Britská studie vědců z univerzity v Leicesteru a Úřadu národní statistiky (Office for National Statistics – ONS) sice zatím recenzním řízením neprošla a publikována byla jenom na serveru medRxiv, který se na tzv. preprintové studie zaměřuje, i tak otevírá důležité otázky a u mnoha expertů vyvolává obavy. Informovalo o ní už mnoho významných světových médií.
I když ještě není zrecenzována, považují odborníci tuto doposud největší studii „postcovidových“ pacientů za nesmírně důležitou. Vyplývá z ní bohužel to, z čeho mají lékaři, vědci, ale i běžná populace největší obavy: onemocnění covid-19 může pro značnou část lidí znamenat vážné dlouhodobé zdravotní následky.
Studie tak naznačuje, že onemocnění covid-19 není jen otázkou aktuálních vln, ale představuje obrovský problém do budoucna, kdy řadě pacientů zhorší zdraví, zkrátí život a pro zdravotnické systémy bude představovat zátěž i v dlouhodobějším měřítku.
V současné době se v Británii za smrt následkem covidu považuje úmrtí, které nastane do 28 dní po pozitivním testu. Studie však naznačuje, že značné množství lidí se do nemocnic vrací po řadě měsíců se závažnými problémy. Téměř třetina lidí z jarní vlny pandemie, kteří byli hospitalizováni (studie sledovala celkem 47 780 pacientů), musela být po 140 dnech znovu hospitalizována, 12 procent jarních pacientů zemřelo.
U bývalých covid pacientů docházelo v pozdějších měsících k problémům s orgány, které v některých případech začaly selhávat. Objevovalo se u nich i více případů cukrovky.
Ve srovnání s „necovidovou“ kontrolní skupinou se u sledovaných pacientů vyskytlo třikrát více srdečních příhod, 2,8krát více onemocnění jater, 1,9krát více závažného onemocnění ledvin a 1,5krát více případů diabetu.
„Problematika covidu je o mnohem víc věcech než o smrti. Je o znatelné zátěži dlouhodobé nemoci po hospitalizaci,“ uvedla Christina Pagelová z Jednotky klinické a operační analýzy na University College London.
