V módě jsou úplně jiná výročí, ale já zde dnes připomenu jedno nenápadné, zapadlé v učebnicích dějepisu.
Na 19. listopadu připadlo 80. výročí zahájení operace Uran (19. – 23. listopadu 1942). Jejím cílem bylo obklíčit Paulusovu 6. armádu ve Stalingradu. To se podařilo, Paulus byl uvězněn v kotli, zásobování leteckým mostem zkolabovalo, a operace Uran tak přinesla skutečný zlom ve válce na východní frontě a v Evropě vůbec.
Německá 6. armáda byla zničena v prvních měsících roku 1943, spojenci převzali iniciativu a Němci potom už jen ustupovali.
A kdo tehdy bojoval?
Na jedné straně Sovětský svaz, podporovaný Spojenými státy americkými a Velkou Británií. Na druhé straně Německo; konkrétně u Stalingradu spolu s ním bojovali vojáci z Rumunska, Maďarska, Chorvatska a Itálie.
To je ironie.
Ovšem nenechme se mýlit pohledem dneška.
Stačí, aby pozdvihlo hlavu Zlo, které se skrývá někde tam, daleko, v Říši středu nebo ještě za ní, tam, kde člověk nemá hodnotu ani čísla napsaného na papíře… a během několika málo okamžiků budou z nepřátel zase spojenci.
Dějiny se opakují ve spirálách.
Operace Uran byla vojenská operace Rudé armády za druhé světové války, která proběhla na východní frontě v oblasti Stalingradu. Operace byla naplánována v září 1942 Georgijem Konstantinovičem Žukovem, Alexandrem Vasilevským a Stalinem. Šlo o závěrečnou fázi bitvy u Stalingradu. Zahájena byla dne 19. listopadu 1942 útoky Jihozápadního a Donského frontu severně od Stalingradu na slabé postavení 3. rumunské armády. Hlavním účelem operace bylo osvobodit město a obklíčit silné německé vojenské uskupení ve Stalingradu. Maximální součinnost všech tři frontů (Jihozápadního, Stalingradského a Donského) během této mohutné vojenské operace zajišťovali z titulu své funkce zástupci Hlavního stanu vrchního velení Georgij Konstantinovič Žukov a Alexandr Vasilevskij. O den později se k útoku připojily i jednotky Stalingradského frontu jižně od města, které zaútočily na další rumunský úsek fronty (4. rumunský armádní sbor).
