Podle lékařů, kteří zkoumali nemoc covid-19, není jasné, jak dlouho trvá rekonvalescence. Může to být půlroku, ale také dva, pět nebo deset let, anebo se už zdravotní stav nezlepší nikdy.
Nejnověji se prokázalo, že covid může zásadně poškozovat kognitivní funkce – tedy mozek. Podle poslední studie má koronavirus v nejhorších případech důsledky srovnatelné s poklesem IQ o 8,5 bodu či zestárnutím o 10 let. U pacientů s lehčím průběhem jsou následky v průměru poloviční, ale rozhodně ne zanedbatelné. Lidé mají problémy s každodenními aktivitami i měsíce po vyléčení.
Studie zahrnovala téměř 85 000 lidí, kteří se vyléčili z nákazy.
Důležité tedy je, že výzkumy upozorňují, že nízké číslo smrtnosti není jediným důležitým údajem o pandemii: i kdyby nemoc přežilo 99,99 procenta nakažených, je nutné studovat s jakými dlouhodobými následky.
Předpokladů, že SARS-CoV2 má negativní dopad na zdraví člověka i po vyléčení, existuje přitom už celá řada.
Německá studie z konce července uvádí, že u zhruba osmdesáti procent zkoumaných pacientů (těch bylo na 150) došlo k poškození srdce. Vědci zkoumali pacienty, kteří přežili nákazu, přičemž 33 procent z nich se léčilo v nemocnici, zbytek doma.
76 procent lidí vykazovalo podle studie známky poškození typické pro prodělaný infarkt a 60 vykazovalo známky zánětu. Jednalo se přitom o jinak zdravé lidi, z nichž množí se vrátili z lyžařské dovolené a nikoho z nich nenapadlo, že by mohli mít jakékoliv potíže kardiologického charakteru.
„Pokud trpělo 78 procent ‚uzdravených‘ pacientů srdečním poškozením, znamená to, že je srdce postiženo u většiny pacientů i v případě, že se choroba covid-19 neprojevuje příznaky, jako je například bolest na prsou,“ zmínila vedoucí výzkumného týmu lékařka Valentina Puntmann.
Nebývalá slabost
Závěry studie podporují i zkušenosti dalších lékařů, kteří hovoří o nebývalé slabosti u jinak zdravých pacientů včetně těch mladých.
„Přicházejí mi do ordinace lidé s tím, že je jim 31, běhali, a pokud jde o fyzickou kondici, neměli jakoukoliv potíž. Teď jim ale dělá problém přejít ulici nebo vyjít do druhého patra,“ cituje server Boston.com Matthewa Tomeyho z lékařské univerzity Mount Sinai v New Yorku.
Kardiolog Marc Pfeffer z Brigham and Women’s Hospital v Bostonu hovoří o tom, že pacienti po prodělání covidu-19 mohou přijít o kondiční rezervu, která jim bude později chybět. „Víme o tom, že koronavirus srdce nešetří. Budeme mít mnoho lidí, kteří se zotaví z akutní fáze nemoci covid-19, ale dlouhodobě zaplatí,“ řekl.
Brain fog
Podle aktuální studie, kterou jsme zmínili v úvodu, většina pacientů dlouhou dobu po vyléčení z covidu-19 nahlásila takzvanou mozkovou mlhu (brain fog).
Mozková mlha je souhrnný název pro poruchy, jakými jsou ztráta soustředění, paměti, nejasnost myšlenek, bolesti hlavy a podobně. Tyto symptomy však mohou být podle vědců projevem vážnějších mozkových dysfunkcí.
Změny v mozku se netýkají pouze hospitalizovaných pacientů, ale i těch s lehkým průběhem. U lidí, kteří covid vyleželi doma, byly zaznamenány následky srovnatelné s poklesem IQ o 4 body nebo zestárnutí o pět let. Mimo to u těchto pacientů vědci naměřili horší výsledky testů logického uvažování, problémy s určováním významů slov, zhoršení prostorové orientace a udržování pozornosti.
„Jednotlivci, kteří se vyléčili z nemoci covid-19, měli horší výkony kognitivních testů v mnoha oblastech, než by se očekávalo podle jejich věku a demografických profilů,“ uvedli vědci podle deníku The Times.
Autor studie Adam Hampshire označil výsledky za šokující. „Tyto důsledky jsou tak velké, že každý pocítí rozdíl ve schopnostech fungovat v práci a každodenním životě, říká vědec Hampshire z univerzity v Londýně. Výzkumníci dodávají, že jejich objevy jsou výzvou pro další zkoumání dlouhodobějších účinků covidu na fungování mozku.“
Odlišné názory na léčbu
Nemoc covid-19 neznamená podle lékaře Martina Balíka, který se staral v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) o nejvážnější případy, automaticky cytokinovou bouři. Tato nepřiměřená reakce imunity člověka na nákazu podle něj není tak častá, aby bylo nutné pacientům preventivně podávat léky potlačující imunitu.
Při cytokinové bouři tělo produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány.
„Od začátku jsme podávali remdesivir, který dáváme dál. To je asi to hlavní, co máme,“ řekl Balík. Ve VFN byl koncem dubna experimentální americký lék podán prvnímu českému pacientovi – pražskému taxikáři. Velká očekávání, která ale podle Balíka nikdy nemohla být naplněna, byla od léčby pacientů s covidem-19 ve vážném stavu různými druhy antirevmatik, například hydroxychlorochinem.
„Nevěřím, že koronavirus je cytokinová bouře. Naopak si myslím, že se jedná o lidi se zásadním způsobem potlačenou imunitou. A podávat jim léky na potlačení imunitní odpovědi paušálním způsobem je extrémně nebezpečné,“ dodal. Ve VFN se naopak těmto pacientům snaží imunitu podpořit. Výsledky, byť na malých počtech pacientů, podle Balíka ukazují, že tento postup je správný.
„Ve světě stále někdo mluví o nebezpečné cytokinové bouři, ale jsou to typicky lidé, kteří vůbec intenzivní medicínu nedělají, nebo dokonce ani klinickou medicínu,“ uvedl.
„Kdyby k tomu došlo, tak to budu léčit. Ale rozhodně s tím nebudu pracovat jako s hlavním nosným prvkem mojí terapie, protože je to velice vzácná situace,“ dodal.
