Včera nastala konjunkce (sestavení několika nebeských těles v jedné linii, pozn. red.) Jupiteru a Saturnu. Obě planety se k sobě z pohledu pozorovatele přiblížily tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí. Podobně těsná konjunkce nastane znovu až 15. března 2080.
Tento úkaz je mimořádně vzácný. Planeta Jupiter totiž oběhne Slunce jednou za 11,86 pozemského roku, Saturn se pohybuje ve větší vzdálenosti, takže jeho „rok“ trvá 29,65 let. Zhruba jednou za dvě desetiletí se proto na pozemské obloze sejdou blízko sebe. A někdy dokonce výjimečně blízko sebe – samozřejmě pouze díky perspektivě, Jupiter od nás bude ve vzdálenosti 762 miliónů kilometrů, Saturn asi dvakrát dále.
Podobná konjunkce – z roku sedm před naším letopočtem – je astronomy považována za nejpravděpodobnější původ Betlémské hvězdy.
„Saturn je považován za ,hvězdu Židů‘, Jupiter za tu královskou, obě planety se tehdy nacházely blízko sebe v židovském souhvězdí Ryb a nabídly hned tři konjunkce za sebou. Astronomové se tak domnívají, že právě symbolika a také jasnost obou planet se mohly stát tím astronomickým ,průvodcem‘ Ježíšova narození,“ popsal astronom Petr Horálek.
„Nečekejte kometu nad Betlémem. Tu nad něj nakreslil až italský malíř Giotto di Bondone ve 14. století. Dnes víme, že betlémskou hvězdou nebyla kometa. Pravděpodobně ani supernova v únoru roku 4 před naším letopočtem a ani Venuše jako třetí nejjasnější těleso na obloze. Z hlediska samotného astronomického úkazu a symboliky to s největší pravděpodobností byla třikrát po sobě se opakující konjunkce Jupitera a Saturnu v roce 7 před naším letopočtem,“ popsal Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
