SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
ILUSTRACE: Eiko Ojala

Kroupa, obvinění z vlastizrady, miliónové sankce. Jaký smysl má vlastně kauza Vrbětice?

V dnešním postfaktickém světě není divu, že prakticky okamžitě, kdy je zveřejněno podobné obvinění, následují výkřiky té či oné části politické scény

David Martinek Komentátor
Aktualizace:
Analýzy
Rubrika Analýzy PressPort Magazínu. Zabývá se mimo jiné analýzami politických či policejních (bezpečnostních) témat.
Naše hodnocení článku
95

Bude asi překvapivé, když se novináře Janka Kroupy ze Seznamu v tuto chvíli zastanu. Nerad, ale musím. S ohledem na rizika, které jeho jednání může znamenat pro novináře.

Nevěřím tomu, co publikuje. Ani za mák. Naopak. Trvám na to, aby byly Seznam Zprávy zařazeny na seznam dezinformačních webů. Kroupou avizovaná dnešní zpráva, která by měla přinést rychlé rozuzlení v případě obvinění vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka z pokusu vyhandlovat milión Sputniků za ututlání kauzy ve Vrběticích, neobsahuje nepochopitelně žádný důkaz. 

Kroupa by měl přijít a říct: Podívejte, mám jasný a pádný důkaz pro svá tvrzení. Tady je. Měl k tomu včera příležitost při rozhovoru s paní Witovskou v ČT a neudělal to. Přesto se jej musím zastat. Novinář má právo pochybovat o úmyslech politiků.

Pak ale musí své pochyby jasně a zřetelně označit, například slovem „hypotéza“. Nebo své pochyby formulovat například formou dotazu. To samozřejmě neudělal. Ve vyhecované atmosféře dohadů a fám, které krouží kolem kauzy Vrbětic, dnes jen samotný dohad nebo otázka nestačí. Je patrně nejspíše potřeba nestále přicházet s dalšími razantními prohlášeními, která jen víc a víc destabilizují situaci. A kdy tlak, vytvářený silnými tvrzeními bez podložených důkazů, nutí vládu zaujímat obranný postoj a jednat pod pressem.

Poškození novinářské obce

To musí okamžitě skončit. Kroupovo obvinění vicepremiéra Hamáčka může poškodit novinářskou obec. Je mi líto, že to tak řeknu, ale dohady bez jasných důkazů poškozují kredit žurnalistiky obecně. Protože reakce je očekávatelná, a nakonec dopadne, jak dopadla. Politici se začnou proti praxi dohadů bránit. Což je pochopitelné. Začnou lítat desetimiliónové pokuty. 

V druhém sledu, praxe, kdy za novinové články začnou lítat desetimiliónové sankce může vést k velkým problémům v práci samotných novinářů. Kdy důležité indicie, vedoucí k odhalení podrobností jednotlivých kauz ,zůstanou očím veřejnosti, v obavě před samotnou sankcí, ukryty. A to by práci poctivých novinářů vysloveně poškodilo. 

Vlastizrada?

Každý novinář by si měl sestsakra rozmyslet, než zveřejní svá tvrzení. Musí je mít ověřeny a pečlivě ozdrojovány. Zaznamenány a zdokladovány. Nicméně, stále si myslím, že základem novinářské praxe je především etika a čistota úmyslů. V dnešním postfaktickém světě není divu, že prakticky okamžitě, kdy je zveřejněno podobné obvinění, následují výkřiky té či oné části politické scény, která situace okamžitě využije k prosazování vlastních politických cílů.

Takže, věcně, zaznamenejme některé z nich; Právo, 5. 5 .2021:

„Plánovaná cesta ministra Hamáčka do Moskvy byla aktem vlastizrádného charakteru. Ministr vnitra pravděpodobně upřednostnil možnost zisku neschválené vakcíny na úkor bezpečnosti České republiky.“

Markéta Pekarová, TOP09

„Pokud se zjištění potvrdí, pak je zřejmé, že nese prvky vlastizrady.“

Marian Jurečka, KDU-ČSL

„Je to neuvěřitelné, tímto způsobem ohrožovat naši bezpečnost, důvěryhodnost a snížit se k takovému odpornému obchodu. Jan Hamáček by měl hned rezignovat, nemůže vést ministerstvo, které je zodpovědné za bezpečnost lidí.“

Petr Fiala, ODS

Ví vůbec ti lidé, o čem hovoří? Vlastizrada je trestný čin podle § 309 trestního zákoníku, který spáchá občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv), spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314). Za takový čin zákon stanovuje trest odnětí svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečný trest, popřípadě vedle toho též propadnutí majetku.

Pokud pan Hamáček požaduje od zmíněných lidí omluvu, pak podle mě nepostupuje správně. Takto závažná obvinění, pronesená veřejně, nejsou na omluvu.  Tady se šermuje pojmy, které slušný politik říkat veřejně bez jasných a potvrzených důkazů nesmí. 

My jsme v situaci, kdy, dovolím si komentář, prostřednictvím vrbětické kauzy je vláda vystavena neuvěřitelnému tlaku. Kdy je samotná krizová situace, vyvolaná aférou, využívána ke změně veřejného mínění ve velkém rozsahu.

Co by se mělo naopak řešit

Myslím, že teď je důležité především řešit samotnou podstatu kauzy. Detaily provedení výbuchu ve Vrběticích, aktéry, motivace, koindicience jednotlivých událostí. Kriticky posuzovat veškeré zdroje, které české tajné služby využily k pátrání a které nakonec i přispěly k označení jednotky GRU za ústřední aktéry téhle kauzy, například.

Stejně tak je s podivem, kolik energie se vyplýtvá na zbytečný povyk kolem počtu vyšetřovacích verzí. U vyšetřování případů je běžné, že vyšetřovatelé si stanoví i několik hypotéz, na základě kterých vyšetřují. Je to běžná věc. Rozporová praxe, kdy novináři pobíhají mezi jednotlivými vládními úředníky a dělají drama z toho, že se ten či onen úředník vyjádřil, že verze je jedna, nebo několik, je naprosto nepodstatná. Je naprosto nepodstatné s kolika verzemi pracují samotní vyšetřovatelé. Podstatné je, aby jednotlivé verze postupně a do detailu ověřili a nakonec prokázali před soudem.

Atmosféra ve společnosti prakticky je neustále torpédována veřejnými vyhlášeními, zvyšujícími záměrně, napětí a hysterii.

A proč vlastně?

Kauza se vyšetřuje 7 let. Věřím, že jak policie, tak zpravodajské služby i kontrarozvědka mají k dispozici veškeré potřebné údaje, kvalifikovaný spis, postavený na základě forenzních důkazů, schopný obstát před jakýmkoliv soudem. A tedy nemá problém svá tvrzení a důkazy, na základě, kterých byli obviněni příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, uvést do stadia mezinárodního pátrání po Alexandru Miškinovi a Anatoliji Čepigovi. Požádat o spolupráci s Ruskem, požádat o součinnost a vydání.

Rusko nevydává své občany, ale je součástí sítě Interpol. Tady jde o akt mezinárodního terorismu, kriminální čin velkého rozsahu. Pokud jsou tito muži označeni podle českého práva za podezřelé, má právo je česká policie, vyšetřovací orgány zatknout, předvést a postavit před český soud. I kdyby k tomu měla použít precedent, jaký byl použit například při zatýkání zločinců éry nacismu.

Myslím, že samotný požadavek na vydání by znamenal ochotu českých úřadů dotáhnout kauzu do konce. Stejně tak, případný soud by jasně a přesvědčivě vyjevil důkazní podstatu obvinění. 

Věřím, že při samotném soudním řízení by se velmi brzy vyjasnila i spojitost s případy v Británii, Bulharsku, Černé Hoře, Nizozemí, při pádu boeingu malajsijských aerolinek a dalších, kdy za aktéry trestných činů ve všech případech označila příslušníky GRU britská vyšetřovací agentura BellingCat.

Ale ono to nebude asi tak horké. Jak 4. května 2021 naznačil nejvyšší státní zástupce Pavel Zema, v souvislosti s vyšetřovacími verzemi, cituji Echo24.cz, ČTK: Od samého počátku tvrdím, že je pouze jedna vyšetřovací verze a že nelze vyloučit, že trestní řízení skončí odložením věci. Pokud se nám nepodaří oba podezřelé vyslechnout nebo zajistit jejich přítomnost. Takový je zákonný postup.

Nelze vyloučit, že trestní řízení skončí odložením věci? Dobře. Takže když už teď, dopředu, tušíme, jak celé vyšetřování s největší pravděpodobností dopadne, jaký vlastně má smysl celá tahle kauza. A především její načasování?

Kroupa, obvinění z vlastizrady, miliónové sankce. Jaký smysl má vlastně kauza Vrbětice?
Hodnocení čtenářů3 Hlasy
97
95
Naše hodnocení

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Tvorba
webů
Profesionální stránky levně >>