Dětský detox na Petříně, kam vozí policie mládež a děti, které pod vlivem návykových látek zkolabovaly, může pohřbít nedostatek financí. Zánik detoxikačního centra by přinesl problémy, jelikož jiné podobné pracoviště v Čechách nenajdete – jednoduše neexistuje.
Paradoxem je, že dětský detox neprovozuje stát, nýbrž Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze – soukromý subjekt. „Provoz dětského detoxikačního oddělení je pro nemocnici nákladný. Roční ztráta činí čtyři až pět miliónů korun,“ řekla ppmagazínu.com mluvčí tohoto zdravotnického zařízení Jitka Kalousková. Čásku podle ní musí doplatit sama nemocnice.
„V případě, že by byla činnost detoxikačního oddělení, kterým projde ročně kolem tří stovek dětí, ukončena, musel by tuto péči stát zajistit, například při některé velké fakultní nemocnici,“ míní Kalousková s tím, že jde o celospolečenské téma.
Děti pijí méně, jsme ale nad průměrem
Studie o dětech a jejich zdraví (HBSC) ze 36 zemí totiž sice ukázala, že v Česku mezi lety 2002 až 2014 ubylo patnáctiletých, kteří pili alkohol. Stále jsme ale nad průměrem evropských států.
„Alespoň jedenkrát týdně se v roce 2014 napilo alkoholu 17 procent mladých Čechů, v roce 2010 to bylo 39 procent,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman. V roce 2010 nastal zlom a děti začaly alkohol konzumovat méně. Důvodem je, že více času tráví hraním her a surfováním na internetu.
Výroční zpráva o užívání drog v Česku uvádí, že alkohol každý den pije asi 600 tisíc mužů a žen. Z nich 100 tisíc si dá denně pět a víc sklenic.
Jak dětský detox funguje?
Ale vraťme se ještě k ohroženému dětskému detoxikačnímu oddělení. Celé je uzavřené, mříže v oknech, dveře jsou zamčené a nelze se dostat ven. Podle Kalouskové slouží akutní péče zejména k vyčištění organizmu intoxikovaných jedinců. Průměrně tam stráví dva dny.
„Jsou tady i klienti, kteří mají opakovaný pobyt, a při každém pobytu se jim dělá screening, což patří mezi povinná vyšetření. To jsou testy na drogy, jaterní testy, panel hepatitid a HIV,“ uvedla lékařka oddělení. Se žloutenkou typu C se prý setkává nejčastěji.
Na oddělení, kam se v jednu chvíli vejde až 14 dětí, nechybí ani místnost s označením škola. Jednotřídku vede učitel, který má za úkol, aby především děti s neukončenou školní docházkou pokračovaly ve studiu. Hned vedle třídy jsou pak soukromé místnosti pro personál. Nechybí také malá jídelna, kam se vozí jídlo z centrální nemocniční kuchyně a koná se tam většina terapií.
Samotné děti pak kontroluje zdravotní personál, a to po každé vycházce s terapeuty. Poté, co děti projdou 7 až 12denní léčbou v detoxikačním centru, většina z nich po předchozí domluvě putuje do dalšího zařízení – začasto dětských psychiatrických nemocnic. Poté už o nich pracovníci detoxikačního oddělení většinou nic neví.