Nyní čtete
Molekulární bioložka Peková vysvětluje, proč koronavirus mohl vzniknout v laboratoři. Studie tvrdí opak

Molekulární bioložka Peková vysvětluje, proč koronavirus mohl vzniknout v laboratoři. Studie tvrdí opak

  • Na videu se můžete podívat na rozhovor, kde dr. Peková hovoří o možném umělém původu viru (v čase od 14.27 min.).
  • Výsledky studie týmu vědců ze Spojených států, Velké Británie a Austrálie tvrdí opak.
Zdravotnictví minulý týden přidalo na seznam laboratoří i Tilia Laboratories. „Začala jsem testovat tento pátek,“ řekla šéfka laboratoře Soňa Peková.

Zařízení Tilia Laboratories odhalilo dva nakažené koronavirem v době, kdy nebylo povoleno testovat nikomu jinému než Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu. Testy za úplatu pak ministerstvo povolilo a postupně rozšiřuje počet zapojených laboratoří.

Za zařazení Tilie na seznam vznikla i internetová petice. Peková pak také oznámila, že vyvinula vlastní test, který je praktičtější a dostupnější. „Používáme klasické kvantitativní testy s polymerázovou řetězovou reakcí, označované jako PCR, která umožňuje kvantifikaci sledovaného úseku DNA v reálném čase,“ vysvětlila Peková.

Současně již několikrát uvedla, že nový koronavirus byl vytvořen laboratorně, protože tomu odpovídají některé jeho genové charakteristiky, a nedopatřením unikl. „Myslím si to stále,“ konstatovala naposledy pro Reflex. A vysvětlila:

Cihličky, z nichž je stavba genomu postavená, jsou v některých oblastech atypické.

Soňa Peková

„Genom tohoto viru je jasně definován, má své stavební komponenty a na první pohled opravdu vypadá, že je z netopýra. Akorát cihličky, z nichž je stavba genomu postavená, jsou v některých oblastech atypické. Takže dům vypadá architektonicky stejně, ale cihly, jež byly použity na stavbu, jsou v některých důležitých místech jiné, než by člověk očekával. Všichni vědí, že v čínském Wu-chanu pracují s viry netopýrů. Ale teď musíme především zvládnout epidemii a pak můžeme řešit, zda něco uniklo, či neuniklo.“

Mezinárodní tým vědců: Vir vznikl přirozeně

Na druhou stranu koronavirus, který se objevil v čínském městě Wu-chan v závěru loňského roku a od té doby způsobil světovou pandemii onemocnění COVID-19, je podle vědeckých výsledků, jak aktuálně média informovala, produktem přirozené evoluce. Analýza genomů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů tak nepřinesla žádný důkaz, že by byl virus vyroben v laboratoři či jinak uměle upraven.

Jeho oficiální pojmenování zní SARS-CoV-2, pro jeho podobnost s virem SARS (mají zhruba 80% genetickou shodu), a způsobuje onemocnění s názvem COVID-19. Tento virus se může projevit podobnými příznaky jako chřipka, u někoho se nemusí projevovat dokonce vůbec, ale pro lidi s oslabenou imunitou může být smrtelný. „V podstatě je to verze SARSu, která se rychleji šíří, ale způsobuje méně škod,“ konstatoval australský virolog Ian James. | FOTO: archiv ppmagazínu.com

Výsledky studie byly nyní zveřejněny týmem vědců ze Spojených států, Velké Británie a Austrálie v časopise Nature Medicine; v Česku o nich informovala Akademie věd.

„Porovnáním genomových sekvencí různých dostupných kmenů koronavirů jsme zjistili, že SARS-CoV-2 je výsledkem přirozených evolučních procesů,“ shrnul hlavní autor Kristian Andersen, imunolog a mikrobiolog z amerického institutu Scripps Research.

Experti zkoumali čínská data, aby zjistili původ a evoluci SARS-CoV-2. V analýzách se zaměřili hlavně na dvě specifická místa ve virovém S proteinu, který umožňuje úspěšný průnik do hostitelské buňky.

„Nová“ RDB viru (doména odpovědná za vazbu viru na receptor cílových buněk, pozn. red.) je tak podle odborníků zjevně unikátním výsledkem přirozené selekce, ke které došlo u původně netopýřího viru, a to buď v lidském, nebo ve zvířecím hostiteli s receptorem podobným tomu lidskému.

Vědci argumentují, že pokud by byl SARS-CoV-2 záměrně vytvořen, byl by odvozen od dobře charakterizovaných a v laboratořích běžně pěstovaných koronavirů, což v tomto případě neplatí.

Produkt virologické laboratoře?

Každopádně celý svět nyní s obavami sleduje šíření nového typu koronaviru, který má původ v čínském městě Wu-chan. Jde o zcela nový kmen koronaviru, který vědci u člověka dosud nezaznamenali.

Laboratoř leží jen 18 kilometrů od trhu, kde se poprvé objevil wuchanský koronavirus. | FOTO: archiv ppmagazínu.com (zdroj: gnews.orgú

Profesor Marc Lipsitch z Harvardovy univerzity se domnívá, že nový koronavirus může v následujícím roce nakazit až 40-70 % světové populace. (Pro srovnání, španělská chřipka z let 1918-1919 měla smrtnost přibližně 2 %. Smrtnost u onemocnění SARS je přibližně 9,6 %.)

Také čtěte

Casey Fleming, generální ředitel společnosti BlackOps Partners, expert na bezpečnostní problematiku a asymetrickou hybridní válku, v rozhovoru pro Epoch Times otevřel několik závažných bezpečnostních otázek, které s novým koronavirem vyvstaly.

Jednou z nich podle Fleminga také je, že tento nový virus mohl uniknout z virologické laboratoře ve Wu-chanu. Tato laboratoř je jedinou svého druhu v Číně, která má stupeň 4, což je nejvyšší bezpečnostní stupeň, a zacházet má údajně s nejnebezpečnějšími patogeny na zemi, jako je SARS, ebola či právě různé kmeny koronavirů. 

Na tom, že nový virus nemusí mít původ ve wuchanském tržišti, jak zní oficiální vysvětlení čínské vlády, nýbrž že mohl uniknout, ať už plánovaně či nešťastnou náhodou, právě z Wuchanského institutu virologie, se shodují i další odborníci a pozorovatelé.

Co se tam zkoumá?

Například Dany Shoham, bývalý vojenský zpravodajský důstojník, který se zabývá biologickou válkou, řekl pro Washington Times: „Některé laboratoře v tomto institutu se pravděpodobně angažovaly, z hlediska výzkumu a vývoje, v čínských (biologických zbraních), přinejmenším nepřímo. … V zásadě může vnější virová infiltrace proběhnout buď jako únik nebo jako nepozorovaná nákaza, kterou vynese někdo z pracovníků dotyčného zařízení ven. Mohl by to být i případ Wuchanského institutu virologie, ale zatím není důkaz o tom, že by taková nehoda nastala.“ 

O současném výzkumu v laboratoři ve Wu-chanu není mnoho informací, ale když zařízení vznikalo, měl být jeho prvním úkolem výzkum viru s nebezpečností BSL-3, který způsobuje krymsko-konžskou hemoragickou horečku. Dalšími v pořadí měly být koronaviry, zejména SARS – tento výzkum už potřebuje laboratoř na úrovni BSL-4. A v budoucnu se pozornost vědců má obrátit také k ebole a horečce Lassa, které se vyskytují v Africe.

Už roku 2017 se ale objevily obavy, zda je wuchanská laboratoř dostatečně bezpečná, zejména v centru tak velkého města. Podle Richarda Ebrighta, molekulárního biologa z Rutgersovy university, virus SARS unikl z vysoce zabezpečených zařízení v Pekingu rovnou několikrát.

Jak se vám líbí článek?
1) Skvělé
2
2) Dobré
4
3) Průměr
0
4) nic moc
0
5) Katastrofa
0
Prohlédněte si komentáře (0)

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, postřehy a dalších a má i své subdomény (tematické přílohy ppděti aj.). Obsah je po uplynutí určité doby automaticky mazán a nahrazován aktuálním. 

 

2020 © ppmagazín.com. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno.

Design Pribil ProductionIČO: 06437176

Posunout nahoru