Titulek Seznam Zpráv: Nový důkaz o Babišově spolupráci s StB. Našla se karta agenta Bureše. V pořádku. Do celkové skládačky chybí pak už jen jediné. Tzv. vázací akt s podpisem Andreje Babiše.
Co je vázací akt? Je to klíčový dokument, kterým člověk vlastnoručním podpisem stvrzuje, že se zavazuje k vědomé spolupráci s StB. Šlo často o dokument napsaný i rukou. Důležitá byla formulace, že dotyčný souhlasí se spoluprací. K dokumentu byl pak obvykle přiložen spis a zpráva důstojníka, která komentovala důvody, proč se ke spolupráci člověk upsal.
Vraťme se trochu do historie. K práci samotné StB.
StB vyšetřovala a sledovala obchodníky z tehdejších PZO (podniků zahraničního obchodu, pozn. red.) systematicky. Měla pro to dobrý důvod. Šlo o úzkou skupinu lidí, která mohla cestovat na západ. A měla na starosti kontrakty za stát. StB je sledovala, kontrolovala a výpovědi pečlivě zaznamenávala. Pochopitelně, intenzivně se je snažila získat ke spolupráci. Buď vydíráním a nátlakem, nebo, daleko jednodušeji, poukazem na to, že člověk spoluprací se státní bezpečností vlastně chrání zájmy tehdejší ČSSR.
V letech 1992 až 1994 jsem měl možnost mluvit s několika bývalými obchodníky z PZO. Byl jsem dvacetiletý kluk, který se jich na to ptal. Odcházeli houfně z PZO a zakládali své vlastní podniky. Všichni o pokusech o vytěžování ze strany StB věděli. Mezi nimi samotnými se i tušilo, kdo spolupracuje a donáší. Nadávali na to, ale také jim bylo jasné, že pokud chtějí zůstat na PZO, dohledu StB se jednoduše nevyhnou.
Tak to tehdy fungovalo. Někdo jim to podepsal. Jiní šli na schůzku, tam řekli estébákům nepodstatné věci a estébáci jim pak dali na čas pokoj.
O existenci samotného vázacího aktu Andreje Babiše hovoří spisy. Podle nich 11. 11. 1982 ve vinárně U obuvníka, pod dohledem důstojníka StB kpt. Mátraye a npor. Šumana, Andrej Babiš spolupráci podepsal.
Pokud ano, měl by existovat samotný vázací akt s podpisem. Dochovala se dokumentace, vyplňovaná pracovníky StB. Ale nikoliv samotný klíčový dokument s podpisem AB. Podle Jerguše Sivoše, badatele Ústavu paměti národa (ÚPN), se vázací akt dochoval. Nedochoval se ale podpis na vázacím aktu.
Mám s tím trochu problém
Přiznám, mám s tím trochu problém; v konstrukci samotného případu.
Spis s podpisem byl podle Sivoše skartován 4. prosince 1989. Není žádným tajemstvím, že řadu archivů se StB podařilo zlikvidovat. Ale je pro mě velmi obtížné přijmout, že zrovna v případě tehdy bezvýznamného obchodníka z bratislavského PZO se někdo namáhal se skartací jediného podstatného dokumentu – podpisu na vázacím aktu. Zatímco zbytek dokumentace nechal ležet v archivu. Přičemž termín samotné skartace byl 4. prosince 1989. V den, kdy Gott zpíval z balkónu s Karlem Krylem na Václavském náměstí. A na ulicích bouřila sametová revoluce.
Mám věřit tomu, už tehdy soudruzi jasně věděli, že AB jednou založí ANO, vyhraje s ním volby a stane se z něj premiér? A nechali v dokumentaci spisy a hlášení estébáků a skartovali jen samotný podpis na vázacím aktu?
Skutečností spíše je, že důstojníci StB, často ve snaze vykázat činnost, vedli dokumentaci na lidi, kteří často ani nevěděli, že pohovorem s estébákem na ně začíná být vedena důkladná složka a evidence. Do samotných dokumentů estébáci mohli napsat cokoliv. Byli odměňováni za získané informace a spolupracovníky.
Na tuto praxi po revoluci upozornily soudní procesy, ve kterých se lidé, kteří byli zařazeni do seznamů StB, bránili proti nařčení ze spolupráce. Proti evidenci ve svazcích se po revoluci ohradily, soudně, stovky lidí a na základě úspěšných soudů byli ze seznamů vyškrtnuti. A samozřejmě, začali se domáhat odškodnění.
Paradox
Tento postup, ohrazení se proti zápisu soudem a vyškrtnutí ze seznamů, věcně vzato, skončil až s Andrejem Babišem. ÚPN přestal být žalovanou stranou; od případu Babiš už jej není možné žalovat. Pikantností celého případu je, že při soudním přelíčení nakonec zmínění důstojníci StB svědčili v Babišův prospěch. Jejich výpovědi, výpovědi přímých aktérů, slovenský soud ale nakonec vyhodnotil jako nevěrohodné. V zásadě tedy.
Existence vázacího aktu s podpisem by definitivně podpořila tezi, že Andrej Babiš, český premiér, byl vědomým spolupracovníkem StB. Bez něj, věcně vzato, je celá věc stále na vodě.
Já bych tedy poprosil. Jak politiky, například paní Němcovou z ODS, kteří hovoří o nových důkazech v kauze, tak případně i slovenský Ústav paměti národa, nebo, soudním rozhodnutím pro tento typ kauz určené slovenské ministerstvo vnitra – a samozřejmě, případně i novináře, kteří o kauze Babiš-StB píší dlouhodobě, zdali by byli tak laskaví a příslušný dokument, samotný vázací akt s podpisem Andreje Babiše, konečně doložili.
Protože právě existence vázacího aktu s podpisem AB by s jasnou platností definovala, jestli se AB ke spolupráci s StB upsal. Pak bude ve věci definitivně jasno. Nemám s tím problém, naopak. Ať pravda vyleze na světlo.
