SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
ILUSTRACE: David Plunkert (úprava PressPort Magazín)

Exkluzivně: Diagnóza postcovid. O novou kategorii nemocných budou od února systémově pečovat plicní lékaři

A to jako první v Evropě, říká v rozhovoru pro PressPort Magazín předsedkyně českých plicních lékařů prof. Martina Vašáková

Michal Kratochvíl Odborný redaktor
Aktualizace:
Rozhovor
Rubrika Rozhovor PressPort Magazínu přináší rozhovory se zajímavými osobnostmi, které mají co říct.
Naše hodnocení článku
100

V Česku vzniká v rámci Evropy první legislativně ukotvená systémová péče o lidi s takzvaným postcovidovým syndromem. „Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – takzvaně postcovidových. Jsou to lidé, kteří po prodělání nemoci stále bojují s jejími následky. Schválení vyhlášky, která novinku legislativně upravuje a spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat, je na spadnutí,“ říká předsedkyně českých plicních lékařů, prof. Martina Vašáková. V rozhovoru pro PressPort Magazín přibližuje detaily této nové péče, současně upozorňuje na potíže, které pacienti mají.

Paní profesorko, vyhláška schvalující spuštění oficiální péče o postcovidové pacienty je podle České pneumologické společnosti na spadnutí. Kdo s touto iniciativou přišel, jak vznikla?

S iniciativou přišla naše Česká pneumologická a ftizeologická společnost. Celá řada lidí, kteří prodělali virové onemocnění covid-19, se i po jeho skončení potýká s dlouhodobými obtížemi. Zajímavé je, že tyto potíže pozorujeme napříč celým spektrem pacientů.

Týkají se samozřejmě zejména pacientů, kteří prodělali těžší formu covid-19, ambulantně i doma, nicméně dlouhodobé potíže se nevyhýbají ani pacientům s lehkým průběhem. Společným jmenovatelem je přetrvávající kašel, dušnost, únava, problémy s čichem a chutí, nespavost, bolesti hlavy či neschopnost soustředit se. Někteří mají dokonce problémy s ušima, neurologické problémy, plicní záněty, ale i srdeční potíže. 

Je to tedy celá řada symptomů, přičemž se nemusí nutně objevit hned při nemoci nebo bezprostředně po jejím prodělání – známe i případy, kdy se i několik týdnů po prodělané nemoci náhle stav pacienta během chvíle natolik zhoršil, že skončil na ventilátoru.

To všechno, o čem hovoříme, je velmi závažné a je třeba se tomu věnovat komplexně, tedy nejen na úrovni pacientů, ale také kontinuálně vzdělávat lékaře. O to se staráme už delší dobu, ale díky iniciativě naší společnosti nyní dostane péče oficiální rámec.

Navazuje tato legislativní a procesní úprava na nějaké evropské doporučení, postup lékařů v jiných evropských zemích, nebo je zřízení této centrální a systémové péče o postcovidové pacienty čistě česká invence?

Co se týká plicních lékařů, tak určitě pamatuje na doporučení v rámci Evropské respirační společnosti (The European Respiratory Society, dále jen ERS, pozn. red.) se o pacienty starat i po prodělání nemoci, nicméně systémové řešení včetně legalizačního ukotvení je opravdu naše česká invence. ERS náš nápad velmi kvitovala, zejména fakt, že řešení bude oficiálně ukotveno také vyhláškou. Generální tajemnice ERS, paní Joanna Chorostowska, projevila dokonce zájem pro Polsko využít stejného principu, jaký v Česku budujeme.

Dlouhodobé potíže se nevyhýbají ani pacientům s lehkým průběhem.

Martina Vašáková |Předsedkyně českých plicních lékařů

O postcovidové pacienty budou tedy uceleně pečovat plicní lékaři – jak bude centrální registr fungovat? Budou péči hradit zdravotní pojišťovny? A jakou má podporu na ministerstvu zdravotnictví?

Ministerstvo zdravotnictví naši iniciativu uvítalo. Od prosince společně pracujeme na legislativě právě ve spolupráci s legislativním odborem ministerstva. Celý proces péče o postcovidové pacienty je také domluven s pojišťovnami, jsou pro něj stvořeny postupy a základ tvoří zmíněný registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Spuštění je na spadnutí, bude nejpozději v únoru. Jsme také domluvení s přidruženými obory, například s kardiology, takže pokud plicní lékaři diagnostikují, že se pacient sice zadýchává, ale původ dušnosti není od plic, tak v rámci fungování postcovidovépéče se přesouvá k odborníkům na kardiologii.

Centrální registr vyvíjíme pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Ten spravuje také Informační systém infekčních nemocí (ISIN), kam jsou nyní všechny laboratorní žádanky zanášeny. Bude se jednat o nezávislý registr, jednoduchý a vysoce funkční systém se základními údaji pacienta, přičemž bude napárován na ISIN.

Jak má laická společnost postcovidový syndrom chápat, proč jim vlastně lidé trpí, když už nemoc prodělali a nejsou infekční?

Těch příčin je celá řada, nelze je všechny vyjmenovat. Jde o to, že covid samotný jako nemoc není jen poškození virem, ale imunitní reakce samotného organismu na poškozené tkáni virem covid-19. A někdy tato imunitní reakce může být přemrštěná, neadekvátní, která poškozuje sama vlastní tkáně i dlouho po prodělané infekci. Imunitní systém pak přímo brání správnému hojení virem poškozené tkáně a vyvolává dlouhodobý zánět. Na RTG snímcích takové stíny na plicích pak vypadají jako zápal plic, je to obraz neschopnosti plíce zahojit covidové poškození. Proto se v takových případech nasazují často kortikoidy, které imunitní reakci tlumí, aby se mohl organismus v klidu vyléčit. 

O jakém časovém úseku se u syndromu bavíme? Existují v současné době nějaké poznatky, že tento syndrom je dočasný, nebo se může stát, že může přerůst v doživotní stigma, nějakou formu postcovidového invalidního statusu?

V zásadě každý, kdo prodělal těžkou formu covid-19 s nemocniční léčbou, by se měl dostavit na kontrolu k pneumologovi do 3 měsíců od propuštění. Zde je vyšetřen a dle klinického stavu a rentgenu, případně CT, je pak pozván na další kontroly. Také lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně doma s lehčím či středním průběhem, a stále se potýkají s respiračními obtížemi, by měli plicního lékaře navštívit také.

Jako „postcovid“ budou označeni pacienti, kteří budou v péči ambulantních pneumologů i čtvrtý měsíc po prodělání covid-19 onemocnění. Jejich dispenzarizace (soustavná odborná lékařská péče, pozn. red.) bude určena vyhláškou a bude se týkat pouze nemocných s více než 12 týdnů trvajícími obtížemi či známkami postižení funkce či struktury plic. Nejčastěji to budou pacienti s přetrvávajícími respiračními problémy, mohou se ale objevit i plicní embolie či trombózy, případně postižení srdce nebo nervového systému.

Z dosavadních zkušeností a také z odborné literatury máme poznatky, že syndrom časem vymizí. Zatím tedy můžeme nějakou formu doživotní invalidity spíše vyloučit, je to zřejmě pouze dočasný jev. Byť ta dočasnost může být dlouhá i několik měsíců.

Bude se muset každý pacient s přetrvávajícími postcovidovými potížemi přihlásit do registru?

Rozhodně to není nic povinného. Povinnosti vyplývají ze zákona jen pro pacienty s infekčními nemocemi. Byť covid-19 je infekční onemocnění a vztahují se něj jasně definované izolace a karantény, tak postcovidový syndrom se této zákonné úpravy netýká. Celá účast je tak dobrovolná. Pacienty by měli sledovat obvodní lékaři a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám. Jak jsem již zmínila, každý, kdo prodělal těžkou formu covid-19, nebo má po jeho prodělání dlouhodobé potíže, by měl docházet k pneumologovi.

PODPOŘTE
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Exkluzivně: Diagnóza postcovid. O novou kategorii nemocných budou od února systémově pečovat plicní lékaři
Hodnocení čtenářů6 Hlasů
80
100
Naše hodnocení

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Tvorba
webů
Profesionální stránky levně >>