SPECIÁL COVID-19: AKTUALIZOVANÉ PODROBNÉ STATISTIKY Z ČESKÉ REPUBLIKY A SVĚTA →

Stonjeková: Koho nemůžeš porazit, s tím se spoj

Aktualizace:

Ne, že by takzvaný „demoblok“ někdy fakticky existoval. Jisté ale je, že volbou Mariana Jurečky do čela lidovců fakticky končí a končí i možnost vytvoření „konzervativního bloku“ s ODS.

To je celkem racionální vyústění situace – už proto, že účelové slepence, fungující jen a pouze na bázi společného nepřítele, zpravidla nebývají úplně nejúspěšnější a nejživotaschopnější. Vždy je totiž jen otázkou času, jak dlouho odolá tmel v podobě společného nepřítele odstředivým silám v podobě zcela odlišných zájmů jednotlivých stran…

Dnešní zvolení Mariana Jurečky do čela KDU-ČSL bylo z části nutností: jiný možný kandidát prostě nebyl. Jeden z jeho vyzyvatelů, Jan Bartošek, spíše než lídra připomíná nudného úředníka a k mediálně neznámým kandidátům (Jan Horníček) se strany zpravidla neuchylují v době, když je čekají dvoje důležité a velmi nejisté volby. Za této situace se spíše vyplatí vsadit na známé jméno, na člověka s politickými a vládní zkušeností – tím spíše, že jde o zkušenost z vlády, ve které seděl i Andrej Babiš.

Je pravda, že Jurečka si nejednou na fungování ve společně vládě s Babišem stěžoval, ale pravdou je i to, že lidovci zkrátka a dobře neumějí existovat mimo vládu. Pověstný lidovecký „jazýček na vahách“ není zvyklý být v opozici. Nutně potřebuje být v exekutivě, kde ze svého minimálního volebního zisku vytříská vládní maximum. Čtyřletý půst lidovcům prostě nesvědčí.

Zvolení Mariana Jurečky tak symbolicky uzavírá politicky nepříliš úspěšnou kapitolu „demoblok“ a uzavírá i možnost užší spolupráce s ODS, a naopak více než symbolicky pootevírá vrátka koaliční spolupráci s očekávatelným vítězem příštích voleb.

Pro Andreje Babiše z toho plyne jediné: možnost, že po příštích parlamentních volbách skončí v nějaké izolaci se výrazně zmenšuje. Stačí jen připomenout, že pokusné balónky směrem k Babišovi vysílala už před kongresem i ODS (například rozhovor šedé eminence strany Pavla Blažka), pro kterou bude bezmála deset let v opozici také pořádně tvrdým chlebem. Nyní se snaží nezavírat vrátka ke spolupráci s ANO ani lidovci, kteří se nakonec nějakým zázrakem do Sněmovny přece jen dostanou, jako ostatně i vždycky předtím (s výjimkou roku 2010).

Babiš si tak po příštích volbách bude možná moct dokonce i vybírat. Sice za cenu ústupků, které pak koalující strany pracně a bolestivě prodají svým voličům jako své velké vítězství, ale přece jen vybírat. Navíc pro stranu s tak fluidním programem a idejemi, jako má hnutí ANO, bude doslova dílem okamžiku, přepnout se z režimu levicového vládnutí do režimu pravého středu (to zase voličům ANO nějak spolehlivě zdůvodní Marek Prchal).

Pro ty, kteří naivně doufali, že se snad po příštích volbách nějakým zázrakem podaří sestavit vládu bez Babiše, je to pochopitelně špatná zpráva. A špatná zpráva je to i pro ty, kteří doufali, že si premiér snad vybere a vypiplá některou z malých stran/hnutí jako svého budoucího koaličního partnera a pomůže dané straně/hnutí přehoupnout se z nějakých tří procent na pět a více. Nepomůže a nevypiplá – nebude to totiž potřebovat.

Po dvou špatných zprávách by měla následovat alespoň jedna trochu dobrá zpráva. Tady je: nic tragičtějšího a levicovějšího než vláda ANO a ČSSD s tichou podporou komunistů by nás snad už po příštích volbách čekat nemuselo. Ano, je to málo. Možná až moc málo. Ale jak praví staré rčení, „koho nemůžeš porazit, s tím se spoj“.

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018. Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Berete antikoncepci? Hrozí vám značné riziko sebevraždy