Podnikatel Karel Diviš, jehož ministerstvo vnitra nezařadilo po kontrole petičních archů mezi uchazeče o post hlavy státu, se obrátil na Nejvyšší správní soud. K vyjádření ministerstva vnitra, které svůj postup hájí, uvedl, že postupovalo nesprávně a v rozporu s vlastní metodikou. Aktuálně vyjádřil podezření, že úřad může volby manipulovat. A předkládá nebývale ostré argumenty.
Divišovi ministerstvo započítalo 49 884 podpisů z 63 210. Podnikatel má za to, že „ministerstvo při ruční kontrole neztotožnilo osoby, které ztotožnit snadno mohlo a také mělo“.
Na vyzvání Nejvyššího správního soudu Diviš nyní zaslal v zákonné lhůtě repliku k vyjádření ministerstva vnitra, kterou má PressPort Magazín k dispozici; Diviš ji dnes zveřejnil i na svém webu.
„Pochybnosti o nestrannosti státních orgánů podílejících se na organizaci voleb existují,“ upozorňuje Diviš. Žádá o provedení kontroly výpočtu zejména s ohledem na skutečnost, „že se ve veřejném prostoru setkává i s názory, že dochází k poškozování demokratického státu a k ovlivňování voleb určitými skupinami.“
Nato Diviš dodává, že i kdyby toto nebyla pravda, pak skutečně existují podezřelé okolnosti, že mohly být v minulosti volby, a to různé, ovlivňovány (proto mohou být i ty prezidentské): „Stačí si připomenout například vystoupení policisty Kubiceho před sněmovními volbami (16 let nazpět, pozn. red.), které skončily volebním patem a nástupem stran pravice do vlády. Policista Kubice se později stal ministrem vnitra.“
Případ Babiš
Zajímavá je podle Diviše i časová konsekvence trestního stíhání šéfa ANO Andreje Babiše. „Soudní řízení v jeho věci bylo nařízeno po několika měsících od obžaloby od 12. září 2022, přičemž volby senátní a zastupitelské se uskutečnily 23. a 24. září 2022, takže v samotném závěru voleb neměl předseda politického hnutí možnost se jich aktivně účastnit v odpovídajícím rozsahu.“
Podobně to platí, upozorňuje Diviš, i v souvislosti s volbou prezidenta „u tohoto prezidentského kandidáta i o termínu závěrečného jednání v jeho trestní věci dne 4. až 6. ledna 2023“.
„První kolo prezidentských voleb se má uskutečnit 13. a 14. ledna 2023. Nic by asi nebránilo tomu, aby se soudní jednání konalo o několik dnů později po prezidenských volbách,“ zmiňuje Diviš s tím, že to lze vztáhnout i k výběru soudce projednávajícího případ kandidáta Babiše.
Případ Skála
„Zarážející je, jak vyplývá z přiložené odpovědi jiného původně předpokládaného prezidentského kandidáta – Skály, jeho trestní stíhání. Aniž by navrhovatelé (Diviš, pozn. red.) se s ním ztotožňovali, když má často diametrálně odlišné názory než oni, je stíhán pro skutek, který se stal cca dva roky před zahájením trestního řízení, když tento byl pozván k vysvětlení zhruba měsíc po tom, co bylo oznámeno, že historik Skála bude kandidovat na prezidenta,“ argumentuje Diviš.
Upozorňuje, že obžaloba na Skálu byla podána krátce před odevzdáváním petice na jeho podporu, aby následně navíc došlo k úniku informací z trestního spisu do médií těsně před tímto odevzdáváním.
„Je samozřejmé, že jakékoliv trestní stíhání zahájené bezprostředně po oznámení kandidatury za skutek z delší minulosti vyvolává pochybnosti o účelovosti postupu státu k některým kandidátům. Pokud se k těmto pochybnostem připojí i značné nesrovnalosti v chybovosti kandidátů, pak lze pochopit, proč u části veřejnosti vznikají pocity ze zmanipulování a nátlaku na potencionální prezidentské kandidáty,“ podotýká Diviš s tím, že navrhovatelé nenapadli přepočty u jiných kandidátů, byť je zarážející, že z občanských kandidátů byli odpůrcem vyřazeni všichni kromě dvou, kteří působili ve veřejné sféře.
Případ Nerudová
O rozdílném přístupu státních orgánů ke kandidátům pak podle něj svědí i přístup akreditačního úřadu, když Národní akreditační úřad vede nejméně jedno správní řízení s Mendelovou univerzitou v Brně kvůli podezření pramenícímu z nezvykle krátké doby studia některých absolventů v uplynulých letech.
„Týká se i období mezi lety 2018 a 2022, kdy řídila univerzitu nynější kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová. Se závěrem kontrol se ale veřejnost nejméně do prvního kola prezidentských voleb neseznámí, zatímco u jiných kandidátů je zjištěna vysoká chybovost či stát nařizuje jednání, které může ovlivnit jejich volby,“ konstatuje Diviš.
K překonání těchto obav z nežádoucího ovlivňování voleb by pak podle něj přispělo zmíněné provedení přepočtu podpisu petentů, o což opakovaně žádá.
