Zaregistrovala jsem boje o nezávislost České televize a s tím spojené různé ikonky podporuji ČT a jiná vyjádření sounáležitosti. Bohužel se jako obvykle nezapojím. Nechápu smysl České televize v současné podobě, nerozumím obsahu pojmu veřejnoprávnost.
Česká televize je mi lhostejná; v zásadě si přeji, abych o ní slyšela co nejméně. Což se neděje, protože redaktoři pokládají za nutné exhibovat na sociálních sítích, fotit se se směšnými odznáčky Evropa mne potřebuje, případně deklarovat, koho příště vyhodí ze studia, bude-li říkat něco, co se moderátorovi nelíbí. Což je také součástí té záhadné veřejnoprávnosti.
Nechápu účel programové skladby veřejnoprávní televize. Proč má financovat nějaké estrády, vysílat drahé sportovní přenosy, vyrábět seriály? To přece mohou dělat – a také to dělají – soukromé televizní stanice. V čem je veřejnoprávnost těchto programů? Ví to někdo?
Redaktoři pokládají za nutné exhibovat na sociálních sítích, fotit se se směšnými odznáčky Evropa mne potřebuje, případně deklarovat, koho příště vyhodí ze studia, když bude říkat něco, co se moderátorovi nelíbí.
Pochybnosti ve mně vzbuzuje také zpravodajství. Už proto, že doslova každé dítě ví, co si redaktoři myslí, komu fandí ve volbách, českých i zahraničních, komu naopak vítězství nepřejí.
Kdo může mít důvěru v takto připravené zpravodajství? Samozřejmě, diváci, kteří zastávají podobné názory jako redaktoři ČT, jsou s jeho vyzněním spokojeni. A co ti ostatní? Zajímají někoho?
Jediné, v čem bych spatřovala určitý přínos veřejnoprávní televize, by byla síť kvalitních zahraničních zpravodajů, protože to si skutečně soukromé stanice dovolit nemohou. To by znamenalo zachování zpravodajského kanálu, tedy ČT24. Nicméně není přece nutné, aby tato stanice vysílala dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Proč by měla? Rozumí někdo smyslu takového nepřetržitého, dokola omílaného zpravodajství pro českého diváka? K čemu to má být?
Ať si občané, kteří mají o tuto veřejnoprávní ČT zájem, poplatky platí, třeba i vyšší, když budou chtít.
Když shrnu tyto své úvahy, vychází mi z toho, že veřejnoprávní televize v současné podobě je naprostý přežitek. Neposkytuje téměř nic, co nemohou nabídnout soukromé televizní stanice či jiné informační kanály, a to, co poskytuje, nevykazuje požadovanou kvalitu.
Je potom nutné položit si otázku, zda skutečně má být tento moloch financován z povinně hrazených poplatků. Proč nemohou být poplatky dobrovolné? Ať si občané, kteří mají o tuto veřejnoprávní ČT zájem, poplatky platí, třeba i vyšší, když budou chtít. Ti ostatní by mohli mít od povinné veřejnoprávnosti pokoj. Nepochybně by to mnozí ocenili.
