Jak se dalo předpokládat, koncertní hala se stala součástí předvolebního boje. Suma, za kterou má být postavena, jsou tři miliardy korun; na poměry Ostravy větší než obvykle.
V zásadě: Ostrava tuto krásnou stavbu potřebuje; a potřebuje zároveň i více peněz na další rozumné a potřebné projekty. Otázkou je pouze, jestli musí nutně stát tolik. Jestli ji místní firmy nedokáží nabídnout a postavit levněji. Je to prostě stavba. Barák. Materiál, práce, termíny, podle projektu špičkového architekta. Takhle bych uvažoval.
Ale určitě není dobrou cestou usilovat o její zrušení.
Ostrava je město na vzestupu. Za deset let se tady, věřím, budou realizovat mnohem odvážnější projekty než teď. Projekty, které jsou a budou potřeba. O tom jsem přesvědčen.
Pokud má Ostrava prosperovat a fungovat, je potřeba se zbavit provinčního uvažování. Město potřebuje restart, investice, mezinárodní kontext. Potřebuje, aby zde měly sídla instituce, aby zde fungovala věda, vysoké školy, moderní průmysl, technologický rozvoj, který k Ostravě organicky patří.
Potřebujeme, aby zde rostla i občanská výstavba, modernizovaly se čtvrti, doprava a stavěly se užitečné věci. V tom mají kritici pravdu.
Když projíždíte řadou čtvrtí, vidíte, že město zoufale potřebuje investice a obnovu; mluvíme o Přívoze, Dubině, Vítkách.
Řada věcí se již realizuje. Například přestavba dopravního uzlu, skvělé. Modernizace tramvajových tratí, zastávek. Tyhle věci mohou a mají jít ruku v ruce. Potřebujeme to i to.
Připomenu. To, že se Ostrava v minulosti stala 300 tisícovým městem, bylo podmíněno nejen uhlím, ale i uvažováním ve velkorysém rozsahu. Bez nich by nebyly Vítkovice ve své době nejmodernější průmyslový a urbánní komplex. Nebyla by radnice, moderní obchodní domy, za kterými se jezdilo z celé republiky, široké bulváry. Velké průmyslové stavby, propojené železnicí, díky které se z města stal významný dopravní uzel. Neexistovala by někdejší unikátní síť montánních drah, lokálek, systému, zaručujícímu městu i okolí nevídanou mobilitu. Parky, divadla, největší plovárna v celé republice. Nebyl by život.
Ostrava by se nestala metropolí. Byla by to malá, prašivá, ukoptěná díra pro otrockou práci. Divadla, kultura, to ke statutu města jako metropole patří zásadním způsobem. Nedělejme hloupou lokální politiku, která město podvazuje. Když nepostaví halu tohle město, ochotně ji postaví jiné.
- Podoba koncertního sálu je známa od července 2019, kdy byly vyhlášeny výsledky největší architektonické soutěže v novodobé historii města, připravované od roku 2017. Autory vítězného návrhu se stala studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Návrh stavby z výšky připomíná svým tvarem pouzdro na hudební nástroj.
- Nový koncertní sál bude mít téměř 1300 míst a nabídne zázemí pro stočlenný orchestr Janáčkovy filharmonie Ostrava. Poskytne také komorní sál s 515 místy či edukační centrum s 200 místy. Jeho součástí bude nahrávací studio, divadelní sál s kapacitou 470 míst nebo přednáškový sál se 120 místy a další prostory pro komerční využití. Předpokládaná návštěvnost je až půl milionu lidí ročně.
- „Po studii, kterou jsme před časem představovali, byla zpracována a projednána dokumentace na úrovni územního rozhodnutí. V těchto dnech projektanti finalizují dokumentaci pro společné povolení stavby, které již reflektuje výsledky desítek průzkumů i požadavky dotčených subjektů. Zemní práce by mohly začít v příštím roce,“ uvedla náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (ANO). Stavební povolení by mělo být vydáno na jaře. „Samotná velká stavba by potom měla začít růst v roce 2023, s jejím ukončením se počítá v roce 2025,“ dodala Bajgarová.
