomáháme dodávkami zbraní a různými způsoby ji podporujeme;
  • chápeme, že ruský režim je nevyzpytatelný a nebezpečný;
  • hospodářství i společnost jako celek jsou výrazně závislé na ruském plynu, jehož nahrazení minimálně v nadcházející sezóně jinými zdroji je nákladné, neekologické a především v plném rozsahu technologicky nemožné;
  • Rusko by sem dodávalo plyn dál, kdyby to naše politická reprezentace chtěla a kdybychom mu za něj platili.

Pokud některé z těchto východisek nepovažujete za správné, nečtěte dál.

* * *

To, k čemu se naše společnost rozhodla, bych nazvala energetickým mučednictvím. Rozhodli jsme se odmítnout dodávky ruských surovin, a to i za cenu výrazného poškození naší ekonomiky a společnosti, která nebude mít dostatek energie, na které je životně závislá. Důvody jsou morální: nebudeme financovat ruský režim a jeho válečnou mašinerii, která drtí Ukrajinu a ohrožuje bezpečnost v Evropě.

Důvodu rozumím. I když je v mých očích poněkud relativizován tím, jak se chováme vůči jiným problematickým státům. Pokud nechceme financovat nedemokratický ruský režim našimi penězi, proč dále nerušeně obchodujeme s Čínou a arabskými monarchiemi? To jsou přece režimy snad ještě strašnější. U nich nevadí, že k nim plynou západní valuty?

Kromě toho, nezdá se, že naše oběti dosáhnou zamýšleného efektu. Z čeho Rusko tu válku platí, když na něj jsou už od února uvaleny tolika zeměmi tak zásadní ekonomické sankce? Jak je možné, že i při tak masivním bojkotu se tamější hospodářství nezhroutilo a válka pokračuje?

Ale to ponechám stranou; beru jednoduše na vědomí, že jsme se rozhodli stát se energetickými mučedníky.

Zastaví se výroba řady produktů, v kancelářích budeme klapat do klávesnic prochladlými prsty, pokladní v supermarketu budou markovat v rukavicích, zhasneme noční osvětlení měst, nepojedou lyžařské vleky, zavřeme bazény, muzea a divadla – zkrátka vše zbytné, bez čeho se obejdeme, aby zůstaly v provozu nemocnice a školy.

Beru toto rozhodnutí na vědomí.

Ale pokaždé, když o tom přemýšlím, narazím na jakousi vzpomínku, na nějaký hlas, který varuje nás, obyčejné smrtelníky, před touhou stát se mučedníky. Není každý povolán k tomuto údělu.

Snad se může každý legitimně rozhodnout, že se stane mučedníkem. Ale – je člověk oprávněn učinit toto rozhodnutí za někoho jiného? Dokonce mu takové rozhodnutí mocensky vnutit? Má takový mandát vláda? Smí politická reprezentace rozhodnout za občany, že jsou povinni z morálních důvodů snášet nedostatek energií?

Nevím. Možná ano.

Vím ale jistě, že mi to ještě nikdo nezdůvodnil.

Nejrůznější výkřiky na toto téma slyším na všech stranách. Ale aby někdo srozumitelně vyložil, proč jsme povoláni k energetickému mučednictví a zda má zvolená politická reprezentace mandát učinit toto rozhodnutí za občany, to ne…

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Energetické mučednictví
Hodnocení čtenářů1 Hlas
96
96
Komentátorka