SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
KOLÁŽ: archiv PressPort Magazínu

Komunistům už nemá smysl věnovat větší pozornost. Proč? Zánik KSČM je zcela reálný

Prý se komunistům zhoršují volební výsledky, protože se jim v důsledku věku členů snižuje voličská základna. Pěkný nesmysl

Karol Hrádela Komentátor
Analýzy
Rubrika Analýzy PressPort Magazínu. Zabývá se mimo jiné analýzami politických či policejních (bezpečnostních) témat.

Jsem si jist, že není třeba věnovat v novinách větší pozornost tomu, co se děje u komunistů. Asi to nemá význam. Budoucnost této strany se mi zdá být jasná a její zánik reálný, jak vyplývá z této analýzy. Proč?

Podle sdělovacích prostředků se má v sobotu 10. dubna uskutečnit zasedání Ústředního výboru KSČM, kde možná bude voleno nové vedení včetně předsedy. Kandidátů je, předpokládá se, deset. Abecedně: Aulická Jírovcová Hana; Filip Vojtěch (možná); Klán Jan; Konečná Kateřina; Luzar Leo; Ondráček Zdeněk (možná); Říha Martin; Skála Josef; Vostrá Miloslava; Zámarský Jan. Zároveň je můžeme rozdělit do tří skupin podle jejich působení ve stávajícím stranickém vedení.

Tři skupiny

Skupina A je bezprostředně a po delší dobu spojená na celostátní úrovni s politikou stávajícího vedení KSČM a s výsledky jeho činnosti. Začala se vytvářet poté, co se 1. října 2005 stal předsedou Vojtěch Filip.

Skupina B neboli kritici stávajícího vedení na celostátní úrovni. Z osob známých ji tvoří jediný kandidát: Skála Josef – protikandidát Vojtěcha Filipa na předsedu KSČM, který v prvním kole minulého sjezdu prohrál o několik hlasů; mediálně je označovaný (právem?) za představitele konzervativního křídla.

Skupina C, to jsou pro změnu osobnosti celostátně neznámé: Říha Martin; Zámarský Jan, přičemž si také nejsem vůbec jist, zda je skutečně důležité, kdo tímto případným novým předsedou KSČM bude.

Proč není nový předseda vlastně důležitý

Pokud to bude někdo z první skupiny (stávajícího stranického vedení), tak se asi nic nezmění. Bude-li to někdo z druhé či třetí skupiny, tak i kdyby chtěl, tak se též asi nic zásadního nezmění s ohledem na poslední kroky stávajícího vedení (schválení kandidátek).

Současně personální změny ve stranických orgánech v konečném důsledku s vysokou mírou pravděpodobnosti blokuje neustále (a zdánlivě nepochopitelně) odkládaný sjezd této strany. Odklady se ale zachovává politika KSČM prosazovaná stávajícím vedením, a to včetně jejích dopadů:

Komunisté volební sjezd, který se měl odehrát v dubnu 2020, odložili totiž nejprve na listopad 2020, později na letošní únor. Odložení dubnového sjezdu v roce 2020 umožnilo stranickému vedení prosadit kandidátky v krajských volbách, které propadly. Odkládání sjezdu nyní umožňuje prosadit, jak bylo naznačeno, další kandidátky – nyní do Sněmovny –, které zřejmě dopadnou u voličů tak, jak odpovídá vývoji volebních výsledků KSČM.

Od zvolení Filipa KSČM soustavně klesá

Nastávající výsledek za další čtyři roky již nepůjde napravit a strana již nebude v parlamentu. Nebude mít dostatek prostředků na činnost, a tak možnost, že by se jí podařil comeback podobně, jako se podařil lidovcům po změně vedení, je iluzí podobající se představám kuřáků opia.

Volební výsledky KSČM připomínají střechu domu: od svého vzniku v roce 1990 do roku 2004 komunisté posilovali. Od zvolení Vojtěcha Filipa (až na drobnou výjimku po schválení církevních restitucí) preference soustavně klesají (viz box níže).

K odkladům sjezdu nebyl právní důvod. Když se chce, všechno jde. Když se nechce, tak se hledají výmluvy pro prosazení specifických cílů. Právní úprava dřívějšímu konání sjezdu či zasedání Ústředního výboru nebránila a já nemám rád některé pohádky – například o prvním možném termínu. Vždyť v ČSSD bude aktuálně on-line sjezd. Svobodní například měli svůj sněm v sobotu 21. listopadu 2020.

To by ale nebylo možné připravit hru a její noty i pro situaci, kdyby stávající komunistické vedení neprošlo. V případě jeho pádu tak nové vedení nebude moci schválit vlastní kandidátky. Zatímco v minulosti u komunistů působila i řada levicově orientovaných poslanců, kteří nebyli v KSČM, v posledních volbách na volitelných místech byli jen straníci.

Výsledky stávajícího stranického vedení komunistů

Čili i kdyby bylo zvoleno nové vedení – což je otázka, protože na rozdíl od delegátů sjezdu je členů ÚV KSČM výrazně méně, a tak jsou i lepší podmínky stávajícího stranického vedení pro práci s nimi –, tak dosavadní vedení připravilo případnému novému vedení noty, přes které nepojede vlak. A to přesto, že se u komunistů dlouhodobě postupuje od debaklu k debaklu.

Prý se komunistům zhoršují volební výsledky, protože se jim v důsledku věku členů snižuje voličská základna. Pěkný nesmysl. Velikost strany má minimální vliv na volební výsledky. Stejně tak nemusí být rozhodující ani velikost majetku.

Česká pirátská strana měla v roce 2016 podle své výroční zprávy osobní náklady ve výši 50 576,61 Kč, výnosy: 2 799 806,27 Kč a náklady: 5 833 929,67 Kč, výsledek hospodaření z hlavní činnosti: -3 034 126,40. Přesto se ve volbách v roce 2017 stala třetí nejsilnější volební stranou (10,79 procenta hlasů) a státní příspěvky vymažou veškeré ztráty. Piráti tak se svými několika stovkami členů výrazně překonali bohatou a tehdy 40tisícovou komunistickou stranu.

Vzpomínám si, že po krachu KSČM ve volbách v roce 2017 se nejdříve psalo, že: Jsem nejdéle sloužícím předsedou politické strany a podle mého soudu i obměna může leccos přinést, uvedl Filip k rozhodnutí už nekandidovat, aby pak po opadnutí nespokojenosti došlo k posunu, že se jednalo o nesprávnou interpretaci slov předsedy KSČM. Ten nakonec na sjezdu v roce 2018 kandidoval znovu a znovu byl zvolen. Obdobný vývoj, tj. nabídnutí funkcí k dispozici, a pak odmítnutí nabídnuté abdikace, a nakonec novou kandidaturu stávajícího předsedy na šéfa strany, očekávám i nyní.

Po zveřejnění výsledků krajských voleb v roce 2020 se také vyplatí udělat volební a ekonomickou rekapitulaci vývoje v KSČM i s přihlédnutím ke stávající výši příspěvků vyplácených státem politickým stranám.

  • Volební výsledky komunistů byly od roku 1990 stále rostoucí. V parlamentních volbách v roce 2002 dosáhli 882 653 hlasů voličů, což bylo 18,51 procenta všech hlasů a znamenalo to 41 poslanců. Dokonce ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy v pravicové Praze v roce 2002 získala KSČM 10,83 procenta hlasů a 8 zastupitelů. Ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2004 získala KSČM 19,68 procenta všech hlasů a tomu odpovídalo 157 mandátů v krajských zastupitelstvech. Volby do Evropského parlamentu konané na území Česka v červnu 2004 znamenaly pro KSČM 47 2862 hlasů, tj. 20,26 procenta hlasů, a 6 mandátů europoslanců. Strana měla v roce 2004 dva senátory.
  • Po zvolení předsedy Filipa do funkce předsedy KSČM v roce 2005 nastává zlom ve volebních výsledcích KSČM. Již od voleb do Parlamentu v roce 2006 přestal nárůst počtu hlasů a začal dlouhodobý volební pád KSČM. Celkově proti roku 2004 ztratila KSČM 5 europoslanců, 26 poslanců, 2 senátory a včetně zastupitelstva Prahy 152 krajských zastupitelů.

Ekonomická rekapitulace

Ekonomická ztráta nyní ročně představuje 63,2 miliónu proti situaci, když by KSČM měla nezměněný počet poslanců, senátorů a zastupitelů proti roku 2004. Celková roční ekonomická ztráta odpovídá při porovnání s rokem 2004 jen na příspěvcích od státu 65 049 428 Kč ročně (63,2 miliónu a 1 849 428 Kč).

Kromě této již existující roční ztráty při zachování dosavadních trendů hrozí, že po dalších volbách KSČM nebude mít žádného poslance, čímž by utrpěla další ztrátu za 15 poslanců ve výši 13,5 mil. Kč ročně, přičemž v ohrožení jsou i další příspěvky na činnost. Skutečnost, že je reálné, že KSČM nebude v parlamentu, odpovídá nejen předpovědím, které jsem v minulosti popsal, ale již pravdivost předpovědí potvrzují i celostátní výsledky krajských voleb. Nebude-li mít KSČM poslance, přijde i o příspěvek na činnost politického institutu, který odpovídá 10 procentům z celkové výše příspěvku na činnost politické strany.

Závěr

Znovu zdůrazňuji své přesvědčení: Volební a ekonomické ztráty komunistů nesouvisí s vymíráním členské základny KSČM, protože k vymírání docházelo již před rokem 2004, ale se změnou její politiky v roce 2005.

  1. KSČM dosáhla svůj volební vrchol v roce 2004 těsně před zvolením stávajícího vedení, od té doby ve volbách soustavně klesá, a to nyní dokonce až na hranici volitelnosti.
  2. Zatímco dříve komunisté spolupracovali, tak nyní pozorujeme i ve volbách, že kandidáti KSČM vystupují dokonce proti jiným kandidátům KSČM.
  3. Stávající stranické vedení si uvědomuje nespokojenost řady osobností a voličů se svojí neúspěšnou politikou, a tak odkládá sjezd, nevyvozuje osobní odpovědnost a omezuje vliv skupin přímo s ním nespojených, takže se KSČM uzavírá a ztrácí širší podporu.
  4. V posledních parlamentních volbách nebyl na kandidátce KSČM zvolen ani jeden nestraník.
  5. Nové kandidátní listiny pro volby do poslanecké sněmovny připravuje stávající vedení, a to bez ohledu na případné vnitrostranické možné změny.
  6. Celkově od nástupu stávajícího stranického vedení ztratila KSČM: 5 europoslanců z 6, tj. 83,33 % europoslanců, 26 poslanců z 41, tj. 63,41 % poslanců, 2 senátory ze 2, tj. 100 % senátorů, a včetně zastupitelstva Prahy 152 krajských zastupitelů ze 165, tj. 92,12 % svých zastupitelů.
  7. Pro politiku KSČM je pak příznačné, že pokud by stranické vedené neprosadilo odklad sjezdu v dubnu 2020, byla naděje na její restart při změně vedení a strana nemusela v posledních volbách přijít o 92,12 procenta svých zastupitelů proti stavu před nástupem stávajícího vedení.
  8. Ekonomická ztráta nyní ročně představuje 63,2 miliónu proti situaci, kdyby KSČM měla nezměněný počet poslanců, senátorů a zastupitelů jako před nástupem stávajícího stranického vedení. Celková roční ekonomická ztráta odpovídá při porovnání s rokem 2004 jen na příspěvcích od státu 65 049 428 Kč ročně.
  9. Komunisté si rozehráli hru, kdy těžko mohou přežít ekonomicky i politicky, ať v sobotu rozhodnou jakkoliv.
vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME

Komunistům už nemá smysl věnovat větší pozornost. Proč? Zánik KSČM je zcela reálný
Hodnocení čtenářů2 Hlasy
99
99

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Tvorba
webů
Profesionální stránky levně >>