KOLÁŽ: PPM

Mnohost mnohostí a hypotéza materialistického Boha aneb Badiouva Imanence pravd

Pokusím se – doufejme, že srozumitelně – vysvětlit základní pojem mnohost mnohostí.

Badiouva kniha Imanence pravd, která uzavírá jeho ontologickou trilogii (Bytí a událost, Logiky světů) vyšla v roce 2018 a dosud není přeložená do angličtiny. Badiou v ní obnovuje pojmy jako věčnost, absolutnonekonečno. Je to však výsledek jeho matematického materialismu, nikoli nějaký úkrok k tradiční metafyzice.

studovna
Rubrika Studovna přináší zejména kvalitní eseje, vědecké, literární či filosofické texty
s různorodou tematikou.

Pokusím se – doufejme, že srozumitelně – vysvětlit základní pojem mnohost mnohostí. V ontologii od Parmenida platil předpoklad, že každá věc se mohla vyznačit jedničkou. Badiou přináší průlomový objev v dějinách myšlení, že základem světa není nic, co bychom mohli vyjádřit jako jedničku. Tak chápe materialismus. Idealismus je pak vše, co jako základ předpokládá věc, kterou lze označit jako jednu (rozum, řád, metafyzicky pojatý Bůh, hmota a tak dále). 

Uvedu příklad: tato sklenice vypadá jako jedna sklenice, ale kdybychom se na ni dívali z perspektivy kvantové fyziky, uvidíme tam tisíce dalších nejrůznějších perspektiv: částice, pole, struny, časoprostorové dimenze atd. Podíváme-li se na ni z hlediska chemie, uvidíme v ní opět mnoho dalších perspektiv. Z hlediska kulturních dějin má sklenice mnoho vývojových podob atd. Takto můžeme sklenici chápat jako nekonečnou mnohost perspektiv. Je to však pouze úvod do problematiky, a nevystihuje to ještě Badiouovo pojetí mnohosti mnohostí, které je radikálnější.

Badiou vychází z teorie množin a jeho teorie se opírá o koncepce, které vznikly v matematice za posledních sto let a jež jsou spojeny s teorií nekonečna. Přiznám se, že můj příklad kulhá, poněvadž se snažím vyjádřit základní kategorie srozumitelně, ale zároveň vím, že to zcela neodpovídá matematické teorii, kterou Badiou používá. Teorie mnohostí v matematice se týká množin – a to s tím, že mnohost mnohostí se nedá započítat jako jedna množina, ale obsahuje vždy nekonečně mnoho podmnožin či prvků. Tím pádem nemůžeme připojit k této množině číslo jedna. Nemůžeme určit mnohost mnohostí jako jednotku.

Emancipace přichází až s uznáním nekonečna.

Badiou pak ve stejném duchu pojímá absolutno a nekonečno. Usiluje překonat současný relativismus a sofistiku, kdy vše se zdá dobově podmíněno. Není to však návrat k předchozím pojetím absolutna a nekonečna, nýbrž je to jejich nové, materialistické pojetí. Badiou ukazuje, že představa o tom, že vše je konečné a pouze relativní, se projevuje jako ideologie nesvobody. Emancipace přichází až s uznáním nekonečna.

V rozhovoru pro Institut pro péči o kulturní a intelektuální dědictví jsem poprvé vyjádřil otázku, zda na základě Badiouova pojetí absolutna nelze přeformulovat pojetí Boha tak, že koncepce Boha bude slučitelná s materialismem (v Badiouově významu). Odvolávám se přitom na pronikavé teology dvacátého století, především na Paula Tillicha nebo Teilharda de Chardin. Tillich mluvil o tom, že Bůh či Duch svatý se neprojevuje jenom v církvích, nýbrž také v dílech lidí, kteří nemusejí být vůbec věřící. Podle Tillicha je Bůh hlubina bytí, která existuje v různých podobách, v dílech umění, vědy i politiky.

Badiou v knize Imanence pravd vyjadřuje nesouhlas s tradiční představou Boha. Tvrdí, že v této představě Bůh zavádí, představuje konečno. Na jedné straně se zde nachází transcendentní nekonečný Bůh, na druhé straně konečný svět a vše ve světě je konečné. Badiou se však nezabývá teologií Paula Tillicha nebo Teilharda de Chardin, kteří píší o tom, že Bůh jako nekonečno je v tomto světě imanentní.

Proto pokládám otázku, zdali nelze Badiouovo absolutno či nekonečnou ideu chápat jako Boha – a to v podobném smyslu, jak jej pojímal Tillich nebo Teilhard. Tento materialistický Bůh je samotnou jednotící formou všech různých absoluten. Politické absolutno, umělecké absolutno atd. má něco společného: existuje jako absolutno, které Badiou popisuje prostřednictvím velmi náročných matematických teorémů týkajících se nekonečen, jejich mohutností a hierarchií.

Bůh je považován za absolutno, které existuje v jednotlivých absolutnech ve všech čtyřech doménách. Na základě Badioua lze podle mne vytvořit novou koncepci Boha, která je materialistická v tom smyslu, že Boha poznáváme jako absolutno v politice, vědě, umění a lásce. Jak říká Badiou, při promýšlení absolutna jako největšího matematicky formulovatelného nekonečna cítíme nezměrnost himalájské náhorní roviny.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PPMagazín
DĚKUJEME
Mnohost mnohostí a hypotéza materialistického Boha aneb Badiouva Imanence pravd
Hodnocení čtenářů1 Hlas
100
100
Komentátor

Základní informace

PressPort Magazín (na doméně ppmagazin.com) je nezávislá celostátní publicistická platforma s orientací na tradiční hodnoty, která ctí svobodu slova a zakládá si na slušnosti, konstruktivní debatě a přitažlivé vizuální formě. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a všechny práce byly vykonávány bez nároku na honorář. PressPort Magazín si od té doby vybudoval slušnou pozici, kdy naše články přebírají i mainstreamoová tuzemská média. Z pohledu mediálního trhu jde o hotový produkt.