Portál Seznam Zprávy (zejména redaktor J. Kroupa, pozn.) zahájily frontální útok na Jaroslava Faltýnka, a to za pomoci jeho „diáře“, resp. osobních poznámek, které se dostaly do dispozice novinářů blíže nevyjasněným způsobem. Mám s tím určitý problém, který zde chci popsat, byť se vystavuji nebezpečí, že se ocitnu v roli nechtěného obhájce pana Faltýnka.
A to bych nerada, protože jeho veřejné působení hodnotím velmi kriticky. Neexistuje nic, co by můj názor na jeho aktivity mohlo ještě zhoršit.
Ale ten diář… Novináři vesele zveřejňují jeho osobní zápisky a já si říkám, že u nás už je možné úplně všechno. To není nikomu divné, že si čte na hlavní straně mainstreamového média cizí, rukou psané soukromé poznámky, které zjevně nebyly určeny veřejnosti a jsou publikovány bez souhlasu jejich původce?
Ne, nikomu to divné není. Tohle je totiž u nás zřejmě normální. Podívejme se, co o ochraně písemností osobní povahy říká občanský zákoník:
* * *
§ 86
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.
§ 88
(1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.
(2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.
§ 90
Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.
* * *
Vzhledem k tomu, že o svolení dotčené osoby nemůže být v tomto případě ani řeč, mohou být osobní písemnosti publikovány jen pro účely uvedené v zákoně. V tomto případě přichází v úvahu „vystoupení v záležitosti veřejného zájmu“ podle ust. § 88 občanského zákoníku.
Ovšem, co je zde záležitostí veřejného zájmu? Že se pan Faltýnek scházel s politiky, funkcionáři, úředníky a řešil s nimi všetečně kdeco? To je tady u nás někdo, kdo nevěděl, že to pan Faltýnek dělá?
Seznam Zprávy to navíc publikují mlhavě, uvádějí jednotlivé zápisy prostřednictvím svého komentáře do kontextu, který nelze ověřit, již třeba proto, že jejich dataci příliš pečlivosti nevěnují. Takže se dozvíme, že se pan Faltýnek s někým scházel a něco řešil, což se beztak vědělo – ale co z té informace má plynout?
Faltýnkovo veřejné působení hodnotím velmi kriticky. Neexistuje nic, co by můj názor na jeho aktivity mohlo ještě zhoršit.
Kromě toho zde máme korektiv § 90 občanského zákoníku: zásah do soukromí nesmí být nepřiměřený, v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. To je další otázka k přemýšlení: pokud se novináři domnívají, že poznámky zakládají podezření z trestné činnosti, jistě jim nic nebrání předat je příslušným orgánům k šetření. Ale čemu má napomoci jejich zveřejnění? Navíc zveřejnění z kontextu vytržených, nedatovaných částí, se spekulativními komentáři a bez uvedení způsobu, jakým byly tyto písemnosti získány?
Ale já tomu rozumím. Nárok na ochranu svých soukromých písemností má u nás jenom někdo. A pan Faltýnek to zkrátka není.
