Data za rok 2022 zatím máme pouze do září. Ovšem již dnes je patrný dramatický propad v počtu narozených dětí. Na tyto skutečnosti dnes upozornil Tomáš Fürst, který studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
„Od ledna do září 2022 se u nás narodilo celkem asi 77 tisíc dětí. Průměr předchozích čtyř let za tyto měsíce je ovšem 86 tisíc. Za prvních devět měsíců roku 2022 tedy chybí asi 9 tisíc dětí. To odpovídá asi 12 tisícům chybějících dětí ročně, což je přibližně desetina všech dětí, které se u nás za rok narodí,“ konstatuje Fürst
„A protože v Praze žije asi desetina české populace, odpovídá počet chybějících dětí přibližně všem dětem, které se normálně narodí za rok v Praze,“ komentuje čísla statistik Fürst s tím, že v tomto příspěvku si může čtenář prohlédnout pokles porodnosti ve Švédsku, Dánsku, Norsku, Finsku, Německu, Švýcarsku, Anglii, Rakousku či Singapuru.
Podle Fürsta je třeba se zamyslet nad tím, kdy u nás k poklesu došlo. „Ještě v prosinci 2021 jsou čísla normální. Ale již v lednu 2022 je patrný téměř desetiprocentní pokles. Děti narozené začátkem ledna musely být počaty někdy koncem dubna 2021. Příčiny poklesu je tedy třeba hledat v něčem, co nastalo na jaře roku 2021,“ usuzuje Fürst s tím, že v květnu 2021 začínal být dostatek vakcín a vláda postupně rušila věkové limity, od kterých byl na vakcínu nárok.
„Věková kohorta nastávajících rodičů byla tedy naočkována právě v této době. Data z ostatních zemí ukazují přesně stejnou časovou souvislost – pokles porodnosti nastává asi devět měsíců po začátku očkování věkové kohorty rodičů. Výsledek je hrozivě výmluvný. Ještě horší je, že v mnoha jiných zemích vypadají tyto grafy téměř stejně,“ míní.
Třeba to není vakcínou
Jenže co když lidé prostě děti nechtěli, báli se covidu či něčeho jiného, na východě začala válka, rozjížděla se inflace a ekonomická krize a tak dále? To je podle Fürst sice možné, ale vzpomeňme si, podotýká, jaká nálada byla na jaře 2021.
Demografka Jana Paloncyová se věnovala životu rodin v době covidu a své poznatky z dotazníkových šetření shrnula v článku Faktory ovlivňující reprodukční plány v době pandemie covid-19. Autorka zjistila, že lidé v té době nijak zásadně nezměnili své plány ohledně počtu dětí a velikosti rodin.
„Demografům je známo, že k takto velkým propadům v porodnosti nedochází ani za válek či ekonomických krizí. Je navíc mimořádně znepokojivé, že ani po roce nevidíme žádné známky návratu k normálu ani u nás ani v zahraničí,“ uzavírá Fürst.
