Státní maturitní testy by se od jara příštího roku nemusely známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy „uspěl“, anebo „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval státní Cermat, který má státní zkoušky na starosti.
Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, již připravilo ministerstvo školství. Novela má sladit podobu zkoušek se změnou školského zákona, podle níž testy zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol. Státní maturity vyšly na zhruba tři miliardy korun.
Podle návrhu by testy měly ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě, a neměly by se proto hodnotit stupni prospěchu. Testy by měly být podmínkou k získání maturity. „Součástí hodnocení bude konkrétní procentní úspěšnost žáka, která bude uvedena pouze v protokolu o výsledcích didaktických testů žáka,“ stojí v návrhu.
Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu.
Vyhláška by mohla začít platit od října
Státní maturita se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky, nebo cizího jazyka. Zákon donedávna předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) prosadil změnu, která zachová dosavadní stav. Zároveň ponechá státu jen didaktické testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol.
U slohu z češtiny by ředitelé měli stanovit čtyři témata, ze kterých si maturant bude moct vybrat. Dosud jich Cermat vypisoval šest. Doba na napsání prací se nezmění, u češtiny bude 110 minut, u cizího jazyka 60 minut. Rozsah slohu z češtiny by měl být alespoň 250 slov a v cizím jazyce 200 slov.
Ministerstvo předpokládá, že vyhláška by mohla platit od 1. října. Maturitní slohy by mohly začít 1. dubna, ústní zkoušky 16. května.
