Na konci ledna se na pěší túru do Krušných hor se vydaly dvě starší ženy (64 a 69 let), jedna z nich šla obutá pouze v sandálech a termo ponožkách. Po cestě se rozdělily a starší z dvojice se ztratila. Po hodině a půl se ji podařilo najít v pořádku na silnici mezi městy Dubí a Krupka.
„Tak v některých případech mám z lidí jistý pocit marnosti. Ve většině případu však ne, jelikož se často jedná pouze o nevědomost,“ říká náčelník Horské služby René Mašín s tím, že lidé často nemají představu, jaké podmínky na horách panují, jaké počasí může být na hřebenech.
„Ale samozřejmě zmíněný případ, kdy si v zimě někdo vezme sandály a termo požky, je tak trochu kuriózní. Jsme rádi, že jsme tu paní nakonec dohledali relativně brzy. Jinak by pro ni byly velké zdravotní následky,“ dodává Mašín. „V tomto případě šlo opět o neznalost dotyčné paní, podcenění věci, kterou člověk může zvládnout.“
Hrdinové sociálních sítí
Správní rada Horské služby jmenovala nového náčelníka a ředitele Horské služby ČR Mašína loni na podzim. Sloučila tak dosavadní dvě oddělené pozice, jejichž vedení se ujal. U Horské služby je zaměstnáno asi 120 lidí, dalších přibližně 360 záchranářů je dobrovolných. Horská služba působí v sedmi českých pohořích. Podobných případů je však více. Co vede lidi k tomu, že vyráží do hor, jako kdyby šli nakupovat do supermarketu?
Lidé většinou omrznou. Zásah na kůži je popálenina. Pak tělo čelí celkovému podchlazení.
René Mašín | náčelník Horské služby
„Je to možná věc, která se týká toho, aby to pak na sociálních sítích vzali lidé na vědomí – že já hrdina jsem došel v tričku nebo bez trička v zimě v mínus patnácti na Sněžku. My to vidíme trochu jinak. Chodil v horách do půl těla je nyní nový trend. Není to jenom otázka Krkonoš, ale i ostatních tuzemských hor. Většinou se to týká pěší turistiky,“ vysvětluje Mašín.
Lidé, co nejsou trénovaní, si potom podle něj lížou rány. „Následky totiž jsou. Poslední extrém byl polský turista pouze ve spodním prádle. V mrazu začne mít tělo problémy po patnácti minutách. Lidé pak většinou omrznou. Zásah na kůži je popálenina. Pak tělo čelí celkovému podchlazení,“ varuje dvaapadesátiletý Mašín, jenž stál před svým jmenováním do funkce v čele Horské služby Jizerské hory 20 let a byl aktuálně nejdéle sloužícím náčelníkem Horské služby.
Lidí na horách je poměrně dost
Tři okresy jsou nyní v uzavřené zóně a lidé je mohou opustit či do nich přicestovat jen pokud míří do školy, do práce, na úřad nebo za lékařem. Z hlediska Mašínovy práce se jedná zejména o Trutnov v Královéhradeckém kraji. Právě Trutnovsko totiž láká řadu lidí příznivými podmínky pro zimní sporty.
Zatímco tak policisté hlídají silnice, běžkaři jezdí do Krkonoš vlakem. Vlaky a autobusy policie pravidelně nekontroluje, a tak se cestující mnohdy bez problému dostanou až do lyžařských středisek. „Je to na ukázněnosti každého z nás. Jestliže tam je zvýšený výskyt koronaviru, tak by každý měl být zodpovědný vůči svému okolí i vůči sobě, a aniž by se děly jakékoliv restrikce, tak by měl dodržovat pravidla,“ uvádí také Mašín.
To se ale v reálu úplně neděje. Obyvatelé uzavřených oblastí na sociálních sítích vzkazují turistům, že teď mají Krkonoše jen pro sebe – vycházet by ale neměli ani oni. „Lidí na horách je v tuto dobu dost, včetně těch místních. Jsou to třeba i lidé, kteří mají apartmány ve střediscích, přijeli a neodjíždějí. Návštěvnost kolem středisek na horách je tak poměrně dobrá,“ uzavírá Mašín.
