SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
Spisovatelka Alžběta Bublanová | FOTO: David Tichý

Na psaní knihy člověk potřebuje více času, říká spisovatelka Alžběta Bublanová

Mladé autorce právě vyšla již pátá kniha

Hodnocení čtenářů7 Hlasování
93

Alžběta Bublanová (36) je spisovatelka na volné noze, vydává vlastní časopis lokálního charakteru Náměsíčník a učí tvůrčí psaní v rámci Kurzů z obýváku. Před pár týdny jí vyšla už pátá kniha Ti, kterým se narodíš, a jak sama říká, jde o knihu, která už není tak temná jako její předešlé. Není divu, psala ji těsně po narození své dcery, které už je nyní pět let.

Učíte tvůrčí psaní z obýváku, jak to funguje?

Jednoduše. Když se do programu přihlásíte, procházíte jednotlivými sekcemi, kde je vždy rozebráno jedno z témat, například postavy, dialogy, způsob psaní a podobně. V každém oddílu jsou také cvičení, a to už se blížíme k mé osobě, protože já právě dávám zpětnou vazbu. Ale těch možností je více, klidně si můžete zaplatit jen zpětnou vazbu na své texty, nemusí jít nutně o vypracovaná cvičení.

Dívali jsem se, že tam nabízíte i workshopy naživo.

Ano, máme buď jednorázový workshop, anebo miniakademii o osmi setkáních, kde opravdu dopodrobna rozebereme každé téma. A tohle jsme začaly dělat i on-line, kvůli covidu.

Říkáte začaly? Kdo ještě?

Celý projekt vymyslela kolegyně Andrea Selzerová a já jí dělám lektorku.

Psaní není jen o talentu, ale o píli a touze něco vytvořit.

Jaké to je učit ostatní psát?

Inspirující. A je to výzva. Musíte se oprostit od toho, jak byste to napsali vy a vcítit se do toho druhého. Mě to ale moc baví.

A už se našel nějaký ten talent?

Našel. A já neříkám talent, protože psaní není jen o talentu, ale o píli a touze něco vytvořit. Ale ano, spousta mých studentů jsou šikovní a dokáži překvapit, tři už vydali knihu.

Alžběta Bublanová | FOTO: David Tichý

Když už jsme u toho vydávání, tak vám vyšla už pátá.

Ano, jmenuje se Ti, kterým se narodíš a je to o vlivu výchovy na jedince, o tom, jak moc nás ovlivňuje prostředí, ze kterého pocházíme.

Čím se liší od vašich předešlých knih?

Je hravější. A už není tak temná. A je vtipná, tedy aspoň doufám. Byl záměr, aby to bylo vtipné. Kniha je rozdělena na tři části a tu první vypráví dítě, zprvu ještě nenarozené.

A vaše předchozí knihy byly temné?

Myslím, že ano, zejména první povídková sbírka, kterou jsem psala tak před patnácti lety, a když je člověk hodně mladý, píše o temných věcech.

A na jakou knížku jste nejvíce pyšná?

Na Barák. Ani nevím, co mě to napadlo. Ale najednou jsem měla potřebu psát o staré ženské, vdově, co si tvoří svůj svět, a co předčasně zestárla. A doufám, že se mě povedlo trefit se do mysli 60leté paní. Mí čtenáři mi to aspoň říkají.

A kde jste brala inspiraci?

To fakt nevím, já inspiraci beru všude, ale tohle jsem psala ze sebe, asi už ve mně nějaká ta stará dáma dřímá. Anebo to šlo z podvědomí, jsem totiž typický čumil a pozoruji lidi, někdy až moc, a pak je jim to nepříjemné. Tohle ale spisovatelé dělají, dívají se na lidi jako na televizi a nasávají tu atmosféru, postavy, dialogy.

Jsem typický čumil, pozoruji lidi, někdy až moc.

Vy také ráda pozorujete své okolí na Vinohradech, že? Narážíme tak na váš lokální časopis Náměsíčník.

Ano, to je pravda, ten vznikl tak, že jsem pozorovala, jaká tato oblast Vinohrad a Žižkova je. A je to krásné místo. Nejvíce mě na celém časopisu baví rozhovory a s tím objevování nových, zajímavých lidí. Dělat rozhovor s celebritou je možná adrenalin, ale dělat interview s někým, kdo není známý, ale něco dokázal, je zajímavý a inspirující, objevujete, co ještě není objeveno, a to je super. 

Jak vypadá váš den? Kdy se věnujete časopisu, kdy svým studentům a kdy píšete?

Každý den vypadá jinak. Někdy ho mám nabitý schůzkami, hlavně ohledně časopisu. Ale já mám nejraději, když ten den nic nemám, jsem sama zalezlá doma a v klidu pracuji. Nebo v kavárně. No, nejdříve se snažím mít hotové kurzy, to je jasné, protože to mě živí. Na psaní knihy člověk potřebuje více času, a tak nejvíce píši, když mám třeba volný víkend. No a mezi schůzkami, psaním a kurzy ráda chodím na procházky, courám se po Vinohradech a Žižkově a koukám, co se kde děje.

V roce 2012 Alžběta Bublanová získala od Akademie literatury české za svou prvotinu, povídkovou sbírku Čtyři stěny, ocenění Máchovu růži. O tři roky později vydala román V Tichu, v roce 2017 jí vyšla povídková sbírka Odraz ode dna a loni román Barák. Letos poslala do světa román s názvem Ti, kterým se narodíš.

Na psaní knihy člověk potřebuje více času, říká spisovatelka Alžběta Bublanová
Hodnocení čtenářů7 Hlasování
93

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018. Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Vědci varují: Česku hrozí až 15 tisíc mrtvých