Nechce se mi psát o nouzovém stavu. Samozřejmě mne ani nenapadlo, že by mohl být poté, co souhlas s prodloužením Sněmovna odepřela, vyhlášen hned znovu. Něco takového mi připadalo nemožné.
V ruchu kolem znovuvyhlášení nouzového stavu poněkud zaniká jiný, čím dál zjevnější fakt: protiepidemický systém PES je nefunkční.
Vláda se jím ani na podzim neřídila zcela důsledně, ale v novém roce na něj rezignovala už úplně. Ačkoliv čísla ukazovala na čtvrtý stupeň rizika, opatření odpovídala stupni pátému. Nyní se navíc do pátého stupně znovu vracíme, takže dochází k tomu, že místo, aby se opatření přizpůsobila konkrétnímu stupni rizika podle PSA, raději se PES přizpůsobil opatřením a sám vyskočil o laťku výš. Je to asi dobře vychovaný pejsek.
Ani pátý stupeň opatření nás neochránil před tím, abychom do pátého stupně rizika znovu vstoupili. Myslím, že vhodná strategie se přímo nabízí. Proč přiznávat, že PES nefunguje? Lépe je říci, že nám náš krásný, povedený, funkční systém kazí ti zpropadení lidé.
Vždycky jsem byla ohledně budoucího vývoje optimistická. Všechno dobře dopadne. Máme přece demokracii a právní stát. Co by se tady, v poklidné střední Evropě, asi mohlo stát?
Ale…
Ústava přestala platit. Nemáme funkční volební zákon. A podle průzkumů to vypadá, že by měl premiér po volbách předávat moc. A to se mu nebude chtít. Navíc je možné, že ji bude předávat Pirátům.
Vždycky jsem byla ohledně budoucího vývoje klidná a optimistická. Ale už nejsem.
