Obyvatelé Bejrútu jsou z úterního výbuchu stále v šoku, všude na ulicích leží sklo, nemocnice jsou přetížené.
„Ještě před explozí jsme si mysleli, že situace v Libanonu nemůže být kvůli celkové krizi horší,“ vylíčila dění v libanonském hlavním městě česká humanitární pracovnice Tamara Stupalová. Schopnost vlády katastrofu zvládnout je podle ní omezená. „Země prožívala už před výbuchem trojí krizi: finančně-ekonomickou, vnitropolitickou a naposled zdravotní s covidem-19,“ líčí dále situaci, kdy se v zemi hroutí měna, a pro vládu je tudíž problém cokoliv dovézt a k tomu chronicky váznou dodávky elektrické energie.
Kolem 80 procent v Libanonu sídlících uprchlíků žije v extrémní chudobě. Co země potřebuje především, jsou hluboké reformy, na kterých se ale politická elita země není schopna dohodnout. Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) hostí bezmála sedmimilionový Libanon celosvětově nejvíce uprchlíků na jednoho obyvatele. Kolem 1,5 milionu jich do země přišlo ze sousední válkou rozvrácené Sýrie.
V prvních okamžicích měla pocit, že nastalo zemětřesení, později se obávala možného konfliktu s Izraelem. „Měla jsem velké štěstí, že jsem byla čtyři až pět kilometrů od místa výbuchu. Zrovna jsem měla online lekci arabštiny. Seděla jsem v pátém patře, budova se několik vteřin silně třásla,“ popsala Češka okamžik exploze v bejrútském přístavu, která si podle úřadů vyžádala nejméně 135 mrtvých a tisíce zraněných. „Myslela jsem, že je to zemětřesení. Až poté mi učitelka řekla, že došlo k výbuchu.“
Hned se začaly šířit fámy, že šlo o útok, který potvrdil Izrael.
Tamara Stupalová | humanitární pracovnice
Vzhledem ke špatné politické i bezpečnostní situaci v Libanonu měla podezření na bombový útok. „Hned se začaly šířit fámy, že šlo o útok, který potvrdil Izrael. Měli jsme strach, že Hizballáh přijde s odvetou,“ řekla s odkazem na vlivné, protiizraelsky zaměřené šíitské hnutí v Libanonu.
S kolegy se snažila dostat domů, problém ale působily dopravní zácpy. „Nakonec jsem musela jít městem pěšky. Všude na ulicích bylo sklo z vysypaných oken. Potkala jsem i několik raněných,“ uvedla. Dodala, že lidé se snažili si vzájemně pomoci a dostat zraněné do nemocnic. „Dům, ve kterém bydlím, stojí tři kilometry od místa výbuchu. Má vysklená všechna okna,“ přibližuje rozsah katastrofy.
Nemocnice jsou trvale podfinancované, přetížené byly už předtím v důsledku pandemie covidu-19 a některé samy utrpěly poškození od výbuchu. Viděla sanitky, které se do Bejrútu sjely z celé země, aby pak rozvážely raněné do nemocnic v dalších městech. Spousta lidí šla hned darovat krev. I ona, byla 90. v pořadí.
Co výbuch způsobilo?
Podle libanonského premiéra Hasana Dijába explozi způsobilo 2750 tun ledku, uskladněného v přístavním skladišti bez jakéhokoliv zabezpečení, který v něm ležel dlouhých šest let. Údajně se jednalo o dusičnan amonný zkonfiskovaný z obchodní lodi v roce 2014. Skladiště se přitom nacházelo nedaleko obchodního centra a oblíbených nočních čtvrtí.
Podle některých zpráv nesou plnou vinu za tragédii libanonské úřady. Analýza veřejných dokumentů a záznamů, kterou provedla stanice Al-Džazíra, ukazuje, že libanonští úředníci o tunách ledku, uskladněných v hangáru v bejrútském přístavu, celou dobu věděli.
Podle dostupných dokumentů ledek pochází z ruské lodi Rhosus, plující pod moldavskou vlajkou, která měla jet z Gruzie do Mosambiku. Kvůli technickým potížím musela ale loď v roce 2013 zastavit v Bejrútu. Libanonští úředníci jí z neznámých důvodů zabránili odplout, z lodě odešla posádka a nakonec ji její majitelé v přístavu zcela zanechali svému osudu. Náklad lodi byl pak přemístěn do přístavního skladu, konkrétně do hangáru č. 12, kde zůstal dlouhá léta.
Látka ovšem sama o sobě není výbušná, pouze při hoření přitahuje kyslík a tím zesiluje oxidaci. Ke vznícení ale potřebuje dusičnan amonný správné podmínky, jichž se těžko dosahuje. „K explozi potřebujete extrémní podmínky,“ řekl pro deník The Guardian profesor chemického inženýrství z univerzity v Melbourne Gabriel da Silva.
Čeští záchranáři odletěli z ruzyňského letiště do Libanonu, kde mají pomáhat s hledáním lidí v troskách po úterním výbuchu v bejrútském přístavu. Do Libanonu míří čtyři desítky specialistů z týmu USAR, kteří jsou cvičení na vyprošťování lidí z trosek, ve skupině jsou také kynologové se psy, statik či lékař. Odlet z Prahy se proti plánu opozdil o více než dvě hodiny kvůli nutnosti přeskládat v letadle kontejnery s vybavením.
Vysoce výbušnou se látka stává ve chvíli, kdy je kontaminovaná, například ropou. To se podle da Silvy stalo v Bejrútu. Na kontaminaci ukazuje i červenohnědá barva kouře, který zahalil libanonskou metropoli. Čistý hořící ledek totiž normálně způsobuje žlutý kouř.
Jak zásoby explozivního materiálu vzplály, není stále jasné. Nejnovější informace od libanonských bezpečnostních zdrojů dávají výbuch za vinu svářečským pracem, které ve skladu probíhaly. Tato hypotéza ale zatím není potvrzená.
