Dne 6. května 2014 uveřejnil Český rozhlas na webových stránkách článek Známá advokátka Samková se mohla dopustit podvodu. Radiožurnál získal dokumenty. Souběžně začal vysílat masivní upoutávky na tuto „přelomovou reportáž“ na dané téma a následně ji skutečně odvysílal. Publikujeme její příspěvek:
Na základě tohoto mediálního nátlaku, učiněného Českým rozhlasem, jeho pracovníkem Janem „Jankem“ Kroupou a jeho nadřízeným Janem Pokorným, jsem byla stažena z 1. místa kandidátky do Evropského parlamentu.
Žádná ze skutečností, ze které mne reportáž J. Kroupy vinila, nebyla nikdy prokázána. Dokonce již v době reportáže údajně postižený subjekt potvrdil, že mu žádná škoda nevznikla. Nikdy vůči mně nebylo podáno jakékoliv trestní oznámení, natož abych byla jakkoliv vyšetřována. Proto mohu konstatovat, že Český rozhlas prostřednictvím své „reportáže“ protiprávně ovlivnil volby do Evropského parlamentu v roce 2014.
Materiály, které pan J. Kroupa použil ve své „reportáži“, získal od mé bývalé asistentky Jaroslavy Machové, která je bezectně, v rozporu se svými zákonnými povinnostmi, z mojí kanceláře ukradla (a podle toho, co vím, i zfalšovala, což ovšem nikdy nebylo prokazováno).
Tato skutečnost, totiž, že zaměstnanci advokátních kanceláří jsou vázáni mlčenlivostí, a tudíž dané materiály jsou získány trestným činem, musela být s ohledem na jeho předchozí zkušenosti panu J. Kroupovi, jakož i jeho nadřízenému J. Pokornému, známa. Přesto se tito dlouholetí novináři a čelní pracovníci veřejnoprávního Českého rozhlasu neštítili tyto materiály, získané na základě trestných činů třetí osoby, použít.
Zaregistrovali vůbec, že existuje něco jako „Kodex Českého rozhlasu“? Je zcela zřejmé, že oba pánové spoléhali na to, že kasta novinářů je fakticky nepostižitelná, protože se mohou spolehnout na ústavně zaručenou „ochranu informačních zdrojů“.
Evidentně je nenapadlo, že by mohlo dojít k prokázání trestné činnosti osoby, od které materiály získali, zvláště když oni sami i Český rozhlas k výzvám mým i výzvám soudu odmítl spolupracovat a neposkytl originál nahrávky reportáže s rozhovorem s pachatelkou krádeže. Lze tedy konstatovat, že Český rozhlas, J. Kroupa a J. Pokorný, po celou dobu bránili ve vyšetřování trestné činnosti, a to pod záminkou „ochrany informačního zdroje“.
Přes tento přístup, který dle mého názoru dalece překračuje pravomoci Českého rozhlasu a jeho pracovníků, došlo zásluhou práce PČR a soudu k odhalení trestné činnosti Bc. Jaroslavy Machové a ta byla usvědčena z přečinu neoprávněného nakládání s osobními údaji dle § 180 odst. 2,3 písm. b) TZ a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací dle § 230 odst. 2 písm. a) TZ. K odsouzení došlo rozsudkem OS Praha 2 sp. zn. 2 T 165/2016-1481 ze dne 29. 5. 2018, který byl zcela potvrzen Usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. 5 To 335/2018 ze dne 13. 11. 2018, kdy k témuž datu obě rozhodnutí nabyli právní moci.
Osobně jsem přesvědčena o tom, že i Český rozhlas a oba pánové se dopustili obdobných trestných činů jako moje bývalá asistentka, ovšem navíc ještě se dopustili trestného činu ve smyslu maření přípravy a průběhu voleb.
Z výslechu bývalých poslanců přitom vysvitlo, že Jaroslava Machová věděla o chystaném mediálním útoku na mne, a to již předem a minimálně v řádu týdnů před odvysílanou reportáží.
Je maximálně pravděpodobné, že již i v té době měl J. Kroupa, reportér Českého rozhlasu, v ruce dokumenty, které následně použil. Ve své výpovědi, učiněné před soudem dne 25. 7. 2017 uvedl, že „si není vědom toho, že by mne nějak poškodil“.
To s ohledem na průběh celé událostí vyznívá tak nevěrohodně, že je to možno snad považovat za přímé odpírání svědectví. Dle mého názoru se tak stal Český rozhlas i oni dva novináři jednak spolupachateli trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji, za který byla J. Machová odsouzena, jednak pachateli trestného činu nadržování dle ust. § 366 TZ.
Český rozhlas je veřejnosprávní instituce, jejímž úkolem je dle příslušných zákonů dbát na vyváženost a objektivitu svých programů, neboť jejím primárním zájmem není vytváření zisku tak, jak tomu je u soukromých vlastníků médií, ale informovat obyvatelstvo pravdivě o událostech doma i ve světě. Skutečným účelem takového vysílání je vytváření toho, čemu se v právu říká veřejný statek, totiž určitá kategorie, která směřuje vůči všem a vytváří ve společnosti novou kvalitu. Zde dochází k poskytování informací občanům tak, že tito mohou na jejich základě objektivně rozhodovat, lépe chápat věci veřejné i svou úlohu ve veřejném životě státu a tím se i lépe účastnit na spolurozhodování o věcech veřejných. Uvedenou reportáží J. Kroupa a J. Pokorný podle advokátky Samkové zcela popřeli ideový základ – a tím vlastně i oprávněnost existence – Českého rozhlasu. Výsledkem jejich činnosti byla manipulace politiky i občany a následně i politická změna situace v zemi, ke které došlo, znovu je nutno zdůraznit, nedemokratickými a neústavními prostředky.
Co se týká újmy, která byla mně osobně způsobena, dovolím si citovat odůvodnění Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2018. kterým bylo potvrzeno odsouzení J. Machové:
„32. Jestliže je z advokátní kanceláře stávající či bývalou pracovnicí advokátní kanceláře zkopírována a vynesena obchodní dokumentace chráněná mlčenlivostí, nota bene za účelem mediálního zneuctění veřejně známé advokátky, k čemuž pak skutečně také dojde formou této neloajální pracovnicí vyvolané reportáže, v níž se tvrdí vážné podezření z podvodného jednání advokátky vůči velké bance, pak jde o zjevné naplnění obou skutkových podstat (zde s ohledem na tr. čin J. Machové se jedná o přečiny dle § 180 odst. 2,3 písm. b) TZ – neoprávněné nakládání s osobními údaji a § 230 odst. 2 písm. a) TZ – neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací) par excellence. Obecně vzato, pokud je jakýkoli advokát ve veřejnoprávní rozhlasové stanici v reportáži známého investigativního reportéra – s poukazy na přesvědčivou listinnou dokumentaci a sdělení nejmenovaného spolupracovníka advokáta – veřejně označen za možného pachatele velkého podvodu vůči bance, který spáchal v rámci výkonu své advokátní profese, pak jde o vážnou újmu mimořádné intenzity, zajisté těžce advokáta zasahující jak v profesní, tak i v osobní a osobnostní sféře, těžce poškozující ve sféře morální pověsti a kredibility, o čemž nemůže být sebemenších pochyb. Pokud pachatelka zároveň sledovala zmaření kandidatury poškozené do voleb na předním místě kandidátky parlamentní strany, jak k tomu aktivním jednáním obžalované s poslancem dotčené strany také vskutku došlo, jde o vážnou újmu poškozené advokátky i ve sféře politické činnosti, jíž se poškozená již v minulosti notoricky věnovala a zřejmě opět zamýšlela věnovat.
Trestní soud se pochopitelně zabýval pouze trestními aspekty věci, avšak ve svém odůvodnění přesně popsal hodnocení soudu ohledně míry zásahu do mých osobnostních práv, kterou charakterizuje jako:
- vážná újma mimořádné intenzity;
- těžce zasahující v profesní, osobní i osobnostní sféře;
- těžce poškozující ve sféře morální pověsti a kredibility;
- vážná újma ve sféře politické činnosti.
Proto si Vás dovoluji požádat, abyste dříve, než se právní oddělení Českého rozhlasu pustí do hledání právních kliček, jak z této situace vyklouznout, raději objektivně zvážil, jaká je pravděpodobnost, že občanskoprávní soud bude situaci hodnotit jinak než soud trestní….
Za této situace se cítím být oprávněna požadovat po Českém rozhlasu, po Janu Kroupovi a Janu Pokorném omluvu a satisfakci. Žádost o jejich naplnění je vlastním obsahem tohoto mého přípisu.
Ve smyslu zákona a pro jeho naplnění proto žádám, aby minimálně ve stejném rozsahu, v jakém byla odvysílána „reportáž“ Janka Kroupy a upoutávky na ni, tedy 4 po sobě jdoucí dny, vždy 1x denně, každý den v jiném vysílacím čase, a to po zprávách v 8:00 hod., po zprávách ve 12:00 hod., po zprávách 16:00 hod., a po zprávách 18:00 hod., Český rozhlas oznámil, že v květnu 2014, bezprostředně před volbami do Europarlamentu, odvysílal Český rozhlas reportáž svého zaměstnance Janka Kroupy, schválenou jeho nadřízeným, ředitelem Radiožurnálu, Janem Pokorným, o Kláře Samkové, ve kterých ji obvinil ze závažných neetických či dokonce trestných činů. Tyto činy K. Samkové nebyly nikdy prokázány, navíc vyšlo najevo, že materiály získal Český rozhlas od třetí osoby, která se jich zmocnila trestným činem. Žádám, nechť Český rozhlas vysloví lítost nad jednáním svých zaměstnanců a jejich i svým jménem se mi omluví.
V tuto chvíli, pro smírné vyřízení celé záležitosti se za svou osobu vzdávám jakékoliv finanční náhrady za újmu jak nehmotnou, tak i finanční. Žádám však, aby pánové Kroupa a Pokorný přispěli ze svých soukromých prostředků, a to každý darem ve výši 50.000, – Kč, Domovu pro seniory v Jindřichově Hradci, Otín 103, PSČ 377 01. Tento domov jsem vybrala proto, že jsem se letos zúčastnila chvályhodného projektu Českého rozhlasu „Ježíškova vnoučata“ a na tomto základě jsem zjistila, že uvedené zařízení podporu potřebuje. Dodávám, že z veřejných zdrojů je známo, u obou jmenovaných mnou navrhovaná částka je menší než měsíční plat každého z nich, takže ji není možné považovat za nepřiměřenou.
