Dovolba radních do Rady České televize budila vášnivé emoce už několik posledních měsíců – a nic nenasvědčuje tomu, že by se teď, po volbě samotné, měla situace nějak zklidnit. Spíše naopak.
Což je možná poněkud paradoxní, pokud uvážíme fakt, že nebýt celé té hysterické antikampaně, tak by dnes Hana Lipovská, ani Xaver Veselý v Radě dost možná ani neseděli.
Nejzajímavější na celé věci jsou neustálé výkřiky o oslabení, ohrožení nebo rovnou destabilizaci veřejnoprávního média. Pro přesnost uveďme klíčová fakta, která v celém humbuku poněkud zanikla. Rada ČT má celkem 15 členů volených na šest let s tím, že se každé dva roky obmění třetina radních. Tím, že se Rada nepřevoluje celá naráz, ale vždy po jedné třetině, je právě zajištěna její kontinuita. Je zajištěno to, že Rada jako celek nemůže podlehnout nějaké aktuální politické konstelaci nebo momentálnímu politickému tlaku. Proto je mechanismus volby nastaven tak, jak je – právě proto, aby jedna konkrétní volba radních stabilitu ČT nijak negativně ovlivnit nemohla.
Skoro se mi ale chce, byť s nadsázkou, říci jedno: pokud by Českou televizi s její několik desetiletí trvající historií, s bezmála třemi tisícovkami zaměstnanců, a především se sedmimiliardovým rozpočtem mohla destabilizovat jedna Hana Lipovská nebo jeden Xaver Veselý, pak je možná na pořadu dne otázka, zda by snad nebylo lépe, aby se takhle choulostivá a slabá instituce raději opravdu destabilizovala.
A namísto ní vznikla jiná, která bude dostatečně stabilní na to, aby pro ni nepředstavovali fatální existenční ohrožení třicetiletá ekonomka nebo populární rozhlasový moderátor.
