Vyšel objemný svazek slovinského filosofického časopisu Filozofski vestnik, který obsahuje články vycházející z pražské konference o vztahu Badiouovy filosofie a matematiky Myslet nekonečno.
Byla to konference o základech Badiouovy filosofie pravd a nekonečna. Důležité téma pro současnost i budoucnost filosofie, pokud má filosofie vůbec existovat. Podle Badioua matematika je ontologie a filosofie je metaontologie.
Je tomu skutečně tak?
Do svazku přispěl Alain Badiou, Oliver Feltham (překladatel Badiouovy základní ontologické práce Bytí a událost do angličtiny), Frank Ruda, Jana Beránková a tak dále. Nick Nesbitt upozornil na význam Bernarda Bolzana pro vznik teorie nekonečna. Nick Nesbitt v úvodu píše o tom, že Bolzano měl konzervativní politické názory. Čerpá z anglicky vydané knihy Jana Šebestíka a Paula Rusnocka Bernard Bolzano, kde pravděpodobně došlo k jisté dezinterprataci či cenzuře Bolzanových politických myšlenek.
I v jiných polistopadových publikacích o Bolzanovi jsem si všiml, že jsou zamlčovány jeho politické názory, zvláště jeho myšlenky o komunismu (Bolzanova kniha O nejlepším státě). To je škoda, protože i v tomto má Bolzano blízko k Badiouovi.
Ve svazku Myslet nekonečno jsou také významní francouzští matematici jako René Guitart. Přispěl jsem článkem Badiou a ontologické meze matematiky, kde razím myšlenku, že Badiouovy pojmy „struktura“ a „situace“ lze uplatnit na samotnou Badiouovu filosofii ve vztahu k matematice.
Jako motto uvádím citát od Poea, že matematici dělají logickou chybu, když se domnívají, že vše můžeme převést na matematiku. Poeův výrok poněkud opravuji. Matematika samotná disponuje teorémem (Eastonův teorém), z něhož můžeme vyvodit, že uplatnění matematiky má své limity. Všechny příspěvky jsou dostupné zde.
