Onemocnění COVID-19 způsobuje v jemenském Adenu katastrofu. Nasvědčují tomu mimo jiné počty mrtvých ve zdravotnickém středisku pro léčbu tohoto onemocnění Lékařů bez hranic v Adenu, což je jediné zařízení na jihu Jemenu, které se plně věnuje pacientům s touto nemocí. Země potřebuje urgentně mezinárodní pomoc.
Od 30. dubna do 17. května přijali zdravotníci v tomto zařízení 173 pacientů, nejméně 68 z nich zemřelo. Mnoho nemocných přichází v době, kdy už trpí syndromem akutní dechové tísně, což výrazně ztěžuje snahu o záchranu jejich životů. „Pro naše týmy je strašně těžké vidět pacienty přicházet ve stavu, kdy lapají po dechu jako ryba na suchu, a vědět, že jim už není pomoci. A nezáleží na tom, jak moc se o to snažíme,“ přibližuje lékař Ghazali Mohammed Babiker.
Lékaři bez hranic dělají, co je v jejich silách, ale sami virus porazit nemohou. Jemen potřebuje pomoc mezinárodního společenství.
Navíc to nasvědčuje tomu, že řada dalších nemocných lidí zůstává doma. A o tom, že mnoho lidí doma take umírá, vypovídají oficiální statistiky o pohřbech – ty odhalují, že v uplynulém týdnu umíralo ve městě Aden každý den až osmdesát lidí. Před příchodem COVID-19 tam zemřelo denně zhruba deset lidí. Dalším indikátorem toho, jak moc se nemoc rozšířila, je počet zdravotníků, které Lékaři bez hranic v centru ošetřují.
Lékaři bez hranic vyhlásili krizovou sbírku na boj s COVID-19 a důsledky pandemie. Přispět je možné přes darovací formulář anebo na krizový účet č. 222 666/2700.
„V našem zdravotnickém středisku vidíme jen špičku ledovce, co se týče počtu infikovaných lidí ve městě. Lidé k nám přicházejí příliš pozdě, aby mohli být zachráněni. A víme, že množství dalších lidí nepřijde vůbec – prostě umírají doma. Je to srdcervoucí situace,“ říká Caroline Seguin, manažerka operací Lékařů bez hranic v Jemenu.
„Vysoká míra úmrtnosti, kterou vidíme u našich pacientů, odpovídá té z jednotek intenzivní péče v Evropě. Ale tady umírají mnohem mladší lidé než ve Francii nebo Itálii – většinou muži ve věku čtyřiceti až šedesáti let,“ doplňuje Caroline Seguin.
Malárie, dengue nebo chikungunya nikdy nezabily tolik lidí tak rychle
Lidé v Adenu měli špatný přístup k lékařské péči už před příchodem COVID-19. Zdravotnický systém ve městě zkolaboval kvůli pěti letům válčení. Úřady nemají dostatek prostředků, aby na šíření nemoci mohly adekvátně reagovat. Chybějí peníze na platy zaměstnanců, osobní ochranné prostředky a je k dispozici jen velmi málo testů, takže skutečný počet případů není známý. Nicméně umírající pacienti mají zcela jasně symptomy COVID-19.
Nemoci jako malárie, horečka dengue nebo chikungunya jsou ve městě endemické, nicméně nikdy nezpůsobily tolik úmrtí v tak krátkém čase.
„V Adenu jsme s Lékaři bez hranic viděli už hodně věcí. Během nejtemnějších dní bojů v roce 2015 jsme udrželi naše nemocnice otevřené. Jsme zvyklí přijímat stovky zraněných během několika málo hodin. Přesto, na šíření COVID-19 ve městě je něco výjimečně smutného – katastrofa, které jsme se tak báli, je tady,“ podotýká lékař Ghazali Mohammed Babiker.
Lékaři bez hranic dělají, co je v jejich silách, ale sami virus porazit nemohou. Jemen potřebuje pomoc mezinárodního společenství.
„Je třeba, aby OSN a dárcovské země udělaly více. A udělaly to urgentně. Nejen pro Aden, ale pro celý Jemen. Je zapotřebí najít peníze, aby mohli být zaplaceni zdravotníci. A je nezbytné zorganizovat zásoby osobních ochranných prostředků. Země zoufale potřebuje více kyslíkových koncentrátorů, které pomáhají nemocným pacientům dýchat,“ vyzývá Caroline Seguin s tím, že místní úřady musí udělat vše pro to, aby usnadnily práci mezinárodním organizacím jako jsou Lékaři bez hranic. Konkrétně, aby například umožnily vstup mezinárodních pracovníků do země.
