Česká televize musí uhradit bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové 80 tisíc korun za nepravdivý výrok, který odvysílala v Událostech o jejím trestním stíhání. Ve čtvrtek o tom pravomocně rozhodl odvolací soud, jenž původně přiznanou částku zvýšil o dalších 60 tisíc Kč. Vitásková žádala půl miliónu za dva různé výroky; ten druhý byl ale podle soudu únosnou mediální zkratkou.
„Nelze tolerovat takovéto nepřesné informování o trestních řízeních. Je potřeba být v tomto profesionální,“ prohlásil předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Tomáš Novosad.
Podle mluvčí České televize Karolíny Blinkové byla žaloba v převážné míře zamítnuta a žalující uspěla pouze u jednoho z napadených výroků: „Nyní vyčkáme doručení písemného vyhotovení rozsudku a pak zvážíme další právní kroky.“
Žalované výroky zazněly v hlavní zpravodajské relaci České televize 8. ledna 2018. Televize uvedla jednak to, že Vitásková měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny, a pak to, že žena zastavila správní řízení, ve kterém měly být licence odebrány.
Výrok neměl žádný podklad
První z výroků přitom podle Novosada neměl absolutně žádný podklad v reálném stavu. „Toto nikdy to nebylo ve hře, pokud jde o trestní stíhání žalobkyně (Vitáskové, pozn. red.). Ani o tom nehovořil soud, který ji nepravomocně shledal vinnou,“ upozornil soudce. Výrok tak podle něj zasáhl do osobnostních práv Vitáskové.
Novosad odmítl argumenty České televize, že šlo o jisté zjednodušení a že je potřeba vzít v úvahu i kontext reportáže. „Není možné, aby bylo nepravdivě referováno o tom, že nějaká osoba je trestně stíhána pro nějaké skutky, když tomu tak není,“ zdůraznil.
Druhý z výroků naopak podle něj ve svém základu odpovídal realitě, i když Vitásková byla stíhaná pouze za nápomoc k zastavení daného správního řízení. „Zjednodušení, že zastavila řízení, uznáváme jako právoplatné a nelze jej žalobou napadat,“ řekl soudce.
Události sledoval zhruba milión diváků
Vitásková, kterou justice v dané fotovoltaické kauze nakonec zcela osvobodila, k zasedání nepřišla. Dlouhodobě uvádí, že tím, kdo připustil vydání licencí, nebyla ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt. Své stíhání označila za součást účelové kampaně s cílem poškodit ERÚ i ji osobně. Její právnička uvedla, že Události s nepravdivým výrokem sledoval zhruba milion diváků starších 15 let.
Obvodní soud pro Prahu 4 zprvu žalobě Vitáskové na veřejnoprávní televizi loni v červnu zcela vyhověl takzvaným rozsudkem pro uznání, tedy bez projednání věci. Televize totiž zdánlivě včas nezareagovala na soudní výzvu k vyjádření. Poté se ale ukázalo, že reakci poslala s 300 stranami příloh v obálce, která se roztrhla, a pošta ji proto vůbec nedoručila. Odvolací senát proto tehdy původní verdikt zrušil a nařídil spor projednat. Obvodní soud pak v listopadu Vitáskové přiznal 20 tisíc korun, podle Novosada ale touto částkou podcenil závažnost toho, co se stalo.
Zpochybnila stovky solárních investic
Vitásková v pozici šéfky ERÚ zpochybnila stovky solárních investic, u nichž podle ní existuje podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace. „Zelené elektrárny“ mají na podporu nárok po 15 až 20 let po spuštění. V souhrnu tak ERÚ zpochybňuje sumu v řádu desítek miliard korun.
Žalobce brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na ni a devět dalších osob podal v září 2013 obžalobu v případě solárního podvodu týkajícího se dvou fotovoltaických elektráren na Chomutovsku. V dané věci byla nakonec rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci z ledna 2018 pravomocně osvobozena. V roce 2018 byla při slavnostním aktu 28. října prezidentem republiky Vitásková vyznamenána Medailí za zásluhy I. stupně.
„Soudila jsem se celkem sedm let. Zničí vám to kariéru, rodinu, přátele, finance. Nyní se budu soudit o odškodnění,“ dodává v podcastu s tím, že lidská práva a svobody jsou u nás porušovány trvale, když si vezmeme, že vymahatelnost spravedlnosti a práva je téměř nedosažitelná, že soudní procesy mnohdy trvají sedm, deset, dvanáct let, někdy i déle.
„Že žalobci nežalují trestnou činnost, nebo naopak některé trestné činy vyrábějí… Chyba se stala pravděpodobně proto, že byla převedena část moci právě do struktur, které by si tuto moc neměly uzurpovat, protože na ni nemají nárok. Jsou to státní zástupci, kteří se snažili vytvořit de facto čtvrtou moc v tomto státě a převzali si do jisté míry kompetence, které jim nenáleží,“ konstatovala již v minulosti Vitásková.
Tu krajský soud v Brně jako odvolací soud také aktuálně zprostil další obžaloby. Státní zastupitelství ji mimo jiné vinilo ze zneužití pravomoci, když jmenovala místopředsedkyní úřadu bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou. Podle rozhodnutí brněnského soudu skutek nebyl trestným činem. Brněnský soud také zrušil rozsudek jihlavského soudu, který Vitáskové předloni za to podruhé uložil podmíněný trest. Rozhodnutí brněnského soudu je pravomocné.
Vitásková stála v čele úřadu sídlícího v Jihlavě v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015. Podle obžaloby neměla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Vesecká odpovídající nejméně sedmiletou praxi v oboru, proto bylo její jmenování v rozporu s energetickým zákonem. Podle žalobkyně se Vesecká v praxi věnovala především násilné trestné činnosti a oborníkem v energetice nebyla. Podle obhajoby Vesecká práci řádně vykonávala, byla přínosem pro úřad a energetický úřad tímto získal renomovaného odborníka.
„Já jsem byla vždycky nevinná, protože ten první případ elektráren byl vykonstruovaný proces státním zástupcem a směřoval k tomu, abych odešla z Energetického regulačního úřadu krátce poté, co jsem tam nastoupila. Poprvé v životě jsem prošla celým soudním systémem. Netušila jsem, co mě čeká, když jsem byla obžalovaná,“ říká také Vitásková v podcastu.
„Moji jedinou pohnutkou a zájmem, proč jsem jmenovala doktorku Veseckou místopředsedkyní, byl, aby úřad byl v oblasti právní řízen zkušenou manažerkou. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych tím porušovala energetický zákon,“ uvedla Vitásková. Žalobkyně pro ni navrhovala trest 42 měsíců vězení, obhajoba zproštění viny.
