Někteří lidé mají po prodělání onemocnění COVID-19 kardiovaskulární problémy. Kardiologové zaznamenávají případy, kdy jinak zdraví lidé čelí krátce po covidu akutnímu infarktu myokardu způsobenému krevními sraženinami. V úterý to řekl místopředseda České kardiologické společnosti a lékař olomoucké fakultní nemocnice Miloš Táborský.
Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart vysvětlil, že pacienti s covidem-19 mohou trpět kardiovaskulárními problémy kvůli tomu, že srdeční sval nemá při postižení plic dostatek kyslíku. Lékaři podle něho evidují i případy, kdy pacienti měli zánětlivé postižení srdečního svalu nebo komplikace v důsledku srážení krve.
„Častou komplikací je plicní embolie. S tím se setkáváme opakovaně,“ řekl Linhart. Pokud se embolie nerozpustí, může být přetížena pravá část srdce a lékaři v důsledku toho zaznamenali u pacientů po covidu i poruchy srdečního rytmu.
Aleš Linhart je kardiolog, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Je také předsedou České kardiologické společnosti. Vystudoval 1. lékařskou fakultu UK v Praze, působil také v pařížské nemocnici Broussais a absolvoval stáž na Texas Heart Institute v Houstonu.
Masivní embolizace
Podle Táborského se napříč republikou objevují nové typy infarktů. „Vidíme případy mladých, štíhlých, sportujících nekuřáků, kteří přicházejí v krátké době po prodělaném covidu s akutním infarktem myokardu, který není výrazem klasického trombotického uzávěru, ale výrazem masivní embolizace do koronární tepny,“ uvedl Táborský.
Pro některé pacienty s covidem tak může být vhodné nasazení protisrážlivých léků. Od dubna se podle kardiologů zlepší úhrada moderních léků v této oblasti a lékaři nebudou muset nasazovat tradiční warfarin, který byl dosud nejčastěji používán, ale který není pro některé pacienty vhodný.
Kardiologové stejně jako další ambulantní specialisté mohou od minulého týdne poskytnout svým pacientům kód, pomocí kterého se mohou přednostně registrovat k očkování. Podle Linharta i Táborského byl zájem pacientů v prvních dnech obrovský.
Srdce může mít poškozeno mnoho lidí
Předpokladů, že SARS-CoV2 má negativní dopad na zdraví člověka i po vyléčení, existuje celá řada. Jak jsme již informovali, německá studie z konce července uvádí, že u zhruba osmdesáti procent zkoumaných pacientů (těch bylo na 150) došlo k poškození srdce. Vědci zkoumali pacienty, kteří přežili nákazu, přičemž 33 procent z nich se léčilo v nemocnici, zbytek doma.
76 procent lidí vykazovalo podle studie známky poškození typické pro prodělaný infarkt a 60 vykazovalo známky zánětu. Jednalo se přitom o jinak zdravé lidi, z nichž množí se vrátili z lyžařské dovolené a nikoho z nich nenapadlo, že by mohli mít jakékoliv potíže kardiologického charakteru.
„Pokud trpělo 78 procent ‚uzdravených‘ pacientů srdečním poškozením, znamená to, že je srdce postiženo u většiny pacientů i v případě, že se choroba covid-19 neprojevuje příznaky, jako je například bolest na prsou,“ zmínila vedoucí výzkumného týmu lékařka Valentina Puntmann.
Pozor na zhoršující se dušnost
A jaká je prognóza COVID-19 pozitivních pacientů s infarktem? „Dá se zde očekávat horší prognóza, ale nemám k dispozici žádná data. Na druhé straně, když vyjdu z vlastní zkušenosti s několika COVID-19 pozitivními pacienty s infarktem léčenými na naší klinice, pak bych řekl, že to jejich prognózu významně neovlivnilo a všichni přežili,“ konstatoval už v minulosti profesor Jindřich Špinar z I. interní kardioangiologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně.
Nejvíce jsou podle něj ohroženi chronicky nemocní a na kardiální postižení je třeba pomýšlet především při zhoršující se dušnosti. . „Velké obavy máme zejména o transplantované pacienty. Transplantační program je také v současnosti zastavený. A s chronicky nemocnými pacienty se především snažíme komunikovat elektronicky.“
