SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →

Měsíc je nejspíš protkán tunely. Vědci by v nich chtěli spermabanku. Země je prý ohrožena

Pod povrchem Měsíce by měly být uloženy pohlavní buňky 6,7 miliónu pozemských druhů

KOLÁŽ: PressPort Magazín s využitím 3D modelu měsíční základy vytvořeného ESA.
TÉMA
Rubrika TÉMA PressPort Magazínu zkoumá různé jevy a témata napříč společností nejen v Čechách, ale i v zahraničí.
Naše hodnocení článku
80

Naši planetu ohrožují přírodní katastrofy, sucho, asteroidy, jaderná válka a další pohromy. Vědci jsou proto přesvědčení, že si lidstvo musí vytvořit pojistku pro případné znovuzabydlení Země. A jejím základem by měla být spermabanka na Měsíci, napsal zpravodajský server The New York Post.

Pod povrchem Měsíce by měly být uloženy pohlavní buňky 6,7 miliónu pozemských druhů včetně lidí. „Země je přirozeně nestabilní prostředí,“ uvedl autor studie Jekan Thanga, jenž společně se svým týmem z Arizonské univerzity s tímto plánem přišel.

Kvůli nestabilitě naší planety by jakékoli úložiště na Zemi uchovávané vzorky dostatečně neochránilo. A proto navrhuje vytvořit jakousi „Noemovu archu“ na Měsíci – a to co nejdříve. Reproduktivní buňky by měly být uloženy v kryomodulech, tedy hermeticky uzavřených schránkách s hluboce zmrazeným obsahem, a umístěny v nedávno objevených měsíčních šachtách.

Tyto šachty nebo tunely sahají 80 až 100 metrů pod povrch, a „poskytují tak už připravené útočiště pod povrchem Měsíce, který ohrožují velké výkyvy teploty, stejně jako meteority a radiace“, uvedl Thanga.

Podpovrchový systém tunelů

Otvor, který možná vede do systému lávových tunelů, leží u severovýchodního okraje kráteru Philolaus, přibližně 550 kilometrů od severního pólu Měsíce. Podle analýzy snímků by mohl mít průměr 15 až 30 metrů. V jeho okolí jsou v povrchu hluboké rýhy označované jako sinuous rilles (sinusové nebo klikaté brázdy, pozn. red.), které astronomové znají z mnoha míst lunárního povrchu a o nichž předpokládají, že jde o někdejší lávové tunely, jejichž strop se částečně nebo úplně propadl. Objevený otvor by tedy mohl vést k dosud zachovalému podpovrchovému systému.

Pro vybudování základny by představoval ideální stanoviště, protože v tunelech by astronauté byli chráněni před kosmickým zářením, drastickými výkyvy teplot, dopady mikrometeoritů a dalšími nepříznivými faktory působícími na povrchu Měsíce. Případná blízkost vody by řešila jejich potřeby nejen této tekutiny, ale také kyslíku. Kromě toho představují podpovrchové dutiny možnost relativně snadno získat vzorky hornin z větších hloubek, které nejsou porušené působením podmínek na povrchu.

Lávové tunely se patrně nacházejí i v oblasti Hadleyovy brázdy (Rima Hadley), poblíž které roku 1971 přistálo Apollo 15. Astronauté však tehdy neměli čas ani prostředky na hledání tunelů a jejich průzkum.

Přístup k vodě

Astronomové se domnívají, že objevili lávové tunely i v dalších polárních oblastech Měsíce. Malé díry v okolí velkého kráteru v blízkosti severního pólu Měsíce mohou být „střešními okny“ vedoucími dolů do podzemní sítě lávových tunelů – tunely poskytují přístup k vodě ukryté v polárních oblastech Měsíce.

Navzdory suchému a prašnému měsíčnímu povrchu se totiž vědci domnívají, že Měsíc obsahuje velké množství vody zachycené v podobě zmrzlého vodního ledu v polárních oblastech. Tato nová pozorování uskutečněná pomocí sondy NASA s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) ukázala, že voda může být mnohem přístupnější, než jsme dosud předpokládali.

Existuje zde stále ještě mnoho „jestli“ a „kdyby“ – je potřeba vykonat mnoho dalších studií ke zjištění, zda se tady skutečně jedná o přístupy k lávovým tunelům, stejně tak se dostáváme k otázce, jestli vědci mají pravdu, pokud se týká přítomných zásob ledu – avšak jedná se o nadějná zjištění. A s obnovenými debatami o nových pilotovaných výpravách na Měsíc budou tato místa dobrým tipem na místo návštěvy a snad i pro vybudování trvale obydlené základny.

V uplynulých letech bylo objeveno více než 200 „děr“ do měsíčního povrchu, z nichž většina byla identifikována jako možná střešní okna, tj. vstupní otvory představující zřícené stropy dávno vytvořených lávových tunelů.

Stačilo by 250 letů

Koncept archy současně už využívá globální sklad rostlinných semen Svalbard na norském ostrově Západní Špicberk za polárním kruhem. Ve skladu zahloubeném ve skále je uloženo 992 000 jedinečných vzorků, každý zastoupený průměrně 500 semeny.

Tento plán může vypadat jako něco ze sci-fi literatury či filmů, ale vědci Arizonské univerzity vypočítali, že poslat na Měsíc kryogenicky zmrazené vzorky spermií, vajíček, spor a semen zhruba 6,7 miliónu pozemských druhů by bylo proveditelné. Všechny vzorky by se daly na Měsíc dopravit v rámci 250 letů. Pro porovnání – stavba Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyžadovala 40 letů do vesmíru.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME

BOX–UNIVERSÁLNÍ–I ILUSTRACE K IZOLAČCE/HEJMA
Měsíc je nejspíš protkán tunely. Vědci by v nich chtěli spermabanku. Země je prý ohrožena
Hodnocení čtenářů1 Hlasování
96
80
Naše hodnocení

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Věra Kunderová: Článek v Respektu nás zdravotně zničil. Milanovi se nikdo neomluvil