Novinář a předseda Česko-srbské asociace vzájemné spolupráce Radim Panenka píše aktuálně knížku o Srbsku. Čím to vlastně je, že ho jako píšícího žurnalistu Srbsko tak přitahuje? Česko uznává Kosovo jako samostatný stát, je to podle něj chyba? A jaké jsou momentálně naše vzájemné vztahy se Srbskem?
„Kniha bude hotová snad co nejdříve. Jak doufám, ideálně do Vánoc. Uvidím, jestli to stihnu,“ říká o své ambici pojednat o Srbsku Radim Panenka.
„Není to zničehonic, můj zájem o Srbsko trvá necelých patnáct let, řekl bych. Datuje se zhruba do roku 2008, kdy Kosovo (dnes plným názvem Kosovská republika, pozn. red.) jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku; navzdory stále platným normám mezinárodního práva si získalo určitou podporu ve světě, lze říci, že víceméně v západním světě, protože ten takzvaný stát Kosovo uznává zhruba polovina zemí světa – polovina členských států OSN. A v současné době Srbsko pracuje diplomaticky na tom, aby některé státy, které jsou ochotné třeba na základě změn vlád, změn postojů v zahraničněpolitických záležitostech, rušily tato uznání Kosova.“
Z Panenkova pohledu bylo uznání Kosova jako samostatného státu chybou. „A vzhledem k tomu, že právě Česká republika má tento svůj oficiální postoj, tak je to chyba ještě horší, protože my jako Česká Republika, jako Československo, jako dřív České království jsme měli historicky tradičně přátelské a blízké vztahy se Srbskem, ať už bylo Srbsko republikou jako dnes, anebo právě také královstvím. Čili z mého pohledu je to daleko horší ve vzájemných vztazích, než když Kosovo jako samostatný stát uznává Německo anebo Spojené státy.“
„Jaké jsou nyní vztahy Česka a Srbska, tak to by mne, upřímně řečeno, také zajímalo,“ podotýká Radim Panenka. „Protože současná vláda Petra Fialy se k této problematice anebo k této otázce nijak nestaví; nebo veřejně, tedy oficiálně, nijak nestaví. V předchozích vládách padaly sliby, že se bude Česko snažit podpořit Srbsko ve vstupu do Evropské unie. Ale pokud mám správné informace, tak od poslední změny vládní garnitury se nic takového neděje, spíš naopak jsou bohužel vidět signály, že podpora je směřována tomu takzvanému státu Kosovo.“
Podle Panenky může jít o jeden z důsledků toho, že Srbsko nechce podporovat sankce vůči Rusku, i když to nikdo v Česku nahlas neřekl.
Panenka naposledy vzbudil pozornost, když na přelomu července a srpna světová i tuzemská média informovala o konfliktu na srbsko-kosovské hranici s tím, že může přijít válka – že Srbsko hodlá „denacifikovat“ Balkán. Reálná situace byla dle něj úplně jiná. „Výrok o údajné denacifikaci, který některé zpravodajské servery nepřímo spojovaly se srbských prezidentem Vučićem, ve skutečnosti pronesl řadový politik, který nemá žádnou exekutivní funkci. Vládní představitelé naopak striktně vyzývali k zachování míru,“ napsal mimo jiné Panenka, přičemž z mnoha stran sklidil kritiku, zejména na sociálních sítích.
