SARS-CoV-2, virus, který způsobuje COVID-19, pravděpodobně neinfikuje přímo mozek, stále však může způsobit významné neurologické poškození. Vyplývá to z nové studie od neuropatologů, neurologů a neuroradiologů z Kolumbijské univerzity (Vagelos College of Physicians and Surgeons, pozn. red.).
„Probíhá rozsáhlá debata, infikuje-li tento virus mozek, ale nebyli jsme schopni najít žádné známky viru v mozkových buňkách u více než 40 pacientů s COVID-19 (konkrétně u 41, pozn. red.),“ uvádí James E. Goldman, profesor patologie a buněčné biologie, který vedl studii s Peterem D. Canollem, profesorem patologie a buněčné biologie, a Kiranem T. Thakurem, asistentem neurologie.
„Současně jsme pozorovali mnoho patologických změn v mozcích těchto lidí, což by mohlo vysvětlit, proč těžce nemocní pacienti pociťují zmatenost a delirium a další závažné neurologické potíže – a proč u pacientů s mírným průběhem může po několik týdnů a měsíců docházet k mozkové mlze (tzv. brain fog, pozn. red.).“
K detekci viru použili nejmodernější metody
Tato dosud největší a nejpodrobnější studie, jejíž data byla získána pitvami mozků COVID-19 pozitivních pacientů, kteří podlehli nemoci během hospitalizace, naznačuje, že neurologické změny často pozorované u těchto pacientů mohou být výsledkem zánětu vyvolaného virem v jiných částech těla nebo v mozkových cévách.
Pacienti byli ve věku od 38 do 97 let; asi polovina z nich byla intubovaná a bez výjimky všichni měli poškození plic způsobené virem. Mnoho pacientů bylo hispánského původu. Jejich nemocniční pobyty byly různé dlouhé: někteří umírali brzy po příjezdu na pohotovost, zatímco jiní zůstali v nemocnici i dlouhé měsíce. Všichni podstoupili rozsáhlá klinická a laboratorní vyšetření a někteří MRI a CT mozku.
K detekci jakéhokoli viru v neuronech a gliových buňkách mozku (gliové buňky představují asi 90% všech buněk v nervovém systému a mají velkou škálu funkcí, pozn. red.) vědci použili několik zcela nejmodernějších metod. Navzdory intenzivnímu hledání nenašli žádné důkazy o viru v mozkových buňkách. Detekovali velmi nízké hladiny virové RNA, a to – jak vyplývá ze studie – pravděpodobně kvůli viru v cévách v mozku.
„Prozkoumali jsme více mozků než v případě jiných studií a při hledání viru jsme použili více technik. Závěr je, že jsme nenalezli žádné důkazy o virové RNA nebo proteinu v mozkových buňkách,“ podotýká Goldman. „Ačkoli existují odborné články, které tvrdí, že byl nalezen v neuronech nebo gliích, myslíme si, že jde o výsledek kontaminace a že jakýkoli virus v mozku je obsažen jen v mozkových cévách.“
Zkoumali i čichová centra
Testy byly provedeny ve více než dvou desítkách oblastí mozku včetně čichové bulvy, protože některé vědecké zprávy spekulují, že koronavirus může cestovat z nosní dutiny do mozku čichovým nervem. „Ale ani tam jsme nenašli žádný virový protein nebo RNA,“ zdůrazňuje Goldman a dodává: „Ačkoli jsme našli virovou RNA a protein v nosní sliznici pacientů a v čichové sliznici vysoko v nosní dutině.“
Navzdory nepřítomnosti viru v mozku našli vědci u každého pacienta významnou mozkovou patologii, která většinou spadala do dvou kategorií.
„První věc, které jsme si všimli, byla spousta oblastí s poškozením nedostatkem kyslíku,“ říká Goldman. „Všichni pacienti měli těžké plicní onemocnění, takže není divu, že v mozku došlo k hypoxickému poškození (nedostatkem kyslíku, pozn. red.).“
U některých šlo o velké plochy způsobené mrtvicí, ale většinou byla poškození jen velmi malá a zjistitelná pouze mikroskopem. Na základě dalších funkcí se vědci domnívají, že tyto malé oblasti hypoxického poškození byly způsobeny krevními sraženinami běžnými u pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19, které dočasně zastavily přísun kyslíku do mozkových oblastí.
Překvapivý a zneklidňující nález
Překvapivějším nálezem, jak říká Goldman, bylo velké množství aktivovaných mikroglií, které vědci našli v mozcích většiny pacientů. Mikroglie jsou imunitní buňky, které sídlí v mozku a mohou být aktivovány patogeny.
„Našli jsme shluky mikroglií útočících na neurony; jde o proces zvaný neuronofagie,“ vysvětluje spoluautor studie Peter D. Cannol. Protože v mozku nebyl nalezen žádný virus, je možné, že mikroglie mohly být aktivovány zánětlivými cytokiny, „takže i bez přímé infekce mozkových buněk může COVID-19 způsobit poškození mozku“.
„Víme, že aktivita mikroglií povede ke ztrátě neuronů a tato ztráta je trvalá,“ doplňuje Goldman s tím, že se doposud neví, jsou-li trvalé i neurologické příznaky, mezi které patří u vyléčených například časté problémy s pamětí.
Je tak ještě zapotřebí dalšího výzkumu. Vědci nyní provádějí pitvy mozků pacientů, kteří zemřeli několik měsíců po zotavení z onemocnění COVID-19, aby se dozvěděli více.
