Nyní čtete
Milión chvilek: Hvězdný okamžik Jiřího Pospíšila
 
 

Česká justice se po dlouhé době stává problémem, o kterém se hovoří a kdy se demonstruje za její nezávislost (1). Považuji nynější tvrzení o ohrožení justice za písek vhozený do očí lidí, aby si nevšímali, o co ve skutečnosti jde. O nezávislost justice nikoli. Přesto je ohrožena. Avšak úplně jinak, než se běžně uvádí.

Jen tak mimochodem si připomínám článek Babiš: Církevní náhrady jsou příjem a ten se má zdanit(2)

Je to snad náhoda? Nedlouho po jeho zveřejnění – a tím i po jednom z nejdůraznějších prohlášení Andreje Babiše na téma zdanění církevních „restitucí“ – svolává student teologie Mikuláš Minář(3) dne 1. prosince 2017 na 6. ledna 2018 ustavující schůzi spolku Milión Chvilek, z.s.(4). Na té je kromě něj do výboru zvolen i další student teologie Benjamin Roll a třetí člen – Martin Vrba.

Když vláda 10. ledna 2018 vysloví souhlas se zdaněním církevních restitucí(5), dochází (téhož dne) na soud návrh na vložení dokumentu o spolku do sbírky listin rejstříkového soudu(6). Rozjíždí se zápis spolku do rejstříku. Spolek je zapsán 31. ledna 2018 (proč dávat návrh dříve – co kdyby zdanění ve vládě neprošlo?).

Spolek aktivně začal vystupovat proti Babišovi. Na jeho akci vystoupil dokonce i Jiří Pospíšil – předseda TOP 09, strany, která vznikla po jistém rozkolu v KDU-ČSL v době, kdy bylo zřejmé, že KDU jako partaj spjatá s církvemi neprosadí církevní restituce(7).

„Kádry“

Pospíšil jako ministr spravedlnosti zásadním způsobem ovlivnil naši justici. Nyní jeho „kádry“ upozorňují na možné ohrožení justice.

Na základě demonstrací a vystoupení vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové v tisku jsem pochopil, že pokud by zaniklo propojení lidí spojených s předsedou TOP 09 Pospíšilem v naší justici, že by to bylo ohrožení demokracie.

V „ohrožení“

Údajné ohrožení naší justice, proti kterému se musí bojovat (10), je tak možná spíše než ohrožením justice ohrožením skutečného či teoretického vlivu jedné politické strany na tuto justici. Z tohoto ohrožení je pak obviňovaná jiná politická síla. | KOLÁŽ: ppmagazín.com

Pospíšil byl ve funkci ministra spravedlnosti dvakrát, a to od 4. září 2006 do 8. května 2009 a od 13. července 2010 do 27. června 2012. Pavel Zeman, pátý co do pořadí, je ve funkci nejvyššího státního zástupce od 1. ledna 2011. Ivo Ištván byl jmenován do funkce vrchního státního zástupce v Olomouci na návrh pozdější političky TOP 09 a tehdy třetí ministryně spravedlnosti Vlasty Parkanové. Funkci vykonává od října 1997 do 2. listopadu 2007. Tehdy jej nejdříve Pospíšil odvolal způsobem, kdy mu nedal za pravdu soud, a tak Ištvána později znovu od ledna 2011 jmenoval.

Bradáčová je vrchní státní zástupkyní v Praze od 30. července 2012. Ministr spravedlnosti Pospíšil ji nestačil jmenovat(8), a tak byl vyvolán mediální tlak a Bradáčová byla nakonec jmenována jeho nástupcem(9).

Konec vlády jedné strany i v justici

Údajné ohrožení naší justice, proti kterému se musí bojovat (10), je tak možná spíše než ohrožením justice ohrožením skutečného či teoretického vlivu jedné politické strany na tuto justici. Z tohoto ohrožení je pak obviňovaná jiná politická síla. Tím se možná kryje, oč se ve skutečnosti jedná.

Osobně však chci věřit, že naše justice je nezávislá na jakékoliv politické straně. Z tohoto důvodu pak demonstracím na ochranu justice nerozumím.

Také čtěte

Dne 23. 4. 2019 poslanci potvrdili zdanění církevních restitucí(11). Již před tímto hlasováním se vyslovil Babiš pro jejich zdanění. Spolek pak svolává první manifestaci – prý na ochranu justice. Vůbec mu nevadí, že se blíží volby a že fakticky těsně před volbami zasahuje do volební kampaně a podporuje kandidáta na poslance Evropského parlamentu. Ten napadá jak stávající vládu, tak i zdanění takzvaných restitucí. Přitom mu nevadí, že lidé chtějí konce vlády jedné strany i v justici a to, ať se měří všem stejně. 

Vystupuje se proti Marii Benešové. Nevím z jakých konkrétních prokazatelných důvodů. To, co se Benešové vytýká, by se až na vztah k prezidentovi Zemanovi mohlo vyčítat jakémukoliv ministrovi.

V té souvislosti mne napadá: Kdopak byl od 15. ledna 1999 až do 29. září 2005 nejvyšší státní zástupkyní – tedy i v době stíhání bývalého ministra Miloše Zemana Ivo Svobody. Kdo zastával funkci, když musel ministr a místopředseda ČSSD abdikovat? Kdo se nebál jít proti mocným?

Kdo vlastně ohrožuje justici? Kdo se bojí ztráty vlivu v ní? Kdo chce chránit staré pořádky? Proč mne napadá: Konec vlády jedné strany i v justici (v širším smyslu).

⇣ Všechny články k tématu nezávislosti justice, stíhání na objednávku i protivládních protestů:

Vzhledem k tomu, že jsme mj. k tématu účelových trestních stíhání publikovali vícero článků, zařazujeme pro přehlednost do rubriky Projekty.

⇣ Všechny články k tématu nezávislosti justice, stíhání na objednávku i protivládních protestů:
Prohlédněte si komentáře (1)
  • Názor na tuto záležitost je jednoznačný. Spolek ” Milion chvilek je pátou kolonou uvnitř naší země a doporučuji vydat zákonné usnesení, schválené sněmovnou Jiří Pospíšil škodí zemi ( ČR). Tím říkám ( píši) úplně vše, co se tohoto týká. Snad ještě poznámka: Nic z toho, co jsem si přečetl nemá vůbec, ani trochu společného s demokracií.

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, publicistika a dalších. Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176