Markéta Adamová Pekarová | KOLÁŽ: PPM

Právní expert: Je to vážné. Hrozí zcela zásadní politická krize, která by mohla vést až k rozpuštění Sněmovny

Za existující právní situace by nemělo dojít k aplikaci čl. 66 Ústavy a ani k rozpuštění Sněmovny a k novým volbám do ní.

Co si myslím o vystoupení Pavla Hasenkopfa z 26. 10. 2021 k problematice ustavující schůze Sněmovny.

justice
Rubrika Justice se zabývá nezávislostí justice a vším, co s tématem souvisí.

Připomenu nejprve, že ODS, KDU-ČSL, TOP 09, kandidující v uskupení Spolu, a Piráti a Starostové, kteří byli zvoleni v koalici PirSTAN, si ustavili poslanecké kluby neprávem. Tvrdí to zmíněný právník Pavel Hasenkopf s odkazem na jednací řád Sněmovny.

Spor se vede o odstavec pět paragrafu 77. V XTV Pavel Hazenkopf vysvětlil: „Problém je prostě v tom, že když se měnil volební zákon, tak zřejmě se úplně zapomnělo změnit také jednací řád a zůstala tam úprava někdy z roku 2006, 2007, podle které poslanecký klub může mít pouze samostatně kandidující politická strana.“

„Koalice také klub mít nemohou, protože jednací řád nepočítá s tím, že by koalice mohli mít poslanecké kluby,“ podotýká dále Pavel Hasenkopf. Situaci pokládá za absurdní, problém by však raději neignoroval. „V praxi to znamená, že ani ODS, ani TOP 09, ani KDU-ČSL, ani Piráti a ani STAN nemají nárok na poslanecký klub. Poslanecký klub je nutný na ustanovující schůzi, protože pouze poslanecké kluby mají právo právo navrhovat funkcionáře Sněmovny počínaje předsedou.“ 

Ne zcela s kolegou souhlasím, ale v zásadě má pravdu. Proč s ním souhlasím, vysvětluji i s odvoláním na texty právních předpisů, když skutečně hrozí zcela zásadní politická krize, která by mohla vést až k rozpuštění Sněmovny. Uvádím i její možná řešení.

Zákony jen pro někoho?

V důsledku neodpovědného postupu politiků a jejich nedostatečné znalosti zákona hrozí vážná politická krize. Názor kolegy v podstatném rozsahu odpovídá tomu, co jsem napsal v minulosti:

„Stále se někdo ptá na článek 66 Ústavy. Myslím si, že po právní stránce existuje mnohem důležitější otázka spojená s ustanovením nové Sněmovny a teoreticky hrozící i její paralýzou.  Nepředpokládám ale, že by naši poslanci dostatečně pracovali s takovými normami, jako je zákon o volbách do Poslanecké sněmovny a Jednací řád Poslanecké sněmovny a dovozovali, co z nich vlastně vyplývá. V té souvislosti se usmívám nad řečmi o tom, kdo bude předsedkyní Sněmovny. I když je otázka, zda zákony neplatí jen pro někoho.“

Kolega má pravdu v tom, že koalice by neměly mít právo cokoliv na ustavující schůzi prostřednictvím svých klubů navrhovat. Dokonce se ani nedomnívám, že by se měl pro toto funkční období měnit zákon upravující ustanovování klubů, protože by došlo k porušení principu volné soutěže politických stran. 

Naše Ústava stanoví: „Článek 5 Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Článek 6 Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“ Ústava tak hovoří jen o volné soutěži politických stran, ale nehovoří o způsobech soutěže.

To, zda strana bude kandidovat samostatně, či ne, mohlo ovlivnit i to, zda její členové budou ve Sněmovně. Český statistický úřad totiž zjišťuje:

a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů; b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů; c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů.

Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k politickým stranám, politickým hnutím a koalicím výše uvedeným a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

O dvou kůrkách

Záviselo na každé straně, jak půjde do voleb. Každá se mohla rozhodnout, že půjde samostatně s rizikem, že třeba nepřekročí hranici 5 % (jako například ČSSD či KSČM, které na rozhodnutí nejít v koalici doplatily), anebo v rámci koalice, kde na každou stranu připadá minimální menší procento hlasů. Výhoda možného minimálního procenta hlasů připadajícího na stranu v koalici je vykoupena tím, že takováto strana nesmí mít svůj klub. 

Záleží na každé politické straně, jako výhodu si zvolí, zda menší procento pro zvolení, nebo se naopak vzdá možnosti mít svůj klub. Všude je chleba o dvou kůrkách. Teoretickou snahu parazitovat po volbách na výhodách obou cest k neprospěchu těch, co se rozhodly pro jinou cestu, považuji za neústavní. Změna vztahující se k podmínkách dalších voleb by mi samozřejmě nevadila. Respektovala by rovnost všech politických stran.

Rozhodne-li se politická stranu pro výhodu nižšího počtu hlasů, riskuje, že bez dohody se stranou, která může mít klub, vůbec nedojde k ustanovení orgánů Sněmovny. Do takovéhoto rizika jde každá strana zcela dobrovolně. Bez dohody by Sněmovna ve většině případů nemohla fungovat, přestože by byla řádně prezidentem svolaná. 

Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů důsledně rozlišuje mezi politickou stranu, politickým hnutím a koalicí, když například kandidátní listina uvádí, zda je členem politické strany či politického hnutí, ale ne zda je členem koalice, což ani nejde. Jde-li o koalici obsahuje kandidátní listina i název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.

Svolaná, ale nefunkční Sněmovna by pak vylučovala aplikaci čl. 33 Ústavy. Ten řeší náhradní legislativu v době, kdy nefunguje Sněmovna. Ústava stanoví: „1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.“

V konkrétním případě nedošlo k rozpuštění Sněmovny, ale k ukončení jejího volebního období. V důsledku skutečnosti, že nedošlo k rozpuštění Sněmovny, není až do ustanovení orgánů Sněmovny možno přijímat legislativní akty formou zákonů a zákonných opatření Senátu. Právo vlády dle článku 78 Ústavy, že: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.“

Aplikace čl. 66

Bez ustanovení orgánů Sněmovny, když pořad ustavující schůze je co do její úvodní části stanoven zákonem a zákon by se neměl ohýbat, se nemůže Sněmovna ani usnést o aplikaci čl. 66 Ústavy. Ten upravuje i situaci, nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, tj. situaci, kdy prezident žije, ale dle názoru Ústavou stanovených subjektů není schopen vykonávat svoji funkci. Platí stejná úprava, jako kdyby prezident uvolnil svůj úřad, tj. vzdal se svého úřadu do rukou předsedy Senátu dle čl. 61 Ústavy, nebo v době výkonu úřadu zemřel. 

V těchto Ústavou taxativně uvedených případech přechází prezidentovo oprávnění dle čl.  62 písm. c) Ústavy o právu na rozpouštění sněmovny v souladu s. č. 66 na předsedu sněmovny. Ten však do svého zvolení neexistuje a bývalému skončilo funkční období. Oprávnění dle čl. 63 odst. 1 písm. f) Ústavy, dle kterého prezident vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, směrem k volbám do Sněmovny, nepřejde na nikoho, protože Sněmovna není rozpuštěna.

Jinými slovy, za existující právní situace by nemělo dojít k aplikaci čl. 66 Ústavy a ani k rozpuštění Sněmovny a k novým volbám do ní. Tato situace by takto trvala až téměř do uplynutí funkčního období stávajícího prezidenta či uvolnění úřadu pro jeho abdikaci či úmrtí. Tehdy by dle čl. 56 odst. 2 platilo: „(7) Volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba prezidenta republiky do devadesáti dnů.Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním.“

Návrh řešení

Krizi by vyřešilo: 

a) Pokud by se koalice dohodly s SPD či Ano, že SPD či ANO navrhnou předem dohodnuté kandidáty, a došlo tak k ustanovení orgánů Sněmovny. Koalice však dle tisku takovéto jednání odmítají.

b) Pokud by při nefunkční Sněmovně vláda předložila vládní návrh zákona, s jehož projednáním by vláda spojila otázku důvěry dle článku 35 písm. b) Ústavy. Ústava umožňuje rozpouštění Sněmovny, pokud by se Sněmovna neusnesla do tří měsíců o tomto návrhu. Toto by byla cesta, jak postupovat při nefunkční Sněmovně, která by neustanovila své orgány.

c) Poslední možností je zásah Ústavního soudu, o němž se někdy hovoří jako o třetí komoře Parlamentu. Jsem si jistý, že náš Ústavní soud, přestože v minulosti například zrušil i ústavní zákon, by nenarušil volnou soutěž politických sil; respektoval by naopak ducha Ústavy a postupoval dle principu: Padni, komu padni. Obavy některých, že by snad ústavní soudci rozhodovali ve prospěch těch stran, jejichž senátoři v Senátu kandidaturu soudce do jeho funkce schvalují, považuji za liché.

Závěr

Souhlasím však s kolegou, že požadavky zákona asi nikdo nebude zohledňovat. Odnesou to ty politické subjekty, co kandidovaly samostatně. Při kandidatuře v koalici by byly v Poslanecké sněmovně například KSČM a ČSSD, ale nemohly by mít svůj klub.

Pokud by se důsledně zákon respektoval, bylo by to velmi zajímavé a mohlo by to vést až k mimořádným volbám. Pokud by tyto strany v koalici kandidovaly, bylo by rozložení v Poslanecké sněmovně diametrálně odlišné.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PPMagazín
DĚKUJEME
Právní expert: Je to vážné. Hrozí zcela zásadní politická krize, která by mohla vést až k rozpuštění Sněmovny
Hodnocení čtenářů3 Hlasy
94
94
Komentátor

Základní informace

PressPort Magazín (na doméně ppmagazin.com) je nezávislá celostátní publicistická platforma s orientací na tradiční hodnoty, která ctí svobodu slova a zakládá si na slušnosti, konstruktivní debatě a přitažlivé vizuální formě. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a všechny práce byly vykonávány bez nároku na honorář. PressPort Magazín si od té doby vybudoval slušnou pozici, kdy naše články přebírají i mainstreamoová tuzemská média. Z pohledu mediálního trhu jde o hotový produkt.