V květnu 2021 jej tehdejší předseda ČSSD Jan Hamáček odvolal z postu člena dozorčí rady České pošty a místo nabídl jihočeskému hejtmanovi a členovi ODS Martinu Kubovi.
Stalo se tak jen jeden den poté, co hejtman Pardubického kraje Martin Netolický potvrdil, že se s Hamáčkem v dubnu setkal a ten s ním probíral svou plánovanou a později zrušenou cestu do Moskvy, na které měl Hamáček podle serveru Seznam Zprávy nabízet Rusku ututlání „kauzy Vrbětice“ za dodávku miliónu vakcín Sputnik V a konání summitu prezidentů Bidena a Putina v Praze.
Na 43. sjezdu ČSSD v prosinci 2021 se opět stal místopředsedou strany, když pro něj hlasovalo 138 delegátů. V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva České Třebové z 12. místa kandidátky za sdružení nezávislých kandidátů 3PK – Pro prosperující Českou Třebovou. Na kandidátce byli kromě nestraníků tři členové ČSSD a jeden člen Zelených.
Jak hodnotíte volební výsledek soc. dem. coby místopředseda strany?
Dívám-li se na některá města, kde jsme měli silné starosty nebo místostarosty, je výsledek dobrý. Je skutečně namístě zdůraznit, že pokud jde o menší města, komunální volby jsou jiné – nejsou o celostátních tématech, byť někteří si myslí, že z nich udělají referendum o vládě.
Nemáte problém s tím, když člen ČSSD kandiduje za kdekteré sdružení – nepoškozuje to straně značku?
Sociálním demokratem jsem z přesvědčení. To je světonázor, myšlenka, která pojí všechny sociální demokraty. V komunálních volbách opravdu nehraje roli, jestli se ten či onen objeví na kandidátní listině kupříkladu sdružení nezávislých kandidátů, jako jsme to měli my v České Třebové.
V České Třebové jste předvedl husarský kousek, kdy jste skočil z dvanáctého místa kandidátky na první. Jde o efekt, že kandidoval sám hejtman, či skutečnost, že vás tamní obyvatelé znají?
My jsme fungovali jako sdružení nezávislých kandidátů. Když to zjednoduším, záměrně jsme si to jako kolektiv odšlapali – tj. chtěli jsme mít podpisy na petičních arších, které jsou podporující pro kandidaturu volební strany; v komunálních volbách není totiž potřeba mít registrovanou stranu anebo hnutí, je možné kandidovat i s podpisy. Z nula mandátů jsme dosáhli na dvanáct. Ale to, že jsem dostal největší počet preferenčních hlasů, neznamená, že půjdu dělat starostu. Kandidáta na starostu ale postavíme.“
Je pro vás překvapením výsledek senátních voleb?
Senátní volby byly jiné. A ještě bych rozlišil první a druhé kolo. V prvním kole volí lidé, kteří jdou i ke komunálním volbám; účast je výrazně vyšší. A druhé kolo je většinou o tom, že přijde pětina voličů; ti, kteří Senát uznávají. A také se to ukázalo: zatímco v prvním kole bylo evidentní, že jsou poměrně silné protestní hlasy proti fungování vlády, tak ke druhému kolu šli skutečně ti skalní. Takže je to trochu složitější, když vládní koalice říká, že vyhráli senátní volby (ve smyslu referenda o vládě, pozn. red.).
Na celý rozhovor se můžete podívat na stránkách internetové televize XTV
