SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →

Tajná skrýš v jihočeském klášteře vydala hřeb. Může být z Kristova kříže

Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura

Milevský relikviář
Více informací o nalezeném pokladu přímo na stránkách objevitelů.
Milevský klášter
Vše o této kulturní památce.

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. 

Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Novináře o tom v pondělí informovali na místě zástupci církve a vědci.

Pracovníci spolku Naše historie si během archeologického výzkumu a sběru dat pro tvorbu digitálního 3D modelu kostela svatého Jiljí v Milevsku všimli, že výklenek v třímetrové výšce není jen výklenkem, ale také vstupem do tajné chodby v síle románské zdi severní lodi kostela.

Chodbu poté prozkoumali speleologové. Měří šest metrů, svažuje se dolů a dá se v ní pohybovat pouze po čtyřech – a je interpretována jako přístupová chodba s trezorovou místností.

Ta měří zhruba 2,2 x 2,5 x 1,25 metru a v době nálezu byla z větší části zanesena odpadem, který tam nashromáždili drobní hlodavci a ptáci. Mezi ním a kostrami drobných zvířat byly nalezeny i lidské ostatky. Tento nález odborníci učinili na jaře letošního roku.

Během dalších průzkumných prací byla v trezorové místnosti, těsně nad podlahou z lité malty, nalezena nepřístupná dutina, která vede směrem na východ. Ta má průměr pouhých 26 x 16 centimetrů. V ní byly detekovány, zdokumentovány a následně vyzvednuty trosky dřevěné schrány, zdobené zlatem a stříbrem (zlaté a stříbrné křížky, rybičky a další geometrické ozdoby). 

Iesus Rex

Na hřebu je vytvořen křížek. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo z období 260 až 416 našeho letopočtu. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král,“ uvedl archeolog Jiří Šindelář.

Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura – významnou románskou památkou pocházející z první třetiny 13. století a považovanou za druhou nejcennější movitou památku v České republice (po korunovačních klenotech) a vůbec nejvýznamnější románskou klenotnickou památku uloženou na českém území. 

Zatímco relikviář majitelé zámku a hradu v Bečově nad Teplou ukryli v roce 1939 v hradní kapli, ti, co ukryli hřeb do dutiny, byli přesvědčeni, že jde o část jedné z pašijových relikvií – tedy relikvií přímo spojených s utrpením Ježíše Krista.

Měří šest centimetrů

Samotný hřeb měří šest centimetrů, takže je jasné, že jde pouze o část původního hřebu. První analýzy prokázaly, že se jedná o odseknutou část kovaného železného hřebu, na němž je tausováním (vkládáním za studena) vytvořena již zmíněná značka v podobě křížku. Křížek je dle první materiálové analýzy z 21karátového zlata.

Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.

Ukřižování byl typický způsob popravy, který ve starověké Judeji praktikovali během své nadvlády Římané. Podle údajů židovského historika Josefa Flavia během židovského povstání v letech 66 až 70 našeho letopočtu tímto způsobem Římané popravili tisíce Židů. Nález má význam pro křesťany coby vzácná relikvie odkazující k tradici. Je reálné, že pocházel z předmětu, který byl nazýván Pravý kříž. Že by se ale jednalo o hřeb ze skutečného kříže, na němž měl být ukřižován Ježíš, je sporné.

Mezi další relikvie, které se vážou k Ježíšově osobě, ale moderní věda jejich autenticitu vyvrátila, patří například Turínské plátno s otiskem mužské tváře.

Vyjádření nálezců: Velkolepý objev z kostela sv. Jiljí. Objev schránky s relikvií Ježíše Krista

V průběhu roku 2020 byla detailně archeologicky a speleologicky zkoumána soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí v Milevsku. Jedná se o poměrně složitý komplex prostor, ukrytých v mohutné románské zdi. Sestává z těžko přístupné vstupní chodby, rozšířené trezorové místnosti a další nepřístupné dutiny, která vede z trezorové místnosti dále na východ. Ve vlastní trezorové místnosti se podařilo objevit druhotně uložené lidské ostatky a zlomky ozdob z drahých kovů (zlato, stříbro, stříbro žárově zlacené). Z nepřístupné dutiny na východě byl pak za velkým kamenem ukryt dřevěný relikviář, zdobený zlatem a stříbrem. Z trosek dřevěné, nákladně zdobené schránky se podařilo vyzvednout jednu z nejposvátnějších křesťanských relikvií – část hřebu z Pravého kříže…

Probíhající archeologický výzkum, historický výzkum a podrobná 3D dokumentace klášterního areálu v Milevsku přinesly v roce 2020 překvapivé výsledky. Na výzkumu, moderní dokumentaci a záchraně výjimečného kulturního dědictví zde spolupracují Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Naše historie z. s., Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje, Správa jeskyní ČR, Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, Západočeské muzeum v Plzni a Národní památkový ústav.

Kombinací klasického archeologického odkryvu, nedestruktivních metod archeologie a moderních 3D technologií jsme získali nové informace o cenném historickém dědictví a odhalujeme jeho tajemství. Technika 21. století nám umožňuje prohlížet si objekty v nových perspektivách (tj. z míst nedostupných v reálném světě) a hledat tak v historických budovách národní kulturní památky skryté souvislosti, čímž nám napomáhá ke správnému pochopení konkrétního reliktu historie, umožňuje správnou interpretaci jednotlivých částí stavby a pomáhá skládat střípky poznání z dávno zapomenutých časů.

Práce, provedené v roce 2020, volně navazují na systematický archeologický výzkum areálu, který byl započat již v šedesátých letech 20. století. Na něm se podíleli odborníci z Archeologického ústavu ČSAV, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Západočeského muzea v Plzni a Prácheňského muzea v Písku.

Nejzajímavějším nově zkoumaným a dokumentovaným prostorem je soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí, interpretovaná jako přístupová chodba s trezorovou místností. V trezorové místnosti, těsně nad podlahou z lité malty, vede dále na východ nepřístupná dutina o průměru pouhých 26 x 16 cm. V ní byly detekovány, zdokumentovány a následně vyzvednuty trosky dřevěné schrány, zdobené zlatem a stříbrem (zlaté a stříbrné křížky, rybičky a další geometrické ozdoby). Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena „IR“. Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Uvnitř dřevěných trosek se skrýval přibližně 6 cm dlouhý kus železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem.

První analýzy prokázaly, že se jedná o odseknutou část kovaného železného hřebu, na němž je tausováním vytvořena značka v podobě křížku. Křížek je dle první materiálové analýzy z 21 karátového zlata.

Dle dendrologického posudku lze v dřevěných troskách rozpoznat dva druhy dřeva. Dřevo modřínové a dřevo dubové. Modřínové dřevo je radiokarbonovou metodou datováno do období 1290 – 1394 našeho letopočtu a dřevo dubové do období 260 – 416 našeho letopočtu.

Jiří Šindelář, Pavel Břicháček

PODPOŘTE
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Tajná skrýš v jihočeském klášteře vydala hřeb. Může být z Kristova kříže
Hodnocení čtenářů1 Hlasování
81
81

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018. Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Ve světě žije 29 miliónů žen a dívek v moderním otroctví