Poslední dobou slýchám (nejen od biochemika Jana Konvalinky), že neočkovaní (proti covidu) by měli platit vyšší zdravotní pojištění, aby to bylo „fér“, když víc zatěžují zdravotnictví. V zásadě nemám problém s myšlenkou, že výše pojištění by měla záviset na rizicích, jenže…
Jenže nechápu, proč by se to mělo týkat zrovna jen a pouze covidu. Ano, COVID-19 odhaluje spoustu nedostatků státu a socialismu v mnoha oblastech; jenže bychom se z nich měli poučit obecněji (ano, mluvím o té neustále podceňované schopnosti abstrakce), nejen pro jeden konkrétní případ.
Zdravotní pojištění by mělo záviset na rizicích, výši plnění a podobně; mělo by jít vážně o pojištění – a to nejen podle názvu. Nyní se bohužel jedná o další daň, která se tak sice nejmenuje, ale reálně daní je; její výše totiž závisí na příjmech, nikoliv na rizicích či výši plnění… A především není oboustranně dobrovolná.
Obecně je dobrý nápad, aby lidé, kteří se rozhodli žít zdravě, nemuseli doplácet na nezdravý životní styl těch, kdo moc zdravě nežijí; vznikla by tak i další (finanční) motivace se o sebe starat.
Dále by také vznikla obrovská incentiva pro pojišťovny, aby vážně zkoumaly, jak moc to očkování koho doopravdy chrání; tedy například u kterých věkových skupin má vážně význam. Dnes se jedná více či méně o politické téma (což platí pro všechna opatření); a motivací jsou spíše volební preference než funkční opatření (více to rozebírám zde).
Nyní se bohužel jedná o další daň, která se tak sice nejmenuje, ale reálně daní je.
Není až takovým překvapením, že se tato myšlenka vynořila v mainstreamu teď v souvislosti s covidem; ona by nebyla první. Jenže bohužel zůstalo právě u toho výkřiku do tmy, že zrovna jen neočkovaní právě proti covidu by měli platit vyšší pojištění. Ale proč jen oni?
Proč by neměli vyšší zdravotní pojištění platit třeba i lidé obézní nebo jinak rizikoví? A proč by mělo zdravotní „pojištění“ záviset na tom, kolik člověk vydělává? Základ té myšlenky výše je dobrý; ale chtělo by ji domyslet do konce.
